Diane Parryová

francouzská tenistka

Diane Parryová (nepřechýleně Parry, * 1. září 2002 Nice), je francouzská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva deblové turnaje. V sérii WTA 125 vybojovala dvě singlové trofeje. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře i ve čtyřhře.[2]

Diane Parryová
Diane Parryová na US Open 2023
Diane Parryová na US Open 2023
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození1. září 2002 (22 let)
Místo narozeníNice, Francie[1]
BydlištěBoulogne-Billancourt, Francie
Výška170 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek2 190 757 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů194–151
Tituly0 WTA, 2 WTA 125, 4 ITF
Nejvyšší umístění49. místo (8. dubna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Open3. kolo (2022)
Wimbledon3. kolo (2022)
US Open2. kolo (2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů53–51
Tituly2 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění74. místo (4. prosince 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022, 2024)
French Open3. kolo (2019, 2023)
Wimbledon2. kolo (2022, 2024)
US Open1. kolo (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2023, 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240830a30. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2024 na 49. místě a ve čtyřhře v prosinci 2023 na 74. místě. Trénuje ji Gonzalo Lopez Sanchis.[3][1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF vystoupala v říjnu 2019 na 1. místo a sezónu zakončila jako juniorská mistryně světa.[4]

Ve francouzském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 světovou baráží proti Nizozemsku, v níž vyhrála nad Suzan Lamensovou a prohrála čtyřhru v páru s Paquetovou. Francouzky zvítězily 3–1 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[5]

Tenisová kariéra

editovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v březnu 2017 po zisku divoké karty na turnaj v Le Havre dotovaný 15 tisíci dolary. V úvodním kole podlehla Němce Franzisce Komerové.[2]

 
Na French Open 2019

Premiéru v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenala v ženském deblu French Open 2017, do něhož opět obdržela s krajankou Giulií Morletovou divokou kartu. V úvodním kole však uhrály jen dva gamy na nizozemsko-švédský pár Kiki Bertensová a Johanna Larssonová. Zároveň se jednalo o její premiérový start na okruhu WTA Tour. První singlovou soutěž i vyhraný zápas si připsala na French Open 2019, kde vyřadila stou druhou hráčku žebříčku Věru Lapkovou z Běloruska. Ve druhé fázi ji zdolala belgická světová dvacítka Elise Mertensová. Od francouzské tenisové federace pak získala divokou kartu i do dvouhry US Open 2019. Její cestu soutěží však ukončila Kristýna Plíšková z konce elitní stovky klasifikace.[6][2]

Během listopadu 2021 postoupila do dvou finále série WTA 125K. Nejdříve přes Maďarku Pannu Udvardyovou na Argentine Open v Buenos Aires. V závěrečném duelu však podlehla další maďarské tenistce Anně Bondárové z druhé světové stovky.[7] O dva týdny později zvládla semifinále Uruguay Open v Montevideu proti Gruzínce Jekatěrine Gorgodzeové a následně opět porazila Udvardyovou. Získala tak první titul v této úrovni tenisu.[8] Francouzská federace jí zajistila divokou kartu i na Australian Open 2022, kde na úvod prohrála se šedesátou šestou ženou klasifikace Martou Kosťukovou z Ukrajiny. Členku elitní světové desítky poprvé porazila na úvod French Open 2022, když vyřadila světovou dvojku Barboru Krejčíkovou vracející se na okruh po dlouhodobém zranění. Přes Kolumbijku Camilu Osoriovou postoupila do třetího kola, v němž podlehla Sloane Stephensové ze sedmé světové desítky, ale bývalé šampionce US Open. V prvním kole úvodního ročníku Tallin Open 2022 ji vyřadila česká teenagerka Linda Nosková ve třech setech.[6]

Finále na okruhu WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (2–1 Č)

Čtyřhra: 3 (2–1)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. únor 2023 Mérida, Mexiko WTA 250 tvrdý   Caty McNallyová   Wang Sin-jü
  Wu Fang-sien
6–0, 7–5
Vítězka 2. červenec 2023 Lausanne, Švýcarsko WTA 250 antuka   Anna Bondárová   Amina Anšbová
  Anastasia Dețiuc
6–2, 6–1
Finalistka 1. červen 2024 Nottingham, Spojené království WTA 250 tráva   Harriet Dartová   Gabriela Dabrowská
  Erin Routliffeová
7–5, 3–6, [9–11]

Finále série WTA 125

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (2–3 D)

Dvouhra: 5 (2–3)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. listopad 2021 Buenos Aires, Argentina antuka   Anna Bondárová 3–6, 3–6
Vítězka 1. listopad 2021 Montevideo, Uruguay antuka   Panna Udvardyová 6–3, 6–2
Vítězka 2. květen 2023 Paříž, Francie antuka   Caty McNallyová bez boje
Finalistka 2. listopad 2023 Colina, Chile antuka   Sára Bejlek 2–6, 1–6
Finalistka 3. prosinec 2023 Montevideo, Uruguay antuka   Renata Zarazúová 5–7, 6–3, 4–6

Tituly na okruhu ITF

editovat
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (4 tituly)

editovat
Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. prosinec 2020 Antalya, Turecko antuka   Berfu Cengizová 6–3, 6–1
2. červen 2021 Périgueux, Francie antuka   Elsa Jacquemotová 6–3, 6–1
3. červenec 2021 Turín, Itálie antuka   Lucia Bronzettiová 6–4, 6–2
4. říjen 2021 Sevilla, Španělsko antuka   Elina Avanesjanová 6–2, 6–0

Čtyřhra (4 tituly)

editovat
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. říjen 2017 Hammámet, Tunisko antuka   Yasmine Mansouriová   Dominique Karregatová
  Caroline Roméová
6–1, 6–1
2. srpen 2020 Oeiras, Portugalsko antuka   Eva Guerrero Álvarezová   Francisca Jorgeová
  Olga Parres Azcoitiová
7–6, 6–0
3. červen 2021 Périgueux, Francie antuka   Margot Yerolymosová   Sada Nahimanová
  Anna Sisková
6–4, 6–2
4. duben 2023 Zaragoza, Španělsko antuka   Arantxa Rusová   Asia Muhammadová
  Eden Silvaová
6–1, 4–6, [10–5]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diane Parry na anglické Wikipedii.

  1. a b c Diane Parryová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  2. a b c Diane Parryová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  3. Gonzalo Lopez Sanchis: "Diane Parry peut devenir très forte". Fédération française de tennis [online]. 2021-05-29 [cit. 2022-05-20]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. Parry ensures French repeat after blistering end to 2019. www.itftennis.com [online]. 2019-12-17 [cit. 2022-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-20. (anglicky) 
  5. Diane Parryová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  6. a b Diane Parry Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Bondar claims biggest career title over Parry at Buenos Aires 125. Women's Tennis Association [online]. 2021-11-07 [cit. 2022-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. French teen Parry sweeps past Udvardy to capture Montevideo 125 title. Women's Tennis Association [online]. 2021-11-22 [cit. 2022-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Předchůdce Diane Parryová Nástupce
Clara Burelová
(Francie)
ITF – juniorská mistryně světa
2019
Petra Marčinková
(Chorvatsko, 2021)