Dvojštítník

rod rostlin
(přesměrováno z Dipelta)
Možná hledáte: dvojštítek - bylina z čeledi brukvovité.

Dvojštítník (Dipelta) je rod rostlin z čeledi zimolezovité. Jsou to opadavé keře s jednoduchými vstřícnými listy, připomínající v době květu weigelie. Květy jsou zvonkovité nebo nálevkovité, podepřené nápadnými listeny. Rod zahrnuje 3 druhy, rozšířené pouze v Číně. Druhy dvojštítník mnohokvětý a dvojštítník břichatý jsou v České republice pěstovány jako okrasné dřeviny.

Jak číst taxoboxDvojštítník
alternativní popis obrázku chybí
Dvojštítník mnohokvětý (Dipelta floribunda)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádštětkotvaré (Dipsacales)
Čeleďzimolezovité (Caprifoliaceae)
Roddvojštítník (Dipelta)
Maxim., 1877
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace dvojštítníku břichatého z roku 1910

Popis editovat

Dvojštítníky jsou opadavé, vzpřímeně rostoucí keře, svým vzhledem připomínající weigelie. Dorůstají výšky do 4 metrů, dvojštítník mnohokvětý může v domovině dorůst i do podoby až 6 metrů vysokého stromu. Zimní pupeny jsou kryté několika páry šupin. Listy jsou jednoduché, vstřícné, celokrajné nebo při vrcholu zubaté, krátce řapíkaté, bez palistů. Na žilnatině a okraji čepele jsou lehce chlupaté. Květy jsou oboupohlavné, dvoustranně souměrné, ve svazečcích. Květy jsou podepřené 4 nestejnými listeny, které se v průběhu vývoje květu nebo až plodu zvětšují. Kalich je tvořen 5 čárkovitými až kopinatými, na bázi srostlými lístky. Koruna je nálevkovitá až zvonkovitá, lehce dvoupyská, na bázi zúžená a vypouklá. Horní pysk je dvoulaločný, spodní trojlaločný. Tyčinky jsou 4 a nevyčnívají z květů. Semeník obsahuje 4 komůrky, z nichž 2 obsahují větší počet sterilních vajíček a 2 po jednom plodném vajíčku. Čnělka je o něco kratší než koruna. Plodem je nažka se dvěma zvětšenými, křídlovitými listeny na bázi, na vrcholu nesoucí vytrvalý kalich.[1][2]

Rozšíření editovat

Rod Dipelta zahrnuje 3 druhy, rostoucí pouze ve střední a jihozápadní Číně. Dvojštítník mnohokvětý a dvojštítník břichatý rostou jako součást smíšených horských lesů a křovin v nadmořských výškách 600 až 2400 metrů. Druh D. elegans se vyskytuje v širokolistých lesích a jeho výskyt je omezen na provincie Kan-su a S’-čchuan, kde roste v nadm. výškách okolo 2000 metrů.[1][3]

Taxonomie editovat

Rod Dipelta je spolu s dalšími blízce příbuznými rody (Kolkwitzia, Linnaea, Abelia, Diabelia, Zabelia, Vesalea) řazen do podčeledi Linnaeoideae. V minulosti byly řazeny i do samostatné čeledi Linnaeaceae. Taxonomie této skupiny není dosud ustálená. Ve studii z roku 2013 jsou všechny rody této skupiny s výjimkou rodu Zabelia vřazeny do široce pojatého rodu Linnaea. Toto pojetí následuje např. Catalogue of life.[4][5]. Naopak ve studii z roku 2015 jsou rody této skupiny pojaty jako samostatné.[6]

Zástupci editovat

Význam editovat

Dvojštítník mnohokvětý a dvojštítník břichatý jsou v České republice pěstovány jako okrasné dřeviny.[7] Je možno se s nimi setkat např. v Průhonickém parku, Dendrologické zahradě v Průhonicích, Pražské botanické zahradě v Tróji[8] nebo Arboretu MU v Brně.

Pěstování editovat

Kultura je podobná jako u weigelií, mladé rostliny jsou však celkově choulostivější. Daří se jim v čerstvě vlhkých hlinitých půdách na výsluní nebo v polostínu. Staré větve je vhodné občas v období po odkvětu odstraňovat. Semena se vysévají na jaře do poloteplého pařeniště. Lze také řízkovat zelenými řízky v červnu.[2][7][9]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b YANG, Qiner; LANDREIN, Sven. Flora of China: Dipelta [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  3. FANG, Jingyun; WANG, Zhiheng; TANG, Zhiyao. Atlas of woody plants in China. Vol. 1. [s.l.]: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-15017-3. (anglicky) 
  4. CHRISTENHUSZ, Maarten J.M. Twins are not alone: a recircumscription of Linnaea (Caprifoliaceae). Phytotaxa. 2013, čís. 125(1). Dostupné online. 
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  6. WANG, H.F. et al. Molecular phylogeny and biogeographic diversification of Linnaeoideae (Caprifoliaceae s. L.) disjunctly distributed in Eurasia, North America and Mexico. PLoS One. 2015, čís. 10(3). Dostupné online. 
  7. a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 
  8. Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2016-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  9. BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 

Externí odkazy editovat