Děravé potrubí
Děravé potrubí (česky též podtékající potrubí; anglicky leaky pipeline nebo leaking pipeline) je název pro schéma objasňující, proč je ve vědě méně žen než mužů. Podle tohoto schématu jsou dívky a ženy náchylné k „propadnutí děravým potrubím“ vzdělávacího a následně kariérního systému ve vědních oblastech. V praxi to znamená, že jsou dívky a ženy odrazovány od předmětů jako jsou matematika a fyzika a následkem toho se ve všech fázích vzdělávacího procesu postupně snižují jejich počty ve vědních a technických oborech. Tento problém potom pokračuje i ve vědecké kariéře, kde jsou ženy stále znevýhodňovány.
Ve vzdělávacím a kariérním systému editovat
Fenomén děravého potrubí je dobře pozorovatelný na vzdělávacím systému, kdy se počty dívek směřujících k vědeckému titulu snižují mnohem více než počty chlapců.
Podle americké vědkyně Alice N. Pellové se v potrubí nachází několik hlavních děr, kterými ženy postupně „propadávají“. První problémy se objevují již na základní škole, kde učitelé přistupují k dívkám jinak než k chlapcům. Chlapcům dávají učitelé a učitelky větší prostor pro vymyšlení vlastního řešení problému, zatímco dívky mají při řešení aplikovat daná pravidla a zažité postupy.[1] Učitelé také většinou dávají chlapcům větší prostor pro dotazy, kterým se dostane i konstruktivnějších odpovědí než dívkám, jejichž dotazy jsou zodpovězeny často až po těch od chlapců.[2] K těmto situacím dochází na základě předsudků o obou pohlavích – chlapci by měli být ti aktivní a dívky naopak tiché a poslušné.[3] Dívky mají také méně příležitostí vyzkoušet si práci v laboratoři a v konečném důsledku tedy i méně zkušeností.[2] Na druhém stupni základních škol a na středních školách se technické předměty jako matematika, fyzika, chemie a informatika těší větší oblibě mezi chlapci a tyto předměty také bývají v drtivé většině vyučovány muži.[4]
Jelikož mají dívky při výuce technických předmětů mnohem méně příležitostí se aktivně zapojit a získat potřebné dovednosti, plyne z toho také nedostatek sebevědomí, který mnohým ženám nedovolí vybrat si profesi v oblasti vědy a techniky. Pokud se ženám podaří projít vzdělávacím systémem a získat titul ve vědecké oblasti, čekají je další překážky v zaměstnání ve vědecké práci. Za největší handicap se považuje rodina a mateřství, neboť ženám je automaticky přisuzována starost o rodinu a domácnost, která jim nedovoluje věnovat se své práci stejně intenzivně jako mužům. Dále ženy zažívají potíže při včleňování se do mužského kolektivu, který v technických a vědních oblastech výrazně převažuje. S tím souvisí také sexuální narážky a obtěžování, kterým mohou být ženy v mužském prostředí vystaveny.[2]
Příčiny editovat
Hlavním důvodem, proč to mají ženy ve vědě těžší než muži a proč nemají ambice ve vědeckých a technických oborech setrvávat jsou genderové stereotypy. Moderní věda je založena na objektivitě a racionalitě, které jsou stereotypně připisovány mužům. Historicky bylo vzdělání určeno mužům. V 19. století, kdy ženy začaly požadovat přístup na univerzity a účast ve vědě, se pak vyrojily vědecké teorie o škodlivosti intelektuální činnosti u žen.[5] Tyto teorie byly dávno vyvráceny, některé stereotypy však přetrvávají dodnes. Ženy jsou spojovány s emocionalitou, subjektivitou a privátní sférou, což stojí oproti pohledu na veřejnou sféru vědy jako racionální a objektivní.[5] Pohled na vědu a způsoby výzkumu se však mění a věda není nadále striktně spojována s vlastnostmi stereotypně přisuzovanými mužům.
Hledáním příčin tohoto jevu se v minulosti zabývali odborníci z nejrůznějších oborů, jako např. česká socioložka Marcela Linková,[5] americký pedagog Jacob Clark Blickenstaff[6] či historička Londa Schiebingerová.[1] Na základě odborné specializace podávali také různá vysvětlení, proč k jevu „děravého potrubí“ dochází. Mezi ta nejčastější patří:[6]
- Biologické rozdíly mezi muži a ženami
- Nedostatečná příprava dívek ke studiu, příp. zaměstnání, ve vědeckých oborech
- Negativní přístup dívek k vědě a nedostatek pozitivních zážitků v jejich dětství
- Absence ženských vzorů ve vědě
- Vědecké dráhy jsou pro mnohé dívky irelevantní
- Zvýhodnění chlapců při výuce vědeckých předmětů
- Nevlídný přístup k dívkám a ženám ve vědeckých oborech
- Kulturní tlak na dodržování genderových stereotypů
- Převládající mužský pohled ve vědecké epistemologii
Možná řešení editovat
Je doporučováno řešit problém již od základních stupňů vzdělávacího procesu. Důležitým krokem je změna přístupu učitelů a učitelek k žákům a s tím související zvýšení sebevědomí u dospívajících dívek v matematice a dalších předmětech.[2] Dívkám by tedy měla být věnována stejná pozornost jako chlapcům a mělo by jim být stejně jako chlapcům ukázáno, že mohou pracovat jako vědkyně, či doktorky. V kariérním systému lze potom následky děravého potrubí zmírnit například krátkodobými granty pro rodiče vracející se z mateřské a rodičovské dovolené, které by vědkyním pomohly překonat obtížné období po návratu do zaměstnání.[5] Důležitá je také změna v chování vědců k jejich ženským kolegyním a umožnění jejich snadnějšího začlenění do pracovního kolektivu.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b SCHIEBINGER, Londa. Has Feminism Changed Science?. First Harvard University. 1996
- ↑ a b c d PELL, Alice N. Fixing the leaky pipeline: Women scientists in academia. Journal of Animal Science [online]. 1996. Roč. 74, čís. 11.
- ↑ LIPS, Hilary. Sex & Gender: An Introduction Sixth Edition. New York: McGraw Hill. 2008
- ↑ POPOVICH, Carol S.: Girls need to be shown the path to success through STEM education. In: East Valley Journal [online]. 2012. Dostupné z: [1] Archivováno 7. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d LINKOVÁ, Marcela et al. (eds.). Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Praha: Slon, 2013.
- ↑ a b CLARK BLICKENSTAFF, Jacob. Women and science careers: leaky pipeline or gender filter?. Gender and Education [online]. 2006-08-15, vol. 17, issue 4, s. 369-386. Dostupné z:[2]