Deštný les
Deštný les nebo deštný prales je označení pro listnaté lesy (prakticky jde vždy o stálezelené deštné lesy), ve kterých není období sucha a které rostou v teplotně příznivých podmínkách, konkrétně v tropickém (tropický deštný les), subtropickém (subtropický deštný les) nebo částečně i mírném podnebném pásu (deštný les mírného pásu).
VývojEditovat
Výzkumy ukázaly, že deštné pralesy se začaly na některých místech světa vyvíjet krátce po katastrofě na konci křídy, která se odehrála před 66 miliony let.[1][2]
VýskytEditovat
- V tropech v mnoha oblastech (největší je Amazonský prales a Konžský deštný prales)
- V subtropech v jihovýchodní Asii, východní Austrálii, na severním ostrově Nového Zélandu, jihovýchodní Jižní Africe a v jihovýchodní Brazílii
- V mírném pásmu v jižním Chile, v západní Tasmánii, na jižním ostrově Nového Zélandu, v tzv. Pacific Northwest v USA a na jihozápadním pobřeží Kanady.
- V pravěku byl i na Antarktidě.[3]
-
Hlavní výskyt v tropickém pásu
-
Hlavní výskyt v subtropickém a mírném pásu
Charakteristické jsou porosty stromů, mechy a lišejníky a na zemi růst kapradin.
Tropický deštný lesEditovat
Tropický deštný les je velmi bohatý na druhy – obsahuje až přes 100 druhů stromů na hektar. V tropickém deštném lese žije nejméně 50 % všech druhů živočichů a zvířat Země, přičemž ani zdaleka ještě nejsou všechny známé a každý den v důsledku ničení těchto lesů mnohé druhy vymírají.
Tropické deštné pralesy se nachází převážně v rozvojových zemích. V roce 1990 pokrýval asi 7 milionů km² povrchu Země, přičemž stejné množství bylo zničeno v během uplynulých 30 let.
Má ze všech ekosystémů největší biomasu.
Velkým ekologickým problémem je prudké snižování plochy těchto lesů z ekonomických důvodů. Má to vliv na atmosférickou cirkulaci kyslíku, ohrožuje to téměř všechny světové živočišné a rostlinné druhy, způsobuje erozi půdy a podobně.
VodstvoEditovat
V deštných lesích mají řeky vždy dost vody. Tečou tam nejvodnatější řeky na Zemi – Amazonka, Kongo. Mají kalnou vodu. Vytvářejí v ní zásoby vody, suroviny dnes ještě nedoceněné. Jen amazonský deštný prales produkuje okolo 40 % veškerého kyslíku, který vzniká na Zemi.
RostlinstvoEditovat
Roste v patrech. Je velmi pestré a husté. Je tam největší počet rostlin a živočichů na Zemi, mnohé z nich člověk ještě neobjevil.
ObyvatelstvoEditovat
Žijí zde kmeny, které neznají civilizaci, mnohé na úrovni doby kamenné. Pěstuje se palma kokosová, banánovník, kávovník, olivovník, cukrová třtina, rýže apod. Zemědělství je však obtížné vzhledem k tomu, že neustálé srážky po čase vyplaví většinu živin z půdy, proto lze na půdě vzniklé žďářením pralesa pěstovat plodiny jen po několik let. Těží se mahagon.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dažďový les na slovenské Wikipedii.
- ↑ CARVALHO, Mónica R.; JARAMILLO, Carlos; DE LA PARRA, Felipe; CABALLERO-RODRÍGUEZ, Dayenari; HERRERA, Fabiany; WING, Scott; TURNER, Benjamin L. Extinction at the end-Cretaceous and the origin of modern Neotropical rainforests. S. 63–68. Science [online]. 2021-04-02. Roč. 372, čís. 6537, s. 63–68. Dostupné online. DOI 10.1126/science.abf1969. (anglicky)
- ↑ How the Chicxulub impactor gave rise to modern rainforests. phys.org [online]. 2021-04-01 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DUNNING, Hayley. Traces of ancient rainforest in Antarctica point to a warmer prehistoric world. phys.org [online]. 2020-04-01 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu deštný les na Wikimedia Commons
