Wikipedie

Dirofilaria repens

parazit na psovitých šelmách a psech

Dirofilaria repens (Railliet & Henry, 1911) je parazit patřící mezi filárie, jež se vyskytuje v podkoží psů, případně volně žijících psovitých šelem v Evropě, Asii a Africe. Parazit je nitkovitého tvaru těla, odděleného pohlaví a přenáší se komáry. Nakažený komár může přenést D. repens na člověka. U infikovaných pacientů se filárie lokalizuje v podkoží na hlavě a krku a především v oblasti kolem očí, může se vyskytovat přímo ve spojivkovém vaku či pod víčky.[1][2] Endemický areál výskytu D. repens se v posledních dekádách rozšířil z jižních částí Evropy do severněji položených zemí.[2] V ČR byl výskyt potvrzen u psů na Jižní Moravě.[3] Výskyt byl rovněž potvrzen metodou PCR u komárů druhu Aedes vexans v oblasti Podyjí u Břeclavi a na soutoku Dyje a Moravy.[4] V letech 2010-2020 bylo popsáno celkem 6 případů dirofilariózy u lidí v ČR, z toho 4 osoby se prokazatelně nakazily v oblasti jižní Moravy.[5][6]

Jak číst taxoboxDirofilaria repens
alternativní popis obrázku chybí
Dospělé samice Dirofilaria immitis (vlevo) a Dirofilaria repens (vpravo)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenhlístice (Nematoda)
TřídaSecernentea
Řádspirury (Spirurida)
NadčeleďFilaroidea
ČeleďOnchocercidae
RodDirofilaria
Binomické jméno
Dirofilaria repens
Railliet & Henry, 1911
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biologie a vývojový cyklus editovat

Dospělí jedinci D. repens jsou nitkovitého tvaru těla s kutikulou bělavé barvy a charakteristickým podélným rýhováním na povrchu kutikuly. Dospělé samice dosahují 100–170 mm na délku a 4,6–6,5 mm na řezu, samci jsou vždy menší mezi 48–70 mm na délku a 3,7–4,5 mm a příčném řezu. Lokalizují se v podkoží, případně kosterní svalovině u psů a psovitých šelem. Samice jsou viviparní, tzn. kladou již vyvinuté larvy, jež odcházejí do krevního oběhu hostitele. Larvy se označují jako mikrofilarie. Mikrofilarie se dostanou z těla infikovaného psa do komára při sání krve. Mikrofilarie v těle komára prodělává další vývoj, hned po nasátí opouští střevo komára a migruje do Malphigických žláz, kde se dvakrát svléká a vzniká tak finální infekční larva L3. Larvy L3 následně migrují do ústně-sacího ústrojí, kde při sání pronikají do krve svého savčího hostitele. V těle psa jsou larvy D. repens zaneseny do podkoží a svaloviny, kde se usazují a postupně dospívají. Dospělé samice po kopulaci se samcem produkují celoživotně mikrofilarie. Samice D. repens žijí zpravidla 2-4 roky, maximálně 10 let v hostiteli. Prepatentní doba, tedy od bodnutí psa infikovaným komárem až do pohlavní dospělosti červů spojené s produkcí mikrofilarií, se pohybuje mezi 189–239 dny. Vývoj v komárovi trvá mezi 8–20 dny v závislosti na teplotě prostředí. Kompletní vývoj a přenos na psy byl prokázán u několika komárů rodu Anopheles, Culex a Aedes.[2]

 
Vývojový cyklus D. repens a další příbuzných druhů způsobujících podkožní dirofilariózu.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ ERMAKOVA, Larisa Alexandrovna; NAGORNY, Sergey Andreevich; KRIVOROTOVA, Elena Yurievna. Dirofilaria repens in the Russian Federation: current epidemiology, diagnosis, and treatment from a federal reference center perspective. International Journal of Infectious Diseases. 2014-06, roč. 23, s. 47–52. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 1201-9712. DOI 10.1016/j.ijid.2014.02.008. 
  2. ↑ a b c CAPELLI, Gioia; GENCHI, Claudio; BANETH, Gad. Recent advances on Dirofilaria repens in dogs and humans in Europe. Parasites & Vectors. 2018-12-19, roč. 11, čís. 1, s. 663. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 1756-3305. DOI 10.1186/s13071-018-3205-x. PMID 30567586. 
  3. ↑ SVOBODOVÁ, Z.; SVOBODOVÁ, V.; GENCHI, C. The first report of authochthonous dirofilariosis in dogs in the Czech Republic. Helminthologia. 2006-12-01, roč. 43, čís. 4, s. 242–245. Dostupné online [cit. 2021-07-04]. ISSN 1336-9083. DOI 10.2478/s11687-006-0046-5. (anglicky) 
  4. ↑ RUDOLF, Ivo; ŠEBESTA, Oldřich; MENDEL, Jan. Zoonotic Dirofilaria repens (Nematoda: Filarioidea) in Aedes vexans mosquitoes, Czech Republic. Parasitology Research. 2014-12-01, roč. 113, čís. 12, s. 4663–4667. Dostupné online [cit. 2021-07-10]. ISSN 1432-1955. DOI 10.1007/s00436-014-4191-3. (anglicky) 
  5. ↑ MATĚJŮ, Jana; CHANOVÁ, Marta; MODRÝ, David. Dirofilaria repens: emergence of autochthonous human infections in the Czech Republic (case reports). BMC Infectious Diseases. 2016-04-19, roč. 16, čís. 1, s. 171. Dostupné online [cit. 2021-07-10]. ISSN 1471-2334. DOI 10.1186/s12879-016-1505-3. PMID 27094256. 
  6. ↑ GEBAUER, Jan; ONDRUŠ, Jaroslav; KULICH, Pavel. The first case of periorbital human dirofilariasis in the Czech Republic. Parasitology Research. 2021-02, roč. 120, čís. 2, s. 739–742. PMID: 33415394. Dostupné online [cit. 2021-07-10]. ISSN 1432-1955. DOI 10.1007/s00436-020-07003-9. PMID 33415394. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dirofilaria_repens&oldid=20302820“