Diskuse:Římské právo

v sekci "Rozdělení římského práva" se píše o možných cestách jak může císař vykonávat různé akty. Pokud to tedy dobře chápu. V seznamu se mi nějak nezdají koncovky u popisků, např. "Císařovi rady" by měly imho být "Císařovy rady". Pokud tedy rady jdou od císaře. Možná jsem ale nepochopil kontext.

Úpravy

V článku je více pravopisných chyb, sem tam chybějí slova, pochybné tvary slov (např. "patera"). Třeba dát do pořádku. --Amic 19:38, 8. 5. 2007 (UTC)

Revize

Udělal jsem celkovou revizi stylu, opravil chyby a přiadl literaturu i odkazy. Heslo je moc velké a chtělo by rozdělit na:

• systém ŘP
• dějiny ŘP

--Sokoljan 12:42, 17. 5. 2008 (UTC)

Proč je tam stále tolik chyb? Např. ius posidendi namísto ius possidendi? O faktických chybách ani nemluvím... 158.194.34.116 14. 5. 2010, 10:07 (UTC)

Mimo jiné proto, že jste je neopravil. Editujte s odvahou!--Sokoljan 14. 5. 2010, 14:08 (UTC)

Presnosť

Zdravím. Po dlhom odkladaní som sa dostal k prečítaniu tohto pomerne dlhého, no obsahovo významného článku. Článok je dlhodobo v zlom stave, okrem iných nedostatkov (vágne tvrdenia, osobné tvrdenia, wikilinky...) obsahuje kopec nepresností či výslovne zlých tvrdení. Dovolím si tvrdiť, že vo väčšine odsekov sa nachádza aspoň jedna väčšia či menšia chyba/nepresnosť, takže na dozdrojovanie/prepracovanie je značná časť článku. Osobne sa na to z časových a čiastočne aj jazykových dôvodov nechcem podujať, no nedalo mi doň nedoplniť aspoň šablónu a upozorniť na nedostatky čitateľov. Uvediem len pár najväčších (a azda pre trochu znalých v obore aj do očí bijúcich) nepresností.

I. Z úvodu som odstránil vetu, podľa ktorej kánonické právo vzniklo z rímskeho práva okolo roku 1100. Ak chceme v tom období hovoriť o vzniku "kánonického práva", tak kánonického práva, ako jeho vedy, resp. odborných štúdií. Kánonické/cirkevné právo existovalo omnoho dlhšie.

II. Roku 534 byl vydán Codex Iustinianus repetitae praelectieonis (známější pod středověkým názvem Corpus iuris civilis (CIC), tzn. soubor občanského práva). - Codex bol len jednou časťou toho, čo sa neskôr začalo nazývať CIC.

III. Věcná práva se označovala jako iura in re - neoznačovali. Tento termín je a stredoveký, podobne ako mnoho iných termínov, ktorými sa pomenúvajú niektoré rímskoprávne inštitúty/ich aspekty (napr. bonitárne vlastníctvo), takýchto nevhodných formulácií tam bolo viacero. V skutočnosti hovoriť o kategórii vecných práv pre rímske právo možno len veľmi opatrne, pretože dôležitá bola pre Rimanov procesnoprávna ochrana a nie hmotné (subjektívne) právo v jej pozadí.

IV. Príliš zovšeobecňujúce tvrdenia, napr. Vlastnictví šlo v Římě nabývat prakticky velmi podobně jako v pozdějších právních systémech: - následne sa menujú spôsoby: mancipáciu a in iure cessio neskoršie poriadky nepoznajú. Čo sa týka tradície, tak v podstate každý moderný poriadok má trochu inak nastavené nadobúdanie vlastníctva (a do oblasti zasahuje vedecky veľmi zložitá oblasť náuky o kauzálnej tradícii)

V. Římské právo znalo i pojem obligace, ke každému právnímu úkonu byla zřizována smlouva, která musela splňovat určité náležitosti - Nerozumiem, prečo by musela byť ku každému právnemu úkonu zriaďovaná zmluva.

VI. Se smlouvami souviselo i dědické právo, protože v římském právu, byla řádně sepsaná závěť nedotknutelná. - To nedáva zmysel. Záväzkové právo je jedna oblasť, dedičské právo iná. Isté prelínania tam sú, avšak samotný závet nie je zmluva.

VII. Soudní řízení mělo dvě etapy, nejprve proběhlo tzv. ius in iure... - Tu sa opisuje iba jeden druh civilného procesu (formulový)

VIII. Roku 1080 byl v Bologni nalezen Justinánův kodex, který se stal základem práva církevního, začal se vyučovat na univerzitách a postupně došlo k renesanci římského práva. - Asi sa tu myslia omnoho významnejšie Digesta Iustiniani a nie Codex (teda iná od Kódexu odlišná časť CIC), na druhú stranu Digesta neobsahovali cirkevné právo... autor asi príliš zjednodušil to, čo čítal

IX. Nalezli také základní druhy kontraktů, tj. prodej, pronájem, smlouvu o dílo atp., tento systém přešel do většiny kontinentálních zákoníků. - Ak sa myslí, že ich vynašli, tak to nie je úplne pravda, resp. ide o zjednodušenie. Predaj poznali aj Gréci a pod. Pravda je, že Rimania ho rozvinuli ako konsenzuálnu zmluvu s mnohými významnými prvkami.

Každopádne toto je len drobná časť nepresností, ktoré mi utkveli v pamäti. Bolo ich tam omnoho viac. Článok by si zaslúžil celkové prepracovanie podľa zdrojov a možno aj skrátenie. --ScholastikosSVK (diskuse) 17. 8. 2023, 23:04 (CEST)