Cygnus X-1
Cygnus X-1 je zdroj rentgenového záření v souhvězdí Labutě a jeden z pravděpodobných kandidátů na černou díru. Je to masivní rentgenová dvojhvězda a jedna Zemi z nejbližších potenciálních černých děr 7 200 světelných let.
| Cygnus X-1 | |
|---|---|
 | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | dvojhvězda, high-mass X-ray binary, hvězda, near-IR source a proměnná hvězda |
| Souhvězdí | Labuť |
| Zdánlivá magnituda (V) | 8,91[1], 9,72[1], 9,38[2], 8,42[3], 6,872[4], 6,652[4], 6,501[4] a 8,536 617[5] |
| Vzdálenost | 2 252,76 pc |
| Absolutní magnituda (V) | −6,5 |
| Označení v katalozích | |
| 2MASS | 2MASS J19582166+3512057 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedná se o první objevený rentgenový zdroj v souhvězdí Labutě objevený rentgenovým detektorem vyneseným nad atmosféru Země roku 1964. Cygnus X-1 je těsná dvojhvězda. Její viditelná složka je velmi svítivý nadobr HDE 226868 (hvězda o hmotnosti 10-50 Sluncí) spektrálního typu O9,7. Jeho radiální rychlost se pravidelně mění s periodou 5,6 dne, což víme z posuvu spektrálních čar. Můžeme ji tedy nazvat spektroskopickou dvojhvězdou. Nadobr obíhá okolo neviditelné složky. Předpokládáme, že touto neviditelnou složkou je černá díra s hmotností větší než 14 hmotností Slunce.
Žhavá hvězda a neviditelná černá díra spolu tvoří rentgenovou dvojhvězdu. Plazma dopadá na akreční disk, který velkou rychlostí obíhá okolo černé díry. V místě dopadu se disk zahřívá na teplotu milionů K. Vysokoteplotní plazma disku je zdrojem intenzivního rentgenového záření. Cygnus X-1 má více než dvojnásobnou hmotnost neutronové hvězdy. To byl také jeden z důkazů, že neviditelnou složkou této dvojhvězdy je černá díra.
Další rentgenová dvojhvězda v souhvězdí Labutě je Cygnus X-3.
Reference editovat
- ↑ a b Catalogue of Stellar Photometry in Johnson's 11-color system. 2002.
- ↑ Joel Bregman: Colors, magnitudes, spectral types and distances for stars in the field of the X-ray source Cyg X-1. In: Lick Observatory bulletin. 1973.
- ↑ Lisa Winter: Third U.S. Naval Observatory CCD Astrograph Catalog (UCAC3). 2009.
- ↑ a b c Schuyler D. Van Dyk: VizieR Online Data Catalog: 2MASS All-Sky Catalog of Point Sources (Cutri+ 2003). červen 2003.
- ↑ Gaia Early Data Release 3. 3. prosince 2020.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cygnus X-1 na Wikimedia Commons
