Cytochrom
(přesměrováno z Cytochrom b)
Cytochrom je označení pro bílkoviny vázané na membrány a obsahující ve své molekule hemové skupiny, které zajišťují přenos elektronů tak, že se navázané ionty železa střídavě redukují a oxidují z Fe2+ na Fe3+ a zpátky.[1]
Výskyt editovat
Vyskytují se buď jako monomerní bílkoviny (např. cytochrom c), nebo jako podjednotky větších enzymatických komplexů, které katalyzují redoxní reakce. Nacházejí se na vnitřní membráně mitochondrií eukaryot, v chloroplastech rostlin, u fotosyntetizujících mikroorganismů a u bakterií.
Klasifikace editovat
Cytochromy se obvykle dělí podle typu navázané hemové skupiny, nebo podle vlnové délky maximální absorpce.[2]
- cytochrom a – obsahuje hem a, tzn. formylový postranní řetězec[3]
- cytochrom b – obsahuje hem b (bez formylu); hemová skupina není navázána na protein kovalentně[3]
- cytochrom c – definován na základě chemické struktury[4]; konkrétně hem je navázán na protein kovalentní vazbou[3]
- cytochrom d – obsahuje tetrapyrrolový cyklus s chelátem nebo železem a stupeň konjugace je nižší než u porfyrinu[3]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cytochrome na anglické Wikipedii.
- ↑ Isco, inc. The Protein Handbook. [s.l.]: [s.n.], 1997.
- ↑ MeSH Descriptor Data - cytochromes [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.
- ↑ MeSH Descriptor Data - cytochrome c [online]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cytochrom na Wikimedia Commons
