Dafnis a Chloé
Dafnis a Chloé (asi 2. století, Ποιμενικων των περι Δάφνιs καὶ Χλόη Λεσβιακων λογου) je starověký milostný román z pastýřského prostředí, který napsal řecký spisovatel Longos.[1] O autorovi a o vzniku románu není prakticky nic známo. To, že dílo pravděpodobně vzniklo ve 2. století, bylo určeno na základě jeho lingvistického rozboru.
Obsah románu
editovatRomán se odehrává na ostrově Lesbos (ostrov je proto považován za autorovo rodiště nebo působiště), má čtyři knihy a podle autorova vyjádření byl napsán podle obrazu, který na ostrově nalezl. Je v něm vylíčen příběh odloženého syna bohatých rodičů Dafnise, kterého našli a vychovali pastýři. Podobný osud měla dívka Chloé. Oba mladí lidé pásli stáda koz a ovcí, zamilovali se do sebe, za pomoci bohů i vlastním přičiněním překonali mnohé nástrahy osudu, našli své rodiče a nakonec se šťastně vzali. Dílo má silný erotický podtón zvláště v popisu změny jejich nevinné dětské lásky v lásku fyzickou a v líčení milostné neobratnosti obou hlavních postav.
Ohlasy a adaptace
editovatRomán byl velmi oblíben zejména v době renesance a rokoka a stal se námětem mnoha literárních, výtvarných i hudebních děl. Byl například modelem pro pastýřský román Aminta (1573) italského básníka Torquata Tassa nebo pro román Paul a Virgine (1787) od francouzského spisovatele Bernardina de Saint-Pierre. Jean Jacques Offenbach podle románu napsal roku 1860 stejnojmennou jednoaktovou operetu a Maurice Ravel roku 1912 balet. Německý básník Johann Wolfgang Goethe označil Longovo dílo za "poslední květ staré řecké literatury".
Česká vydání
editovat- Dafnis a Chloe, František Adámek, Praha 1910, přeložil Ferdinand Pelikán,
- Dafnis a Chloe, Václav Petr, Praha 1926, přeložil Rudolf Kuthan,
- Pastýřské příběhy Dafnida a Chloe, Evropský literární klub, Praha 1947, přeložil Rudolf Kuthan,
- Dafnis a Chloe, obsaženo společně s Héliodórovým románem Příběhy aithiopské v knize Antická próza I. - Láska a dobrodružství, Odeon, Praha 1971, přeložil Rudolf Kuthan,
- Dafnis a Chloe, Supraphon, Praha 1976, přeložil Rudolf Kuthan.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dafnis a Chloé na Wikimedia Commons
- Longi Pastoralium de Daphnide et Chloe Libri IV Graece et Latine Ed. Christ. Guil. Mitscherlich, Biponti (Zweibrücken), 1794.
Reference
editovat- ↑ Slovník spisovatelů - Řecko, Odeon, Praha 1975, str. 392-393