Čanád
Čanád (rumunsky Cenad, maďarsky Csanád [čanád]) je obec v nejzápadnějším výběžku Rumunska, těsně u maďarských hranic. Leží na řece Mureș asi 50 km západně od Aradu a 40 km jihovýchodně od Szegedu.
| Čanád | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°8′15″ s. š., 20°35′12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 82 m n. m. |
| Stát |  Rumunsko |
  Čanád | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 84,9 km² |
| Počet obyvatel | 3 537 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 41,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Tița Andrei Codruț (od 2000) |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 307095 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny editovat
Ve 2.-3. století byla na tomto místě římská osada urbis Morisena, kterou kolem 450 zničili Hunové. Po roce 1000 zde byl hrad vévody Achtuma. Roku 1030 jej dobylo vojsko krále Štěpána I. a podle jeho velitele dostal jméno Chanad. Téhož roku zde král založil biskupství a prvním biskupem jmenoval italského mnicha a poustevníka Gerarda Sagredo (980-1046). Ten byl za povstání proti králi zajat a umučen a jako svatý Gelért se stal patronem Maďarska. Roku 1241 hrad zcela zničili Tataři a sídlem biskupství se stal Szeged. Roku 1701 byla zde založena srbská obec Čanad, kam se od poloviny 18. století přistěhovala i řada německých rodin.
Obyvatelstvo editovat
- 1910 měl Cenad 7187 obyvatel, z toho 2750 Němců, 2073 Rumunů, 1751 Srbů a 613 Maďarů.
- 2002 měl Cenad 4249 obyvatel, z toho 2990 Rumunů, 655 Maďarů, 554 Srbů a 50 Němců.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ rumunské sčítání lidu v roce 2021. Dostupné online.
Literatura editovat
- Ottův slovník naučný, heslo Csanád. Sv. 5, str. 746
