Cyklopřívěs

přívěs za jízdní kolo

Cyklopřívěs nebo cyklovozík je označení vozíku, který se připevňuje za jízdní kolo obvykle za účelem rozšíření možností převozu nákladu. Na větších cyklovozících je možné převážet náklad až o rozměrech třech metrů krychlových a váze půl tuny.

Stěhování skříně na cyklovozíku v Oregonu

Druhy vozíkůEditovat

S ohledem nejen na typ nákladu, ale i povahu trasy, jsou navrhovány a vyráběny různorodé cyklovozíky.

Podle počtu kolEditovat

Cyklovozíky mají pro tažení většinou jen jedno nebo dvě kola. Zvláště u dětských vozíků je ale časté, že je možné je použít i jako kočárek. V takovém režimu pak používají další jedno nebo dvě často snímatelná kolečka.

  • Cyklovozíky s jedním kolem mívají menší rozměry i nosnost. Jediné kolo je obvykle umístěna až na úplném konci soupravy a značná část hmotnosti nákladu je tedy nesena zadním kolem bicyklu. Výhodou je vyšší stabilita (do zatáček je možno vozík naklánět) a zachovaný jednostopý profil kola, díky kterému kolo s vozíkem projede i po úzkých cestách.
  • Cyklovozíky s dvěma koly jsou obvykle dvoustopé a kola jsou umístěna po stranách vozíku, takže z váhy vozíku dopadá jen malá část na zadní kolo jízdního kola. Takový vozík má obvykle výrazně větší kapacitu, ale bývá také širší a tedy je potřeba počítat s rizikem, že na trase souprava někde nebude moci projet.

Podle nákladuEditovat

 
Rodina veze plyšového medvěda v sériově vyráběném vozíku pro děti
  • Dětský cyklovozík zamýšlený k převozu dítěte či dětí je obvykle tvořen zejména pevnou kovovou konstrukcí, která chrání pasažéra uchyceného bezpečnostními pásy na sedačce uprostřed vozíku. Bezpečnosti bývá podřízen i zbytek návrhu cyklovozíku. U dvoustopých vozíků bývá nízké těžiště a široký rozchod kol, aby se předešlo převržení, kovová konstrukce je pokryta látkou a průhlednými okénky či síťkami, aby bylo dítě chráněno před kameny odletujícími od zadního kola bicyklu i počasím. Také bývá vybaven vlaječkou na prutu, aby se snížila pravděpodobnost, že ho ostatní účastníci dopravního provozu přehlédnou. Pro větší komfort na nerovném povrchu bývá u některých vozíků také odpružení. Pro nejmenší děti je potřeba zvláštní sedačka.[1]
  • Vozíky na kánoi či kajak případně i na surfovací prkno bývají uzpůsobeny na převážení podlouhlých, nepříliš těžkých objektů[2]
  • Univerzální cyklovozíky jsou určeny pro běžnou přepravu nákladů.
 
Nákladní cyklovozík za skládacím kolem Brompton v průsmyku Furka
  • Vozíky pro psa či kočku bývají do jisté míry podobné vozíkům pro děti, ale nemají sedačku a zvíře je připoutáno přímo k vozíku

Cyklopřívěsy v legislativěEditovat

§ 58 zákona 361/2000 Sb. říká: „Za jízdní kolo se smí připojit přívěsný vozík, který není širší než 800 mm, má na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku a je spojen s jízdním kolem pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního kola, musí být přívěsný vozík opatřen vlevo na zádi červeným neoslňujícím světlem.“

V roce 2011 vznikl výkladový spor o to, zda se zákaz přepravovat osoby v přívěsech (§ 48 odst. 5 zákona 361/2000 Sb.: „V jiném přípojném vozidle, než které je určeno pro přepravu osob, je přeprava osob, s výjimkou případů podle § 51, zakázána.“) vztahuje i na tyto přívěsy (použitý termín odkazuje k odstavci 2, který začíná: „V motorovém nebo jeho přípojném vozidle, které je určeno pro přepravu osob…“). Podle webu Nakole.cz bylo v Česku provozováno více než 12 000 těchto vozidel.

České ministerstvo dopravy navíc v roce 2011 tvrdilo, že žádné přívěsné vozíky za kolo nejsou v tuto chvíli v Česku homologovány pro provoz na pozemních komunikacích a tedy nesmí do provozu, ačkoliv prováděcí předpis v té době říkal, že technická způsobilost jízdních kol se neschvaluje.

Poslanci Václav Cempírek a Jana Kaslová v roce 2011 podali návrh novely zákona, která upravuje provoz přívěsných vozíků za kola na českých silnicích a cyklostezkách. Návrh připravili ve spoluprací s komisí ministerstva dopravy pro začlenění rozvoje cyklistické dopravy do silniční legislativy. Vláda 21. září 2011 s návrhem vyjádřila souhlas. Poslanec Jiří Petrů předložil pozměňovací návrh, který zakazuje provoz vozíků na silnicích I. a II. tříd.

V Německu jsou povoleny vozíky o maximálních rozměrech 1×2×1,4 m (š x d x v) a hmotnosti v případě vozíku bez brzdy 40 kg, u vozíku s brzdou 80 kg. Ve vozíku mohou jet maximálně 2 děti do 7 let, zdravotně postižené děti i starší. Cyklopřívěs může vézt pouze cyklista starší 16 let.

Rakouské předpisy požadují osvětlení nezávislé na kolu a také přední, zadní i postranní odrazky na kole. Děti musejí být ve vozíku připoutány a vybaveny přilbou a řidič musí zajistit, aby se dítě při jízdě nevyklánělo a nedosáhlo na dráty v kole. Věková omezení jsou shodná jako v Německu. Šířka vozíku není omezena, pouze u vozíku o šířce větší než 60 cm jsou požadována dodatečná světla.

Polská legislativa s přepravou dětí ve vozících v roce 2011 nepočítala. Slovenská legislativa používání přívěsných vozíků pro děti vysloveně nezakazuje, ale ani vozík pro přepravu osob speciálně nezmiňovala, což však později bylo řešeno novelou.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HRONZA, Rudolf. Na kolo i s dětmi. Vybíráme vozík, sedačku, odrážedlo i tažnou tyč. iDnes.cz [online]. 2010-4-29 [cit. 2010-5-3]. Dostupné online. 
  2. Kayak Bicycle Trailers [online]. [cit. 2010-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-20. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat