Džajsalmér

Džajsalmér[1] (Jaisalmer) zvuk výslovnost Hindština:जैसलमेर označovaný také jako „zlaté město“ se nachází v indickém státu Rádžasthán. Staré město je vlastně pevnost s mohutnými hradbami stojící na vyvýšenině ze žlutého pískovce. Uvnitř je palác, bohatě zdobené vily obchodníků a také několik džinistických chrámů. Město leží v samém srdci Thárské poušti, žije v něm necelých 70 000 obyvatel a je administrativním centrem distriktu Džajsalmér.

Džajsalmér
जैसलमेर
Brána k jezeru Gadsisar
Brána k jezeru Gadsisar
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška225 m n. m.
StátIndieIndie Indie
svazový státRádžasthán
distriktDžajsalmér
Džajsalmér
Džajsalmér
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha5,1 km²
Počet obyvatel58 286 (2001)
Hustota zalidnění11 428,6 obyv./km²
Správa
StarostaSang Singh Bhati
Vznik1156
Telefonní předvolba+079
PSČ34500x
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město získalo své jméno po zakladateli Rao Džaisovi, „Džajsalmér“ znamená „pevnost na vrchu Džajsalu“. Přezdívka „zlaté město“ neodkazuje ani tak na naleziště zlata (která v oblasti nejsou) jako spíše na písek, který svou žlutozlatou barvou ve spojení se žhnoucím sluncem dává městu i okolí zlatou barvu.

HistorieEditovat

Část obyvatel Džajsalméru patří k slavnému rádžputskému klanu Bhatí, který původně pobýval v Paňdžábu. Později ale byli nuceni přesunout se na jih, kde nalezli útočiště v poušti, která se stala jejich domovem. Toto území bylo do 11. století součástí Gurdžar – Pratiharské říše. Deorádž, slavný princ z rodu Bhatí, je považován za zakladatele džajsalmérské dynastie, a také je s ním spojen začátek používání titulu Raval.

 
Pevnost v Džajsalméru

Roku 1156 Raval Džaisal (Deorádžův šestý následovník) založil pevnost a město Džajsalmér. Ihned z něj učinil své sídlo a především hlavní město, které tedy přesunul z Lodhruvy vzdálené 15 km severozápadně od Džajsalméru. Džajsalmér těžil ze své strategické polohy na obchodní stezce, po které procházely karavany indických i dalších asijských obchodníků do Persie, a odtud pak do Egypta, Arábie a Evropy. Roku 1293 se Bhatíové dostali do prudkého sporu se sousedním panovníkem Ala-ud-din Khildžim, jehož armáda dobyla a zpustošila město a pevnost tak drtivě, že obě dvě obydlí byla následně dlouhou dobu opuštěná. Rodiny bojovníků se před neodvratným dobytím města uchýlily k tzv. džauharu. Někteří Bhatíové uprchli do Talwandi (nynější Nankana Sahib, Paňdžáb v Pákistánu), jiní přesídlili do Larkany (Sindh, Pákistán). Džajsalmér byl poté ještě několikrát obležen dalšími muslimskými vládci. Sabala Simha dostal Džajsalmér v léno od mughalského vládce Šáh Džahána. Moc džajsalmérkých králů byla omezena a moc státu výrazně klesla a většina provincií byla ztracena až do nástupu Raval Mulrádže (1762). Roku 1818 navázal Mulrádž politické styky s Brity a stejným směrem pokračoval jeho nástupce Maháraval Salivahan (začal vládnout roku 1891). Džajsalmér byl jedním z posledních indických států, které podepsali dohodu s Velkou Británií a připojili se k tzv. Britské Indii. Současným přímým následovníkem tehdejších panovníků je Bridžrádž Singh. Ačkoli je nyní město pod správou indické vlády, většina tamního majetku je stále ve vlastnictví jeho rodiny.

DopravaEditovat

Džajsalmér je konečnou stanicí širokokolejnicové[širokorozchodné ??] železnice s nejbližším napojením do národní železniční sítě v Džódhpuru. Železniční stanice není napojena na národní počítačový systém a jízdenky tedy není možné zakoupit s předstihem z jiného města. Rezervace do Džódhpuru bývají často i na týden dopředu vyprodané. Z Džajsalméru do Džódhpuru je možné dojet i autobusem (tzv. sleeper bus), kde je třeba při cestě do jiných měst vždy přestoupit.

Cestovní ruchEditovat

 
Hrobky v Thárské poušti nedaleko Džajsalméru

Džajsalmér vždy byl a stále je poněkud odříznuté město, navzdory tomu je v současné době populární turistickou destinací. Ve městě i v přilehlém okolí je k vidění několik zajímavých historických památek, přímo ve městě pak velká pevnost. Hlavním zdrojem turistického ruchu však nejsou architektonické památky, ale poušť samotná. Pro mnoho turistů je několik dnů strávených v Thárské poušti, obvykle spojených s výletem na velbloudech, příjemnou změnou a oddychem od hektického života v indických velkoměstech.

Ubytování je dostupné i přímo uvnitř pevnosti, která ovšem náporem turistů značně trpí. Její zastaralý odpadní systém není koncipován na množství lidí, kteří do Džajsalméru každodenně přijíždějí. Následkem toho se již 3 z 99 strážních věží zřítily, neboť odpadní voda vzniklá turistickým ruchem podemlela jejich základy. Doporučuje se tedy vyhledat ubytování vně pevnosti.

ReferenceEditovat

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 28, 122. Standardizované jméno: Džajsalmér. 

Externí odkazyEditovat