Otevřít hlavní menu
Důl Grasberg
Důl Grasberg v pohledu z oběžné dráhy
Okolí dolu v roce 2003: tmavě fialová barva v řekách je způsobena kaly z dolu.

Grasberg je největší[1] zlatý důl na světě a třetí největší měděný důl na světě. Leží v provincii Papua (Nová Guinea) v Indonésii (Tembagapura, Irian Jaya). Zaměstnává téměř 20 tisíc zaměstnanců. Důl vlastní z větší části těžební společnost Freeport-McMoRan se sídlem v USA.[2]

Historie a budoucnostEditovat

Důl byl založen v roce 1988. Na rok 2017 byl plánován přechod od povrchové ke hlubinné těžbě. Do roku 2022 se počítá s denní produkcí 240 000 tun rudy.[3] Náklady na vybudování přístupových cest, technologií a provozů se v tomto složitém terénu a nadmořské výšce vyšplhaly přes 3 miliardy dolarů. Odhaduje se, že spolu s dolem Ertsberg se jedná o největší[zdroj?] objevené rudné ložisko nerostů v historii. K dolu vede 120 km dlouhá silnice přes jeden z nejdrsnějších terénů na Zemi. Dalších 5 let trvala výstavba dolu a stála kolem 1 miliardy dolarů. Ve výšce 3 000 m se i zpracovává a drtí ruda. Vytvořený koncentrát je dopravován podél cesty (33 km) potrubím až na pobřeží a v sýpkách je připraven na další přepravu do světa. Jde o nejefektivnější a nejproduktivnější důl světa: pracuje se zde 24 hodin denně, 7 dní týdně a 365 dní v roce.[2]

ProdukceEditovat

Pro rok 2005 byla plánována produkce 544 000 tun mědi a 37 tun zlata. Podle údajů[zdroj?] za rok 2006 bylo vytěženo 610 800 tun mědi, 58 tun zlata a 174 tun stříbra. Další rozšíření těžby bylo na plánováno na rok 2019, kdy mělo dojít k otevření druhé těžební jámy.[2]

GeografieEditovat

Grasberg se nachází 96 km severně od jihozápadního pobřeží Indonésie v nadmořských výškách 2 500 až 4 200 m nad mořem. Důl je vzdálen asi 60 mil severně od města Timika, které má cca 100 000 obyvatel. Budování přístupové cesty k dolu do nadmořských výšek nad 2500 m byl velmi složitý úkol; cesty jsou klikaté, složité a stavěné bez jakýchkoliv ohledů na okolní životní prostředí.

Životní prostředíEditovat

Důlní práce kritizují ekologové[zdroj?], podle nichž intenzivní těžba znečišťuje řeky i zdroje podzemní vody v provincii. Důl se nachází také v těsné blízkosti rovníkového horského ledovce, který je indikátorem změn klimatu v regionu. Následky hornické činnosti jsou sesuvy půd, které vznikají i díky častým zemětřesením v oblasti a působením silných dešťů.

U místních obyvatel a ekologických odborníků se objevují obavy ze znečištění významných vodních toků mědí a dalšími látkami, které se můžou dostat do řek (např. řeka Aikwa) nebo do podzemních vod.

Z říčních koryt byly vytěženy obrovské masy štěrku, které sloužily jako základ pro silnici. V nejhorších místech si vyžadovalo postavení 1 metru silnice 125 kubických metrů štěrku[zdroj?]. Cesta byla budována tropickým deštným pralesem a přes močály. 40 km silnice je vedeno po ostrých hřbetech se sklonem 70 %.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grasberg mine na anglické Wikipedii.

  1. OBEL, Mike. 10 Biggest Gold Mines in the World. International Business Times [online]. 2011-04-11 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Freeport-McMoRan Provides Update [online]. Freeport-McMoRan, 2019-01-07 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Grasberg [online]. Rio Tinto [cit. 2018-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-22. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat