Důl Mühsam
Důl Mühsam (Klopotný, Obtížný, Mühsamschacht) byl černouhelný hlubinný důl v Orlové.
| Důl Mühsam | |
|---|---|
 Mühsam, informační tabule | |
| Základní údaje | |
| Typ díla | hlubinný důl |
| Rozloha | 22 ha |
| Maximální hloubka | 195 m |
| Těžba | černé uhlí |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Okres | Karviná |
| Obec | Orlová |
| Revír | Ostravsko-karvinský |
| Provozní údaje | |
| Období těžby | 1854–1883 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie dolu editovat
V roce 1832 Jindřich svobodný pán Bludowský nejprve pronajímá a v roce 1838 prodává orlovsko-lazecké panství Georgu Thomkemu zámožnému białskému velkoobchodníkovi[1]. V roce 1839 prováděl rozsáhlé prospektorské práce na orlovsko-lazeckém panství Georg Thomke. V roce 1841 a 1842 byly uděleny propůjčky důlních měr vdově Georga Thomkeho. V roce 1843 byly tyto důlní míry prodány Nikolausi svobodnému pánovi Mattencloitovi a ještě téhož roku prodány Salomonu Mayerovi Rothschildovi.[2]
Mělká jáma Mühsam byla založena v roce 1838 na území města Orlová Georgem Thomkem. V roce 1842 dosahovala hloubky 99,88 m[3]. V roce 1854 byla jáma přestavěna na hlubinný důl a prohloubena do hloubky 195 m. Důl Mühsam od roku 1854 do 1883 sloužil jako pomocný důl pro důl Doubrava a 1. dubna 1868 byl organizačně připojen k dolu Doubrava. Těžba hlubinného dolu v období 1854–1883 byla vykazována společně s těžbou dolu Doubrava. Těženy byly sloje v doubravských vrstvách. Důl měl rozlohu 22 ha, dvě jámy a čtyři patra. Opuštěn byl v roce 1896, jeho důlní pole se stalo součástí důlního pole dolu Doubrava.[4]
V roce 1873 nastal výbuch třaskavých plynů na dole Betina a Mühsam v Doubravě, při kterém zahynulo 15 havířů a 2 byli těžce zraněni.[5]
Údaje o dolu Mühsam editovat
| název | druh jámy | založení | hloubka
[m] |
těžba | likvidace | dobývací pole
[ha] |
poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mühsam | kutací, víceúčelová, těžní | 1838 | 195 | 1854–1883 | 1896 | 22 | od roku 1854 hlubinná |
| Švábská (Schwabenschacht) | kutací, víceúčelová | 1836 | cca 50 | 1896 | |||
| Zdroj[6] | |||||||
Dělnická kolonie Mühsam editovat
V letech 1859–1860 byla v blízkosti jámy postavena dělnická kolonie Mühsam (lidově nazývána Mizam) s 32 domy. V roce 1907 byly postaveny ještě 4 domy.[7] Prvních deset přízemních domů už bylo postaveno pro havíře dolu Mühsam[8] v roce 1850 těžařskou společností Gorgosch a spol. Do roku 1860 byly postaveny 24 přízemní domy novým majitelem olomouckým arcibiskupem Bedřichem a v roce 1868 osm stejných domů. Tyto první domy byly postaveny z ručně vyrobených a vypálených cihel, byly omítnuté. Bytové jednotky měly samostatný vchod, síňku, větší kuchyň a menší pokojík. V roce 1907 stavitel Jan Sedlařík z Lazů postavil v místě zbouraného areálu jámy Mühsam čtyři domy z režného zdiva. Demolice kolonie proběhla v letech 1984–1989.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ BORÁK, Mečislav. Dějiny Orlové. Orlová: Město Orlová, 1993. S. 25.
- ↑ ZÁŘICKÝ, Aleš. Ve stínu těžních věží. Ostrava: SNTL, 2004. ISBN 80-7042-653-5. S. 72–75.
- ↑ MONOGRAFIE. Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, díl I. Moravská Ostrava: [s.n.], 1928. 22. Soupis jam a vrtů ostravsko-karvinského uhelného revíru. S. 35.
- ↑ KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 226.
- ↑ DRAŠNAR, jiří. www.mineral.cz [online]. www.mineral.cz [cit. 2016-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-02.
- ↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 186.
- ↑ MONOGRAFIE. Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, svazek I. Moravská Ostrava: [s.n.], 1929. S. 395, 397.
- ↑ Orlová 1223–1973 Historie a současnost města. Orlová: [s.n.], 1973. 48-005-73. S. 56.
- ↑ DOMBROVSKÝ, Zdeněk, et al. Hornické kolonie karvinského okresu, díl I. Ostrava: [s.n.], 2007. S. 49–57.
Externí odkazy editovat
- Důl Mühsam, Historie hornictví
- TROJAK, Marek. Většina Orlovanů žila počátkem století v koloniích. Karvinský deník. 20050827, roč. 2005, čís. 201, s. 6. Kolonie v Orlové. Dostupné online. Archivováno 2. 3. 2016 na Wayback Machine.