Dánská koloniální říše

Dánsko je tradiční koloniální velmocí, v jistém smyslu vlastnilo kolonie již od začátku 13. století (Dánské Estonsko jako vazal mezi lety 1206 – 1346). V rámci personální unie s Norskem vlastnilo Dánsko i tradiční norské državy: Grónsko, Island, Faerské ostrovy, Shetlandy a Orkneje. Od 16. století začínalo Dánsko-Norsko budovat obchodní stanice, pevnosti a kolonie v Africe, Karibiku a Indii. Jediným zachovalým pozůstatkem dánské koloniální říše jsou dnes Grónsko a Faerské ostrovy (jakožto dánské autonomní regiony). Dánsku patřily následující kolonie:

  • Dánská Indie: od 17. do 19. století vlastnilo Dánsko několik roztroušených obchodních stanic a pevností na indickém poloostrově, většinu z nich postoupila Velké Británii, která se v této oblasti stala dominující mocností. Hlavním městem Dánské Indie byl Trankebar (založený Dánskou východoindickou společností roku 1620), v roce 1845 byl prodán Britům. Z tohoto místa se také Dánové několikrát pokoušeli o kolonizaci Nikobarských ostrovů (tehdy pod jménem Frederiksøerne), kvůli častým epidemiím malárie však neúspěšně.
Dánská koloniální říše
Danske kolonier
 Norská koloniální říše
 Kalmarská unie
15361953 Dánské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Kong Christian stod ved højen mast
Motto: Ske Herrens vilje
geografie
Mapa
Dánské kolonie na mapě světa
obyvatelstvo
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Norská koloniální říše Norská koloniální říše
Kalmarská unie Kalmarská unie
následující:
Dánské království Dánské království

Jako dánské kolonie je ještě možné v jistém smyslu považovat Faerské ostrovy, Island a Grónsko (začátek nadvlády Dánů se datuje od roku 1380, kdy Norsko vstoupilo do Kalmarské unie); Island získal autonomii roku 1918 a nezávislost roku 1944, Faerské ostrovy roku 1948 a Grónsko 1979.