Wikipedie

David Bawden

britský informační vědec

David Bawden (* 1952) je jedním z významných představitelů v oboru informační vědy.[1] Aktuálně působí jako profesor informační vědy na University of City v Londýně, kde působí na katedře knihovnictví a informační vědy. Jeho přínos pro informační vědu spočívá v přispění k rozvoji odvětví informační vědy i moderních informačních systémů, v propojení chemie a informační vědy a v jeho vzdělávacích a publikačních činnostech.

Mgr. David Bawden, Ph.D.
Rodné jménoDavid Bawden
Narození1952
PobytLondýn
Národnostbritská
Alma materUniversity of Liverpool – organická chemie University of Sheffield – vědecké a chemické informace
PracovištěCity, University of London
Oboryinformační věda a knihovnictví
Známý díkyširokému spektru akademických zájmů na poli informační vědy, velkému počtu publikací, definování základních otázek informační vědy ve svých dílech, editor prestižního vědeckého časopisu The Journal of Documentation
Významná dílaIntroduction to information science
Oceněníčestný přednášející na University College London a na University of Ljubljana Editorem prestižního vědeckého časopisu The Journal of documentation
Webwww.soi.city.ac.uk/~dbawden
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Bawden se chtěl stát vědcem už od mládí, fascinoval ho svět science-fiction. Ze školních let ale nevynikal v matematice a činnost v laboratořích ho příliš nezajímala. Humanitní vědy byly jeho silnou stránkou. Zajímala ho chemie, a proto šel studovat organickou chemii. V akademické knihovně se dozvěděl o informační vědě a jeho zájem o tuhle oblast začal růst, neboť neobsahovala žádné výpočetní a praktické aspekty.

Vzdělání editovat

1. studium na University of Liverpool se zaměřením na organickou chemii s titulem Mgr.

2. studium na University of Sheffield na Katedře knihovnictví a informační vědy se zaměřením na vědecké a chemické informace se zakončením tituly MSc. a PhD.

Akademické zaměření editovat

Základní oblasti editovat

  1. Základy informačních věd včetně pojetí informací v různých oblastech filozofie informací, metodologie budování a výzkumu v knihovnách a v samotných informačních disciplínách.
  2. Dokumentace a informační zdroje jako je jejich přirozená povaha, využití a organizace, historický vývoj a nové formy.
  3. Informační chování s aspekty spojené s individuálními rozdíly, s kreativitou a inovacemi a s rozvojem a pochopení digitální gramotnosti.

Hlubší vymezení oblastí editovat

  1. Základy informačních věd a druhy teorií, konceptů a modelů používaných v informačních vědách a jak se teorie vyvíjí a používá v oboru. Zkoumal koncepty informací v oblastech filozofie, fyziky a biologie ke zjištění, lze z tohoto druhu srovnání vyvodit poučení a získat užitečné poznatky z něhož může knihovnictví a informační věda čerpat pro formulující koncepty ostatních vědních disciplín. Bawden považoval Luciana Floridiho, autora knihy Filozofie informace, jeho formulaci informační etiky za velmi inspirativní jako jeho nejlepší konceptuální základ knihovnické a informační disciplíny, který může poskytnout pevný základ pro studium praktických a etických otázek, kterým čelí informační profese.
  2. Dokumentace a informační zdroje s využitím poznatků o dokumentaci Paula Otlet a Suzanne Briet o tradiční dokumentaci do nových digitálních forem dokumentů s historickým vývojem dokumentů v institucích se zájmem o 19. století. Vzhledem k jeho vzdělání se zaměřuje zejména na zdroje ve vědě a zdravotnictví.
  3. Informační chování informační vědy s hlavní myšlenkou, jak může informační věda spíše porozumět než pouze šířit informace. Zabývá se zde o kreativitu a inovacích informace, které mají silný vztah k přístupům k prohlížení informací. Zkoumající individuální rozdíly v informačním chování, zejména takové, které jsou spojeny s faktorem osobnosti podle jeho názoru hodnotným tématem pro studium pro doplňující aspekt sociálních studií.  

Publikace editovat

David Bawden byl velice vlivný a angažovaný autor, kde si klade základní otázky informační vědy. Ve svých publikačních dílech byl celkem 9645krát citován od roku 2012–2019.

Je samotným autorem 9 knih a u zbývajících 17 knih je spoluautorem, z něhož jeho nejznámější dílo je Introduction to information science, na kterém spolupracoval s významnou vědkyní Lyn Robinson, která taktéž přednáší na Katedře Informačních studií na University College London. Oba byli ve spolupráci i s dalšími autory jako jsou např. Birger Hjørland z Dánska a spol, ale ti napsali pouze jednotlivé předmluvy. V úvodu se hlavní autoři publikace převážně zaměřili na základní přehled informační vědy, protože se jedná o velmi rozsáhlou oblast, kde by výsledkem měl být kvalitní úvod do „logiky“ a „jazyka“ informační vědy. Zvláštní pozornost věnovali těm pasážím, o nichž nejsou rozsáhlé záznamy z jiných zdrojů. Věnují se převážně základním principům a oproti ostatním textům o informační vědě si kladli zvláštní důraz pro koncepci a teorii, které lze snáz pochopit než u znalostí o různých specifických vlastnostech současných systémů, služeb a technik.

V dalších knihách, co sám napsal rozebírá oblasti jako uživatelsky orientované hodnocení informačních systémů a služeb, chemické informační systémy nad rámec struktury a úvod do informačních technologií.

Je autorem a spoluautorem 25 vědeckých kapitol z různých knih, ve kterých se zabýval teoretickým vývojem v informačních vědách, teorií informace a vědecké komunikace, informační kultury v digitálním věku, informační a digitální gramotnosti související s celoživotním učení a digitálnímu občanství, porozumění informační politice, o informačních stylech, jak souvisí s rozdíly v chování s informacemi, o systémech chemických struktur a chemických informačních systémech.

Je autorem a spoluautorem celkem 347 článků ve vědeckých časopisech, kde byl editorem nejvýznamnějšího předního evropského recenzovaného článku s názvem The Journal of Documentation v oboru knihovnictví a informační vědy, ve kterém se zaměřuje na filozofické koncepty jeho rámce v kontextu své dokumentace a zaznamenaného poznání. Tyto články zahrnují odbornou praxi a nejnovější poznatky všech odvětví knihovní a informační vědy a ve vědách jimi příbuzných z psychologie, kognitivní vědy, fyzikální vědy, z komunikačních a mediálních studií a informatiky. Je jedním z nejcitovanějších článků v databázích SCOPUS a ISI. Za jeho nejcitovanější vědní časopis je považován časopis Informace a digitální literatura: přehled pojmů v Journal of documentation, kde se zabýval pojmy informační a digitální gramotností formou literárního průzkumu a analýzy. Je zde popsána i počítačová gramotnost, gramotnosti knihoven, síťové gramotnosti, internetové gramotnosti a hyper-gramotnosti, které jsou rozšířeny pro komplexní informační prostředí.  

Je spoluautorem s Lyn Robinson jedné zprávy o vyhodnocení dopadu podpůrných služeb primární péče a duševního zdraví.

Je autorem diplomové práce na téma vyšetřování základních aspektů analýzy chemických reakcí pro ukládání a vyhledávání. A disertační práce na téma techniky substrukturální analýzy pro korelaci struktury a vlastnictví v počítačových informačních systémech.

Je spoluautorem spolu s Lyn Robinson a Tyabba Siddiqui internetové publikace zvané Still awaiting the quantum turn, která se zabývá myšlenkou o vznikající „kvantové informační vědy“ vysvětlené v pěti ohledech:

  1. použití volných analogií a metafor mezi koncepty v kvantové fyzice, v knihovnictví a informační vědě
  2. využití kvantových konceptů a formalismů při získávání informací
  3. využití kvantových pojmů a formalismů při studiu významu a konceptů k rozvoji kvantové sociální vědy
  4. v oblastech sousedících s informační vědou
  5. kvalitativní aplikace kvantových konceptů v samotných informačních disciplínách

Profesionální aktivity editovat

Jeho soubor aktivit spadá do kategorií rozdělených podle typu aktivit na editovat

Akademická spolupráce, kde se podílel celkem na čtyřech projektech editovat

  1. projekt TEMPUS se týkal výuky informační gramotnosti koordinované Univerzitou Zagreby
  2. projekt se týkal vytvoření celoevropského programu pro knihovny a sci-informačního projektu, kde spolupracoval s dalšími 40 pracovníky v celé Evropě
  3. projekt se zabýval Open Access v teorii a praxi, kde spolupracoval se Sheffield University iSchool
  4. projekt se zabýval informační gramotností online, který sponzoroval Erasmus+ a spolupracoval na něm s univerzitami v Grazu, Zadar, Ljubljana, Hildersheim, Barcelona

Redakční činnost, kde byl členem ve 13 organizacích editovat

  1. 1982–1991: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v Chemometrii
  2. 1987–1997: editorem IT Link pro ASLIB (Sdružení pro správu informací)
  3. 1990–1994: členem redakční rady, Journal of Chemical Information and Computer Sciences
  4. 1990–1993: editorem Perspektivy v řízení informací
  5. 1990–2002: členem redakční rady, Alternativy k laboratorním zvířatům
  6. 1990–2008: členem redakční rady, International Journal of Information Management
  7. 1991–1994: Série editorství výzkumných studií Tisková série výzkumných monografií v počítačích a chemických strukturách
  8. 1992–1995: členem redakční rady, Expert Systems in Information Work
  9. 2002–dosud: editorem Journal of Documentation
  10. 2005–2015: členem redakční rady Portál: knihovny a akademie
  11. 2010–dosud: členem redakční rady ASLIB Journal of Information Management
  12. 2012–dosud: spoluzakladatelem "Monografie" Základy informačních věd
  13. 2015–dosud: členem redakční rady časopisu MDPI pro otevřený přístup k informacím

Konference editovat

  1. Konference: Knihovny v digitálním věku, kde byl předsedou tématu Kvalitativní hodnocení
  2. Praha Inforum (2009): na téma Vyhlídky na knihovnu a informace: tři pohledy na budoucnost, kde byl lektorem workshopu informační generace: změna nebo kontinuita s cílem na informační chování mladých lidí a jaký vliv v této generaci mají mít změny na knihovnické a informační služby
  3. 2010: 7. konference knihovnictví a informační vědy na University College London, kde byl za předsedu na konferenci v oblasti knihovnictví a informační vědy

Přednášky editovat

  1. Barcelona (2005): při setkání ISKA na téma Digitální gramotnost a znalostní organizace
  2. Praha (2007): při setkání EUCLID / BCTS na téma O jeden krok dále: Evropský rozvojový plán kurikula o rok později
  3. Univerzita v Oulu, Finsko (2014): na téma Informační gramotnost. Minulost. Přítomnost, budoucnost? v roli oponenta při formální obhajobě disertační práce
  4. Zadar, Chorvatsko (2014): na téma Nejušlechtilejší potěšení: na získání porozumění z kvalitativního výzkumu. O oblasti knihoven v digitální éře
  5. Setkání iFutures, Sheffield (2014): na téma Informační výzkum: stále proti praktikujícím?
  6. Univerzita Roberta Gordona, Aberdeen (2015): na téma Setkání, syntéza, ponoření a výstavba: informace a získávání porozumění.
  7. Univerzita v Pise (2018): na téma Už nikdy v historii lidstva: informační vzdělávání pro život pro budoucnost vzdělávání v oblasti informatiky (FEIS 2018)
  8. Univerzita Porto (2018): na téma Podpora pravdy a podpora porozumění: organizace znalostí a prokletí infosféry.

Online články editovat

  1. Univerzita v Oulu (2014): na téma Veřejné přednášky a obhajoby, kde shrnuje článek propagující svou přednášku, kterou měl v roli oponenta při obhajobě PhD

Televizní program editovat

  1. (Chorvatsko): program nazvaný jako Technologie dnes, kde předložil prezentaci o vývoji elektronických knih, se zvláštním důrazem na jejich význam pro menšinové jazyky

Ostatní editovat

  1. hodnotitel projektu Horizon2020 HERA (Humanities in European Research Area)
  2. hodnotitelem Ruské vědecké nadace
  3. hodnotitelem slovinské výzkumné agentury
  4. recenzent pro Radu ekonomického a sociálního výzkumu
  5. recenzent Rady pro výzkum umění a humanitních věd
  6. člen panelu REF2021 pro nastavení kritérií pro UoA34
  7. autor svého osobního blogu s názvem The occasional informationist (2009)
  8. aktivní uživatel na sociální síti Twitter pod jménem @david_bawden

Ocenění editovat

  • editor prestižního vědeckého časopisu The Journal of documentation
  • čestný přednášející na University College v Londýně a na university of Ljubljana

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ BAWDEN, Professor David; +44 (0)20 7040 8390; D.BAWDEN@CITY.AC.UK. Professor David Bawden. City, University of London [online]. [cit. 2019-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=David_Bawden&oldid=23662402“