Diplusodon

rod rostlin

Diplusodon je rod rostlin z čeledi kyprejovité. Jsou to keře a polokeře s jednoduchými křižmostojnými listy a velkými, nápadnými květy se svraskalými korunními lístky. Rod zahrnuje přes 100 druhů a je rozšířen výhradně v jihoamerickém savanovém biotopu známém jako cerrado. Většina druhů roste na křemencových výchozech ve východní Brazílii. Četné druhy jsou ohrožené destrukcí stanovišť.

Jak číst taxoboxDiplusodon
alternativní popis obrázku chybí
Diplusodon microphyllus
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďkyprejovité (Lythraceae)
RodDiplusodon
Pohl, 1827
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Zástupci rodu Diplusodon jsou keře a polokeře. Větévky jsou oblé, hranaté nebo křídlaté. Listy jsou jednoduché, vstřícné, křižmostojné. Květy jsou nápadné a velké, pravidelné, šestičetné, podepřené 2 listenci, uspořádané v jednoduchých hroznech nebo thyrsech. Kališní trubka je zvonkovitá, podlouhlá. Mezi laloky kalicha jsou přívěsky kalíšku. Koruna (botanika) je složena ze 6 volných, svraskalých korunních lístků. Tyčinek je 6 až 43 a zpravidla vyčnívají z květů. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, s jednou nedokonale předělenou komůrkou. Plodem je přehrádkosečná tobolka. Semena jsou plochá, čočkovitého tvaru, křídlatá.[1][2]

Rozšíření editovat

Rod Diplusodon zahrnuje 102 druhů. Je to druhý největší rod čeledi kyprejovité, přičemž mnoho druhů bylo popsáno v relativně nedávné době. Svým výskytem je tento rod omezen výhradě na jihoamerický savanový biotop, známý jako cerrado. Téměř všechny druhy rostou v Brazílii, pouze 2 byly celkem nedávno popsány z Bolívie (v roce 2005 a 2015).[1] Centrum druhové diverzity je v pohořích východní a jihovýchodní Brazílie. Bohatý výskyt je např. v pohoří Espinhaço.[3]

Většina druhů jsou stenoendemity, vyskytující se na izolovaných stanovištích v nadmořských výškách od 1000 do 1600 metrů. Zpravidla rostou na skalnatých a písčitých podkladech na křemencových výchozech a jejich svazích vystupujících z ploché krajiny.[1]

Ekologické interakce editovat

Květy jsou schopny samoopylení, kterému však do značné míry zabraňuje jejich uspořádání. Jsou opylovány zejména středně velkými druhy včel včetně nepůvodní včely medonosné. Tyto včely přistávají přímo do středu květu a zadečkem se otřou o bliznu, umístěnou na vrcholu dlouhé, od prašníků vyhnuté čnělky. Květy navštěvují i malé druhy včel, ty však přistávají na korunní plátky a do styku s bliznou se nedostávají.[3]

Taxonomie editovat

Podle výsledků fylogenetických studií jsou blízce příbuznými rody kyprej (Lythrum), kalužník (Peplis) a jihoamerické dřevnaté rody Lourtella a Physocalymma.[4]

Ohrožení a ochrana editovat

Řada druhů je ohrožena destrukcí jejich nevelkých stanovišť, která jsou přeměňována na pole a pastviny.[1] V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN není žádný druh uveden.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d CAVALCANTI, Tatiana B. New species in Diplusodon (Lythraceae) from Brazil. Phytotaxa. Sep. 2015, čís. 226(2), s. 144–156. Dostupné online. ISSN 1179-3163. 
  2. CAVALCANTI, Taciana Barbosa. Flora de Grao-Mogol, Minas Gerais: Lythraceae. Boletim de Botânica da Universidade de São Paulo. 2004, čís. 22(2). 
  3. a b JACOBI, C.M.; DOCARMO, R.M.; OLIVEIRA, R.S. The reproductive biology of two species of Diplusodon Pohl (Lythraceae) from Serra do Cipó, Southeastern Brazil. Plant Biology. 2000, čís. 2. 
  4. GRAHAM, Shirley A.; FREUDENSTEIN, John V.; LUKER, Melissa. A phylogenetic study of Cuphea (Lythraceae) based on morphology and nuclear rDNA ITS sequences. Systematic Botany. 2006, čís. 31(4), s. 764–777. Dostupné online. 
  5. The IUCN red list of threatened species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat