Cyril Holuby

slovenský buditel, inspektor luhačovických lázní a ředitel lázní Tatranská Lomnica

Cyril Holuby (5. července 1863 Zemianske Podhradie19. května 1919 Vysoké Tatry)[1] byl slovenský buditel, inspektor luhačovických lázní a ředitel lázní v Tatranské Lomnici.

Cyril Holuby
Cyril Holuby
Cyril Holuby
Narození 5. července 1863
Zemianske Podhradie
Úmrtí 19. května 1919 (ve věku 55 let)
Vysoké Tatry
Rodiče Jozef Ľudovít Holuby
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Rodný dům v Zemianském Podhradí

Holuby pocházel z rodiny protestantského faráře a botanika Jozefa Ľudovíta Holubyho. Narodil se v Zemianskem Podhradie, obci na česko-slovenském pomezí.[2] Kvůli svému vlasteneckému cítění musel Cyril Holuby odejít studovat do Prahy, kde navštěvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Ještě před jejím dokončením odešel do Brna.[3] Ve městě, s tehdy ještě silnou německou komunitou, se angažoval v přípravě pořadů a akcí pro české obyvatele.[2] Činný byl například v Klubu přátel výtvarného umění.[3] Při svém brněnském působení poznal doktora Františka Veselého, jenž budoval lázně v Luhačovicích. Veselý na radu svého bratrance, ředitele Vesny, Františka Mareše navázal při budování lázní spolupráci s Holubym.[2]

Roku 1902 začalo Holubyho luhačovické působení. Pracoval zde jako správce lázní. Za to dostával měsíční plat 160 korun a byt.[2] Bydlel v domku číslo 10, vybudovaném roku 1851. Objekt mu na své vlastní náklady přestavěl architekt Dušan Jurkovič. Podle plánů, na nichž pracoval během ledna 1902, přistavěl k přízemnímu zděnému domku roubené polopatro, které od původní stavby oddělil pásem z hrubých cihel. V přízemí se nacházel třípokojový byt s kuchyní, v patře pak čtyři hostinské pokoje. Stavba dostala jméno „Chaloupka“.[3][p 1]

Postupně se Holuby vypracoval na inspektora lázní. Účastnil se i tamního společenského dění. Roku 1909 patřil mezi spoluzakladatele Sokola, působil v čele místní Českoslovanské jednoty, při kulturních pořadech recitoval básně a činný byl též v ochotnickém kroužku, který režisérsky vedl jeho zakladatel, luhačovický lékař Zikmund Janke. Vystoupil například v roli Karla IV. v dramatu Noc na Karlštejně od Jaroslava Vrchlického.[2]

Během roku 1909 Veselý Luhačovice opustil a posléze se stal generálním ředitelem Československých lázní. Z této pozice vyzval Holubyho k pozvednutí lázeňství na Slovensku. Roku 1918 tak Holuby odešel z Luhačovic a stal se ředitelem lázní v Tatranské Lomnici. Zdejší práce byla náročná a Holubyho postihl nervový kolaps.[2]

Zemřel na neznámém místě při cestě do Žiliny.[2] Od 19. května 1919 byl nezvěstný.[5] Není jasné, zda se stal obětí loupežného přepadení nebo zvolil dobrovolnou smrt.[2] Jeho ostatky se nikdy nenašly a 31. prosince 1929 byl prohlášen za mrtvého.[5]

VzpomínkaEditovat

 
Odhalování pamětní desky na rodném domě

V neděli 13. října 2013 odhalili generální biskup Miloš Klátik spolu s poslancem Národní rady Slovenské republiky Dušanem Bublavým pamětní desku na Holubyho rodném domě.[6]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Objekt je od 7. října 1992 kulturní památkou České republiky.[4]

ReferenceEditovat

  1. SLOVÁKOVÁ, Hana. Stalo se před lety. Luhačovické noviny. Březen 2013, roč. 20, s. 3. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h VLK, Tomáš. Cyril Holuby [online]. Luhačovice: Tomáš Vlk a Jiří Eischmann, 2001-07-25 [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. 
  3. a b c HORŇÁKOVÁ, Ladislava. Chaloupka [online]. Praha: Foibos [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-21]. Identifikátor záznamu 123056 : Vila Chaloupka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. a b KLEŇOVÁ, Mária. Z histórie kúpeľníctva na Slovensku. Dia.sk [online]. 2013-12-05 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. OCHODNICKÁ, Mária. Dvojdňová spomienka a Strom reformácie v Zemianskom Podhradí [online]. Bratislava: Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku, 2013-10-15 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazyEditovat