Diskuse:Ústavní zákon

Ad Listina a eurozatykač: není pravda, že by Listina byla způsobem v článku uvedeným nedotknutelná, přestože ve svém čl.1 stanovuje, že "...Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné." Musíme si totiž uvědomit, co a jak Listina upravuje. Listina poskytuje zakotvení, právní vyjádření přirozených práv. Současné pojetí přirozených práv je, že existují i bez případného platného (=pozitivního) předpisu. Jestliže takový předpis máme, je to správné, ale vždy jej při aplikaci musíme srovnávat s přirozeným právem, tedy přihlížet k účelu, kvůli kterému byl předpis vytvořen.

Když ústavním zákonem zrušíme například svobodu vyznání, "soukromé vlastnictví" nebo silně omezíme svobodu tisku, je jasné, že jsme zasáhli do lidských práv. Když ústavním zákonem prodloužíme maximální dobu zadržení podezřelého na 48 hodin, už tomu tak zřejmě není. Je tedy jasné, že ne každá změna Listiny je zásahem do ústavně zaručených lidských práv a svobod.

Co je navrhováno? Je navrhována taková novela Listiny, která by umožňovala předávat zločince v rámci EU nezávisle na jejich státní příslušnosti. To je v rozporu s nyní stanovenou zásadou, že "...Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti." (Čl.14 odst.4) Je v tomto případě nepřiměřené požadovat možnost, aby se zjednodušilo stíhání a trestání zločinců, jestliže zároveň minimalizujeme nebezpečí jejího zneužití?

Podle mě se nejedná o zásah takové závažnosti, aby byl v podstatném rozporu s hodnotami, na nichž Listina stojí. Tato možná změna Listiny nemůže být ani protiústavní ani proti přirozenému právu. --195.113.8.7 12:16, 29. 9. 2005 (UTC)

Absolutni souhlas, uz sem to poupravil, mimochodem mohl ste tak ucinit i vy sam. Stejne tak se domnivam, ze i o protiustavnosti zatykace by musel rozhodnout soud, formulace totiz podle meho pro pripad vydani k trestnimu stihani neni zcela betonova. Sprone se mi zdaji i dalsi veci, ale to bych musel dlouho hledat, tak zatim nechacam byt. --Nolanus 12:56, 29. 9. 2005 (UTC)

O eurozatykači mezitím rozhodl Ústavní soud, a to způsobem, který osobně nepovažuji ani za nejšťastnější, ani za nejpodařenější po formální stránce (disenty, které tam jsou, mají daleko vyšší hodnotu než samotný text rozhodnutí), v každém případě je to to prozatím konečný závěr, přes který "vlak nejede". --Tompecina 20:41, 29. 8. 2006 (UTC)

Vypustil jsem pasáž:

Je rovněž zdrojem určitých ústavněprávních komplikací, neboť ústavní zákony nemá právo přezkoumávat ani Ústavní soud a není tak k dispozici žádná mimoparlamentní procedura pro případ, že se ústavní zákon nebo některé jeho ustanovení dostane samo do rozporu s ústavou (tzn. ústavní řád bude vnitřně rozporný).

Tato situace, jak upozorňují někteří právní teoretici (např. Vladimír Mikule z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze), je aktuální v případě eurozatykače. Podle současného znění Listiny „Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.“ (čl. 14. odst 3). Implementace eurozatykače, k níž došlo novelou trestního řádu, je proto možná neústavní, a není vyloučeno, že ji Ústavní soud zruší. Jestliže by poté byla novelizována samotná Listina, muselo by se tak stát ústavním zákonem.

Odůvodnění:

Není důvod přezkoumávat ústavnost ústavní zákonů, neboť ústavní zákony nemohou být v rozporu s ústavou - ony samy jsou ústavou, resp. Ústavu České republiky novelizují. Novela nemůže být v rozporu s předpisem, který (byť i nepřímo) mění - od toho je základní interpretační pravidlo lex posterior derogat priori. Jedinou výjimkou jsou podstatné náležitosti demokratického právního státu, které měnit nelze (čl. 9 odst. 2 Ústavy České republiky); ústavní soud nicméně podle vlastní judikatury má právo rozhodnout, zda změna kterékoli části ústavního pořádku (tj. Ústavy České republiky i ústavních zákonů) novějším ústavním zákonem, byť i částečně, nezasahuje do těchto podstatných náležitostí demokratického právního státu, a případně takovou změnu při svém rozhodování neaplikovat, tedy fakticky ignorovat změnu provedenou novějším ústavním zákonem. Stalo se tak např. v nálezu Ústavního soudu ze dne 25. června 2002, který byl publikován pod č. 403/2002 Sb., ve kterém Ústavní soud prohlásil, že změny zavedené ústavním zákonem č. 395/2001 Sb. omezují již dosaženou úroveň ochrany základních práv a svobod, a byly tak v rozporu s čl. 9 odst. 2 Ústavy České republiky.

Tzv. eurozatykač a případná novelizace Listiny základních práv a svobody, pokud by Ústavní soud skutečně prohlásil, že implementace eurozatykače pouze na úrovni zákona (tj. trestního řádu) byla protiústavní, by ztěží mohla být prohlášena za neslučitelnou s čl. 9 odst. 2 Ústavy České republiky - značné množství států světa (zejména státy právního systému Common Law) své vlastní občany cizím státům vydávají (recipročně), a přesto je nelze označit za nedemokratické či neprávní. Domnělý zákaz vydávání vlastních občanů tedy nemůže být jednou z podstatných náležitostí demokratického právního státu. Co je však nejpodstatnější, je skutečnost, že Ústavní soud již rozhodl, a druhý mnou vypuštěný odstavec je tedy již zastaralý.

--Barsov 06:56, 31. 5. 2007 (UTC)

Globalizovat, 2x fakt editovat

Článek chce trochu globalizovat (existují i na Slovensku a velká část rigidnějších ústav je v nějaké formě používá).

Rozlišování prostých a ústavních zákonů je českou zvláštností a je obecně považováno za neobvyklé

podle mého názoru nesmysl, tvrzení aspon ozdrojovat, jinak pryč.
u listiny to chce taky zdroj (viz Diskuse:Listina základních práv a svobod) --Wikipedista:BobM d|p 12. 9. 2009, 12:52 (UTC)

úprava editovat

Ústavní zákony jsou významnou, v některých právních systémech dokonce jedinou součástí ústavního pořádku. - věta je nesmyslná (ústava nemusí být současně ústavním zákonem, viz též Ústava USA (kde žádné ústavní zákony neexistují) nebo Listina základních práv a svobod která formálně není ústavním zákonem. --Wikipedista:BobM d|p 18. 12. 2010, 16:19 (UTC)
Zpět na stránku „Ústavní zákon“.