Dinilysia patagonica
Dinilysia patagonica ("strašlivá ilysia/vinejš") byl druh pravěkého hada, žijícího v období geologického stupně coniak (svrchní křída, asi před 85 miliony let) na území dnešní argentinské Patagonie. Tento raný a vývojově primitivní zástupce skupiny Ophidia byl tedy současníkem dinosaurů. Vědecky jej popsal britský paleontolog Arthur Smith Woodward v roce 1901.[1]
 Dinilysia patagonicaStratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 85 miliony let | |
|---|---|
 Lebka a páteř Dinilysia patagonica | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Rod | Dinilysia Woodward, 1901 |
| Binomické jméno | |
| Dinilysia patagonica Woodward, 1901 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Dinilysia patagonica byl vývojově primitivní had, který měl blízko předchůdci všech moderních skupin hadů. Na délku měřil asi 1,8 až 3 metry a měl typické dlouhé beznohé tělo. Je pravděpodobné, že představoval predátora, který lovil menší obratlovce a dokázal se zahrabávat pod zem. Moderní výzkum fosilií lebky za pomoci počítačové tomografie naznačuje, že tento had dokázal citlivě vnímat otřesy půdy a orientovat se podle nich. Tato schopnost byla nejspíš vlastní předchůdcům hadů i všem jejich raným zástupcům.[2]
Reference editovat
- ↑ Woodward, A. S. (1901). On some extinct reptiles from Patagonia, of the genera Miolania, Dinilysia, and Genyodectes. Proceedings of the Zoological Society of London 1901(1): 169-184.
- ↑ Yi, Hongyu; Norell, Mark A. (2015). "The burrowing origin of modern snakes". Science Advances. 1 (10): e1500743. doi:10.1126/sciadv.1500743
Literatura editovat
- Caldwell, M. W. & Albino, A. A. (2002). Exceptionally preserved skeletons of the Cretaceous snake Dinilysia patagonica, Woodward, 1901. Journal of Vertebrate Paleontology 22: 861-866.
- S. Vasile, Z. Csiki-Sava, and M. Venczel (2013). A new madtsoiid snake from the Upper Cretaceous of the Hateg Basin, Western Romania. Journal of Vertebrate Paleontology 33(5): 1100-1119.
- Fernando F. Garberoglio, Raúl O. Gómez, Tiago R. Simões, Michael W. Caldwell & Sebastián Apesteguía (2019). The evolution of the axial skeleton intercentrum system in snakes revealed by new data from the Cretaceous snakes Dinilysia and Najash. Scientific Reports 9, Article number: 1276. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-018-36979-9
Externí odkazy editovat
- Informace na webu Fossil Works Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)