Covid-19 a bezdomovectví
Osoby bez domova se nakazí koronavirem SARS-CoV-2 častěji než lidé s trvalým přístupem k bydlení. Je to způsobeno prostředím, ve kterém lidé bez domova žijí; často tam trpí přeplněností a/nebo nedostatkem přístupu k odpovídající hygieně. Bezdomovci také častěji trpí základními zdravotními problémy, což zvyšuje riziko úmrtí způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Uzavření veřejných zařízení mělo negativní dopad na osoby bez domova, protože omezený přístup k toaletám a podpůrným službám ovlivnil jejich hygienu a duševní zdraví. Vlády a místní správy zavedly iniciativy ve snaze snížit dopad opatření na tyto osoby.
Zvýšené riziko covidu-19 editovat
Bezdomovci jsou vystaveni vyššímu riziku nákazy koronavirem SARS-CoV-2 ve srovnání s bydlícími lidmi.[1] Většina bezdomovců žije v prostředí, které zvyšuje přenos viru. Formální a neformální prostředí, jako jsou přístřeší a tábořiště, se obvykle vyznačují přeplněností a nedostatkem základních hygienických potřeb, nutných k omezení přenosu.[2][3] Navíc trasování, závisející na jednotlivcích majících mobilní telefon s internetem, je méně účinné, protože u bezdomovců je méně pravděpodobné, že by mobil s internetem měli.[4]
Počet jedinců bez domova, trpících základními zdravotními problémy, je procentuálně nepoměrně vyšší než u lidí s trvalým přístupem k bydlení, což zvyšuje rizika spojená s infekcí covid-19.[5] Studie útulku pro bezdomovce v San Franciscu zjistila, že u 25 % obyvatel se vyskytuje komorbidita a že průměrný věk obyvatel je 54 let. Věk a základní zdravotní stav jsou dva faktory zvyšující pravděpodobnost závažného průběhu covidu-19[6], který může způsobit i smrt.[7]
Dopad pandemie covidu-19 editovat
Pandemie covidu-19 ztížila osobám bez domova uspokojování každodenních potřeb. Rozsáhlé uzavírání veřejných zařízení omezilo přístup k potravinám a toaletám; ekonomický dopad pandemie vedl k tomu, že se zmenšil počet darů potravinovým bankám.[8]
Izolace a sociální odstup mají negativní dopad na duševní zdraví mnoha osob. Uzavření komunitních center, knihoven a dalších veřejných prostor a omezení podpůrných služeb mělo negativní dopad na sociální vztahy. Bezdomovci, spoléhající se na terénní služby, jsou méně náchylní k zneužívání návykových látek; pokud jim ale terénní služby nejsou nabízeny, stoupá míra užívání alkoholu a drog, a to může způsobit jejich smrt.[9]
editovat
Austrálie editovat
Austrálie přislíbila navýšení finančních prostředků na pomoc lidem bez domova během pandemie covidu-19. Celkem 229 milionů australských dolarů bylo vynaloženo především na přesun jednotlivců ze společných útulků v ulicích do samostatného ubytování.[5]
Kanada editovat
Kanadská vláda oznámila další výdaje ve výši 157,5 milionu dolarů na pomoc během pandemie poskytovanou jednotlivcům bez domova a lidem, kteří jsou bezdomovectvím ohroženi.[10] Na místní úrovni byla provedena studie mezi bezdomovci v Calgary a bylo zjištěno, že potenciální cestou přenosu je sdílení nápojů. Následně byly nouzovým přístřeším a dalším podpůrným místům poskytnuty jednorázové papírové kelímky. Intervence se ukázala jako populární a pomohla podpořit povědomí o covidu-19.[11]
USA editovat
Zákon o koronavirové pomoci, úlevě a ekonomickém zabezpečení (2020) sliboval „prevenci, přípravu a reakci na koronavirus mezi jednotlivci a rodinami, kteří jsou bez domova nebo dostávají sociální pomoc a další podporu v oblasti bezdomovectví a v oblasti prevence bezdomovectví, s cílem zmírnit dopady pandemie koronaviru“.[12]
Na začátku pandemie zareagoval okres King ve státě Washington a Seattle na vypuknutí covidu-19 navýšením zdrojů dostupných bezdomovcům. Do 26. března 2020 bylo vytvořeno 1 893 míst pro osoby bez domova, včetně 432 izolačních nebo karanténních prostor, a 612 míst pro ty, kdo se z covidu zotavují. Jenny Durkan, starostka Seattlu, prohlásila: „Víme, že jedinci bez domova patří k nejvíce ohroženým osobám. Naše partnerství při vytváření nových přístřeší, zvýšení kapacity stávajících velkokapacitních přístřeší a vytváření nových prostor přispěje k tomu, že více lidí bude mít k dispozici nástroje, které potřebují, aby zůstali zdraví, a podporu, kterou potřebují v případě nemoci, a že pomůže zmírnit rostoucí tlaky na náš regionální systém zdravotní péče.“[13]
O podobná opatření ke snížení počtu lidí v jednotlivých přístřeších usilovala i další americká města. San Diego ve státu Kalifornie vybudovalo útulek s 1300 lůžky, který umožňuje udržovat sociální odstup, a Chicago v Illinois přidalo 700 lůžek do útulků a pěti nouzových přístřeší. Columbus v Ohiu vytvořil místo s lékařským personálem pro ty obyvatele bez domova, kteří byli pozitivně testováni na covid-19, a pro ty, kteří trpí příznaky nákazy virem.[8]
Z hlediska testování byla preference testování v autě nevhodná pro osoby bez domova, nemající auto. Aby se tento problém vyřešil, okres Mecklenburg v Severní Karolíně zajistil dopravu pro ty, kdo vyžadovali test a nemohli řídit.[8]
Pokud jde o přístup k potravinám, Austin Public Health založil iniciativu Eating Apart Together (EAT), která do táborů posílala každý týden potraviny a hygienické potřeby. Podobná iniciativa vznikla ve Philadelphii, kde program Step Up to the Plate nabízel obyvatelům bez domova 10 000 jídel týdně.[8]
Velká Británie editovat
Program Everyone In byl zaveden za účelem ochrany bezdomovců během pandemie covidu-19. Zahrnoval poskytnutí nouzového ubytování všem osobám bez domova a těm, kterým hrozí, že se bezdomovci stanou.[14] Tato iniciativa vedla k tomu, že místní úřady od začátku pandemie ubytovaly asi 37 000 lidí.[15] V Cardiffu se počet jedinců žijících na ulici snížil z přibližně osmdesáti v roce 2019 na osm v březnu 2021.[16] Předpokládá se, že iniciativa Everyone In je příčinou relativně malého počtu úmrtí bezdomovců způsobených covidem-19 ve Velké Británii, údaje z července 2020 ukazují, že zemřelo 16 bezdomovců.[17]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku COVID-19 and homelessness na anglické Wikipedii.
- ↑ Perri, Melissa (29 June 2020). "COVID-19 and people experiencing homelessness: challenges and mitigation strategies". CMAJ. 192 (26): E716–E719. doi:10.1503/cmaj.200834. PMC 7828890. PMID 32601252.Chybí název periodika!
- ↑ Tsai, Jack (11 March 2020). "COVID-19: a potential public health problem for homeless populations". The Lancet Public Health. 5 (4): e186–e187. doi:10.1016/S2468-2667(20)30053-0. PMC 7104053. PMID 32171054.
- ↑ "People experiencing homelessness: Their potential exposure to COVID-19". Psychiatry Research. 288. June 2020.Chybí název periodika!
- ↑ RAVEN, Maria. Mobile Phone, Computer, and Internet Use Among Older Homeless Adults: Results from the HOPE HOME Cohort Study. JMIR mHealth and uHealth. 10 December 2018, s. e10049. Dostupné online. DOI 10.2196/10049. PMID 30530464.Chybí název periodika!
- ↑ a b PARSELL, Cameron. Understanding responses to homelessness during COVID-19: an examination of Australia. Housing Studies. 24 September 2020, s. 1–14. DOI 10.1080/02673037.2020.1829564. S2CID 225122478.Chybí název periodika!
- ↑ IMBERT, Elizabeth. Coronavirus Disease 2019 Outbreak in a San Francisco Homeless Shelter. Clinical Infectious Diseases. 3 August 2020, s. 324–327. DOI 10.1093/cid/ciaa1071. PMID 32744615.Chybí název periodika!
- ↑ COVID-19 [online]. 29 March 2021. Dostupné online. Dostupné online.
- ↑ a b c d NICHOLS, Gabrielle. Supporting and Protecting Residents Experiencing Homelessness in the Nation's Largest Cities During COVID-19. Journal of Public Health Management and Practice. February 2021, s. S57–S62. DOI 10.1097/PHH.0000000000001287. PMID 33239563.Chybí název periodika!
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Government of Canada (2020) Reaching Home: Canada's homelessness strategy – COVID-19. Available at https://www.canada.ca/en/employment-social-development/programs/homelessness/notice-covid-19.html Archivováno 8. 12. 2021 na Wayback Machine.(accessed 1 April 2021).
- ↑ STEER, Kieran. Cups for COVID: rapid implementation of a harm reduction initiative to support populations experiencing homelessness during the COVID-19 pandemic. Canadian Journal of Public Health. 25 January 2021, s. 29–35. DOI 10.17269/s41997-020-00466-4. PMID 33492656.Chybí název periodika!
- ↑ Coronavirus Aid, Relief, and Economic Security Act, H.R.748, 116th Cong., 2d Sess. (2020) (enacted). https://www.congress.gov/116/bills/hr748/BILLS-116hr748enr.pdf
- ↑ King County and Seattle expand COVID-19 emergency shelter and housing response. Seattle Weekly. 26 March 2020. Dostupné online.
- ↑ The impact of COVID-19 on people facing homelessness and service provision across Great Britain (2020) [online]. 19 November 2020. Dostupné online. Dostupné online.
- ↑ Rough sleeper numbers 'down a third in a year'. BBC. 25 May 2021. Dostupné online.
- ↑ POLLOCK, India. Covid: Cardiff homeless numbers down 90% since pandemic. BBC News. 30 March 2021. Dostupné online.
- ↑ “Impact of COVID-19 (Coronavirus) on homelessness and the private rented sector”. British Medical Association. Available at https://www.bma.org.uk/media/3582/bma-submission-impact-of-covid-on-homelessness-and-prs.pdf (accessed 3 April 2021).