Curtea de Argeș

město v Rumunsku

Curtea de Argeș (Dvůr na řece Argeș) je město v Rumunsku, ležící na pravém břehu řeky Argeș v jižních Karpatech poblíž Pitești, nachází se v župě Argeș, v roce 2022 mělo 25 977 obyvatel.

Curtea de Argeș
Katedrála v Curtea de Argeș (2010)
Katedrála v Curtea de Argeș (2010)
Curtea de Argeș – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška450 m n. m.
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaArgeș
Historická zeměValašsko
Curtea de Argeș na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha75 km²
Počet obyvatel25 977 (2022)
Hustota zalidnění345 obyv./km²
Správa
StarostaConstantin Panțurescu (PSD)
ZakladatelRadu Negru
Oficiální webwww.primariacurteadearges.ro
E-mailsecretariat@primariacurteadearges.ro
Telefonní předvolba(40) 02-48
PSČ115300
Označení vozidelAG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Jde o jedno z nejstarších měst v rumunském Valašsku. Podle legendy je ve 13. století založil první vládce Valašska Radu Negru a po blízkém Câmpulungu se stalo druhým hlavním městem. Ve městě se dochovaly ruiny středověkého knížecího dvora s kostelem sv. Mikuláše a katedrála, jež byla povýšena na sídlo biskupa ve druhé polovině 18. století a vybrána za královskou nekropoli ve druhé polovině 19. století.

Ekonomika

editovat

Město má rozvinutý strojírenský a dřevozpracující průmysl. Je také tradičním výrobcem porcelánu. V současné době je hojně navštěvováno turisty.

Památky

editovat
 
Ikonostas v katedrále
 
Trůn rumunského krále v katedrále
 
Ruiny knížecího dvora
 
Kostel sv. Mikuláše s branou do knížecího dvora
 
Interiér knížecího kostela sv. Mikuláše
  • Katedrála Zesnutí Bohorodičky - vyplenili ji Maďaři a Turci, na stěnách zůstalo jen několik pamětních nápisových desek řeckých, slovanských a rumunských. Podle nich katedrálu v letech 1512 až 1521 postavil princ Neagoe Basarab a dokončil ji roku 1526 princ Ioan Radu. Třetí nápis z roku 1681 uvádí opravy za prince Șerbana I. Cantacuzina. Čtvrtá deska z roku 1804 zaznamenává restaurování katedrály za prvního biskupa Josefa. V letech 1875–1886 byla katedrála rekonstruována, z té doby pochází zařízení včetně ikonostasu, královského trůnu a většina nástěnných maleb. Katedrála je pohřebištěm rumunské královské rodiny.
Královské hroby
  • Královský palác, postaven v maurském stylu 19. století, nedaleko katedrály
  • Knížecí kostel sv. Mikuláše (Biserica Domnească „Sfântul Nicolae din Curtea de Argeș“), typ byzantského chrámu na půdorysu řeckého kříže s kupolí v křížení, středověký ze 14. století s fragmenty původní malby a souvislou výmalbou ze 17.-18. století; brána vede k ruinám středověkého knížecího dvora
  • Ruina kostel sv. Mikuláše Malého se čtyřbokou věží (Biserica „Sân Nicoară“ nebo Biserica „Sfântul Nicolae cel Mic“)
  • Kostel Zesnutí Bohorodičky - pravoslavný chrám v historizujícím románském stylu postavili bratři Druiové koncem 16. a v 17. století, z té doby pochází motivy arkád a fragmenty nástěnnných maleb; přestavěn po roce 1874
  • Klášter s kostelem Svatých andělů, z roku 1717
  • Dřevěný kostel v místní části Palanga, Vâlcea‎
  • Železniční nádraží - z roku 1880, ve stylu rumunské lidové architektury

Osobnosti spjaté s městem

editovat
  • Mircea I. zvaný Starý (1355-1418), významný valašský kníže, zdejší rodák
  • Neagoe Basarab (* asi 1481; † 15. září 1521 Curtea de Argeș) - pán Valašska v letech 1512–1521, nejvýznamnější politik z mocné bojarské rodiny Craiovescu

Související články

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curtea de Argeș na německé Wikipedii.

Externí odkazy

editovat