Desátý volební kraj (Československo)
Desátý volební kraj ('X. Jihlava') byl parlamentní volební kraj v první československé republice pro volby do poslanecké sněmovny Národního shromáždění. Sídlo krajské volební komise bylo ve městě Jihlava.[1] Ve volebním obvodu bylo zvoleno 9 členů poslanecké sněmovny.[2][3][4]
.png)
Vymezení editovat
Volební okres zahrnoval soudní okresy Velká Bíteš, Moravské Budějovice, Dačice, Hrotovice, Jaroslavice, Jemnice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velké Meziříčí, Mikulov, Náměšti nad Oslavou, Slavonice, Telč, Třebíč, Třešť, Vranov a Znojmo.[5] Byl identický s územím Jihlavské župy, která byla navržena roku 1920 v rámci župního zřízení.
Demografie editovat
V roce 1921 při Československém sčítání lidu bylo odhadnuto, že jihlavský desátý volební obvod měl 432 310 obyvatel.[3] Pro každého voleného člena sněmovny tak vycházelo 48 034 obyvatel, tj. poněkud víc, než byl celostátní průměr 45 319 obyvatel na volené místo.[3] Při sčítání v roce 1930 měl jihlavský desátý volební obvod 435 177 obyvatel (tj. 48 353 obyvatel/voleného zástupce).[6]
Volby do senátu editovat
Ve senátních volbách byl jihlavský desátý volební kraj součástí brněnského šestého senátního volebního kraje, spolu s brněnským jedenáctým a uherskohradišťským třináctým volebním krajem.[2] V šestém senátním volebním kraji bylo voleno 17 senátorů.[2]
Volby v roce 1920 editovat
V parlamentních volbách v roce 1920 byli zvoleni Franz Pittinger (Německý svaz zemědělců, BdL) a Dr. Emmerich Radda (Německá nacionální strana, DNP), stali se tak kandidáty na seznam Německé křesťansko sociální strany lidové (DCSVP).[7]
Volby v roce 1925 editovat
Mezi poslanci jihlavského desátého volebního kraje zvolenými v parlamentních volbách v roce 1920, byli Johann Wagner (BdL) a Erwin Zajicek (DCSVP).[7]
Volby v roce 1929 editovat
V parlamentních volbách v roce 1929 v jihlavském desátém volebním kraji československé strany získaly 62,5 % hlasů a německé strany téměř 29,9 %.[8] Zajicek a Wagner byli znovu zvoleni.[7] Dále byl zvolen Viktor Stern z Komunistické strany československa, dříve reprezentoval Pátý volební kraj.[7]
| Strana | Hlasy | % |
|---|---|---|
| Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu | 44401 | 19,17 |
| Československé strana lidová | 42324 | 18,28 |
| Československá sociálně demokratická strana | 25787 | 11,14 |
| Německá křesťansko sociální strana lidová | 25078 | 10,83 |
| Německé volební společenství | 19232 | 8,31 |
| Československá strana národně sociální | 18129 | 7,83 |
| Komunistická strana Československa | 16010 | 6,91 |
| Německá nacionální strana | 11177 | 4,83 |
| Československá živnostenská-obchodnická strana středostavovská | 11027 | 4,76 |
| Německá sociálně demokratická strana dělnická | 9911 | 4,28 |
| Německá národně socialistická strana dělnická | 3774 | 1,63 |
| Československá národní demokracie | 3137 | 1,35 |
| Spojená židovská a polská strana | 1570 | 0,68 |
| Celkem | 231557 | 100 |
Volby v roce 1935 editovat
V parlamentních volbách v roce 1935 byl znovu zvolen Zajicek.[7] Mezi nově zvolenými byli Dr. Theodor Jilly (Sudetoněmecká strana, SdP), Franz Karmasin (SdP) a Anton Sogl (SdP).[7] Karmasin se později stal slovenským Státním tajemníkem pro německé záležitosti a posléze Sturmbannführerem.[9] DCSVP byla oslabena ve všech krajích Československa, v jihlavském kraji si udržela určitý vliv (ztráta asi 10 000 hlasů oproti roku 1929).[10]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jihlava 10th electoral district (Czechoslovakia) na anglické Wikipedii.
- ↑ Czechoslovakia. Prager Archiv für Gesetzgebung und Rechtsprechung. [s.l.]: H. Mercy Sohn, 1920. Dostupné online. S. 360.
- ↑ a b c Národní shromáždění Republiky Ceskoslovenské: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Zivotopisná a statistická příruča ... s výňatkem nejdůležitějších ustanovení a dat, která se týkají Národního shromáždění. [s.l.]: Nákladem a tiskem firmy Šmejc a spol., 1924. Dostupné online. S. 24–25.
- ↑ a b c Czechoslovakia. Státní úřad statistický. La statistique tchécoslovaque: Agriculture. XIIe série. [s.l.]: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 16.
- ↑ Zborník Ústavu marxizmu-leninizmu a Filozofickej fakulty Univerzity Komenského: Historica. [s.l.]: Slovenské pedagogické nakladatels̕tvo, 1981. Dostupné online. S. 113.
- ↑ Senát Národního shromáždění R. Čs.. Usnesení poslanecké sněmovny. 1925.
- ↑ Mads Ole Balling. Von Reval bis Bukarest: Einleitung, Systematik, Quellen und Methoden, Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tschechoslowakei. [s.l.]: Dokumentation Verlag, 1991. Dostupné online. ISBN 978-87-983829-3-5. S. 247.
- ↑ a b c d e f Mads Ole Balling. Von Reval bis Bukarest: Einleitung, Systematik, Quellen und Methoden, Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tschechoslowakei. [s.l.]: Dokumentation Verlag, 1991. Dostupné online. ISBN 978-87-983829-3-5. S. 394–398.
- ↑ Manuel Statistique de la Republique Tchecoslovaque.
- ↑ ADAMS, Jefferson. Historical Dictionary of German Intelligence. [s.l.]: Scarecrow Press, 2009. Dostupné online. ISBN 9780810863200. Kapitola Karmasin, Franz (1901–1970), s. 223.
- ↑ Jaroslav Šebek. Sudetendeutscher Katholizismus auf dem Kreuzweg: politische Aktivitäten der sudetendeutschen Katholiken in der Ersten Tschechoslowakischen Republik in den 30er Jahren. [s.l.]: LIT Verlag Münster, 2010. Dostupné online. ISBN 978-3-8258-9433-7. S. 183.