Otevřít hlavní menu

Detroit street circuit je městský závodní okruh v ulicích Michiganského města Detroit. Od roku 1982 do roku 1988 sloužil pro závody Formule 1 a americké série CART. Ta zde, na rozdíl od F1, vydržela až do roku 1991. Městský okruh se nacházel poblíž Renaissance Center a Cobo Areny. Pro část tratě bylo využíváno také dálnice M-1, někdy nazývané Woodward Avenue.

Detroit street circuit
Nákres trati
Základní informace
Lokace USA Detroit, USA
Rekord okruhu 1ː40.464 (Ayrton Senna, Lotus, 1987)
Délka okruhu 4,023 km
Počet kol 63
Délka závodu 253,449 km
Nejvíce výher (jezdec) Brazílie Ayrton Senna (3)
Nejvíce výher (stáj) Spojené království Lotus (2)
Spojené království McLaren (2)
Poprvé v kalendáři 1982
Poslední závod (1988)
Vítěz Brazílie Ayrton Senna
McLaren
1h 55m 418s
Pole position Brazílie Ayrton Senna
McLaren
1ː40.606
Nejrychlejší kolo Francie Alain Prost
McLaren
1ː44.836
Souřadnice

Obsah

HistorieEditovat

 
Renaissance Center

Okruh byl vytvořen pro účely F1 roku 1982 za účelem zvýšit tou dobou již mírně stagnující mezinárodní pověst města. Pro kalendář závodů vozů F1 v roce 1982 to tak znamenalo celkově tři velké ceny odehrávající se na území USA. Ostatní závody se odehrávaly v kalifornském Long Beach a nevadském Las Vegas. V první velké ceně zaznamenal vítězství jezdec John Watson, který vjížděl do závodu ze 17. místa, což je nejzazší místo, ze kterého kdy startoval na městském okruhu nějaký jezdec, jenž tu danou velkou cenu vyhrál.          

O rok později zde vyhrál italský závodník Michele Alboreto s vozem Tyrell 011. Bylo to naposled, co na nějaké velké ceně zvítězil 3l V8 motor Cosworth DFV. Byl to také poslední vyhraný závod pro závodní stáj Tyrrell.

Trať v Detroitu si brzy získala pověst velmi náročné velké ceny. Byla velmi hrbolatá a občas byl na některých místech dokonce lehce popraskaný asfalt z důvodu extrémních veder. Během 80. let 20. století byl městský okruh v Detroitu vůbec nejnáročnější velkou cenou jak pro samotné piloty, tak i pro monoposty. Velmi často se stávalo, že značné množství jezdců závod kvůli mechanickým problémům nebo kvůli kolizi nedojelo. Největší zátěž byla kladena na brzdy a převodovky vozů; jezdci museli velmi prudce brzdit až 20x za kolo. K tomu, aby mohli kolo v rozumném čase zajet, museli přeřadit 50x až 60x za kolo. Jezdci byly vystaveni obrovskému vedru v kombinaci s klasickou manuální převodovkou, takže se nelze divit, že mnozí tento závod neměli rádi. Největší protesty proti pořádání velké ceny právě v ulicích dusného Detroitu měl Alain Prost, a to i přesto, že zde byl dvakrát druhý a dvakrát třetí. Dalším, kdo se velmi často vyjadřoval dosti nechvalně o okruhu, byl další mistr světa, Brazilec Nelson Piquet.

Poslední sezonou, kdy se v kalendáři okruhů F1 okruh objevil, byl ročník 1988. Byl to rok, kdy teplota vzduchu v závodním víkendu dosahovala 38 °C[1]. Kvůli tomu se místy velmi ošklivě roztékal a praskal asfalt na okruhu. Velká cena USA byla po sezoně 1988 přesunuta do ulic dalšího velkého amerického města; arizonského Phoenixu. Stalo se tak poté, kdy FISA ( dnes FIA ) shledala závažné nedostatky v oblasti boxů. Nejúspěšnějším pilotem na okruhu v Detroitu se stal Ayrton Senna, když zde dokázal vyhrát velké ceny v letech 1986, 1987, a 1988.

Jelikož pořádání závodu nebylo nadále pro Detroit profitabilní, tak posledním závodem, kterým se zde kdy jel, byl v roce 1991 závod z amerického seriálu CART.

Trať v roce 1982Editovat

 

Rok Jezdec Konstruktér Výsledky
1982   John Watson McLaren Výsledky

Trať od roku 1983Editovat

 

Rok Jezdec Konstruktér Výsledky
1983   Michele Alboreto Tyrell Výsledky
1984   Nelson Piquet Brabham Výsledky
1985   Keke Rosberg Williams Výsledky
1986   Ayrton Senna Lotus Výsledky

Trať od roku 1987Editovat

 

Rok Jezdec Konstruktér Výsledky
1987   Ayrton Senna Lotus Výsledky
1988   Ayrton Senna McLaren Výsledky

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Detroit street circuit na anglické Wikipedii.

  1. Historical Weather For 1988 in Detroit, Michigan, USA - WeatherSpark. weatherspark.com [online]. [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat