Korymbie

rod rostlin
(přesměrováno z Corymbia)
Na tento článek je přesměrováno heslo Corymbia. Možná hledáte: Corymbia, bývalý rod tesaříků (dnes Stictoleptura).

Korymbie[1] (Corymbia) je rod rostlin z čeledi myrtovité, vyčleněný v roce 1995 z rodu blahovičník (Eucalyptus). Zahrnuje 95 druhů a je rozšířen v Austrálii a v malé míře také na Nové Guineji. Korymbie jsou stálezelené aromatické stromy s jednoduchými listy a květy s množstvím tyčinek. Některé druhy jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné dřeviny, zejména korymbie fíkolistá a korymbie citroníková. Mají také význam v medicíně a jako zdroj silic.

Jak číst taxoboxKorymbie
alternativní popis obrázku chybí
Květenství korymbie fíkolisté (C. ficifolia)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďmyrtovité (Myrtaceae)
Rodkorymbie (Corymbia)
K.D.Hill & L.A.S.Johnson, 1995
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Korymbie C. aparrerinja

Popis editovat

Korymbie jsou stálezelené, většinou vysoké stromy, dorůstající výšky od 5 do 40 metrů. Borka buď zůstává na kmeni a mozaikovitě rozpukává na drobné hranaté segmenty, nebo se odlupuje v plátech či krátkých podélných pruzích. Listy jsou aromatické, vstřícné, jednoduché, tenké nebo kožovité, přisedlé nebo řapíkaté. Čepel listů je žláznatě tečkovaná nebo bez zřetelných žlázek. Juvenilní listy se odlišují od dospělých. Žilnatina je zpeřená, postranní žilky jsou těsně k sobě přilehlé, na konci spojené sběrnou žilkou běžící těsně podél listového okraje. Květy jsou uspořádané v okolících skládajících postranní nebo vrcholové laty nebo thyrsoidy. Okolíky nejčastěji obsahují 7 květů. Květy jsou drobné až poměrně velké, oboupohlavné, stopkaté, pravidelné, s nápadnou češulí. Kalich je srostlý v čepičku. Koruna je čtyř nebo pětičetná, redukovaná, buď složená z volných korunních lístků více či méně přirostlých ke kalichu, nebo srostlá a čepičkovitá. Tyčinek je mnoho a jsou větvené. Semeník je spodní, na vrcholu nese 1 čnělku a obsahuje nejčastěji 3, řidčeji 2 nebo 4 komůrky. V každé komůrce je asi 20 až 50 vajíček. Plodem je kulovitá až baňkovitá tobolka.[2][3][4]

Rozšíření editovat

Rod korymbie zahrnuje 95 druhů.[5] Vyskytuje se v Austrálii a na Nové Guineji. Převážná většina druhů jsou endemity Austrálie, pouze 5 druhů se vyskytuje také na Nové Guineji.[6] Korymbie jsou v severní Austrálii hlavní složkou lesních porostů a tvoří také významnou součást vegetace v některých oblastech jihozápadní Austrálie.[4] Rostou zejména na savanách a sezónně suchých rozvolněných lesích. Některé druhy jsou vázány na sezónně zaplavovaná stanoviště podél vodních toků. Druh C. torelliana roste jako jeden z mála druhů v tropických deštných lesích severovýchodního Queenslandu.[6]

Ekologické interakce editovat

Květy korymbií jsou opylovány hmyzem i obratlovci. Květy korymbie citroníkové navštěvuje v Austrálii zejména nepůvodní včela medonosná, dále bzučivky a mravenci, z ptáků pak loriové a kystráčci, ze savců kaloň australský.[7][8] Semena řady druhů korymbií mají drobná křídla a jsou pravděpodobně šířena větrem.[9]

Taxonomie editovat

Rod Corymbia byl vyčleněn z rodu Eucalyptus v roce 1995. Jeho součástí jsou 2 bývalé sekce rodu Eucalyptus: sekce Corymbia a sekce Blakearia. Rod Corymbia je řazen spolu s dalšími 6 rody do tribu Eucalypteae podčeledi Myrtoideae. Je součástí skupiny 3 blízce příbuzných rodů, kterým se tradičně říká eukalypty (Eucalyptus, Corymbia a Angophora). Sesterskou větví je rod Angophora.[6][4]

První druh korymbie byl popsán Gaertnerem v roce 1788 pod jménem Metrosideros gummifera. Tentýž druh popsal o 5 let později J. E. Smith jako Eucalyptus corymbosa. Dnešní platné jméno je Corymbia gummifera.[4]

Rozlišovací znaky editovat

Na základě zjevných morfologických znaků není možno rod Corymbia jednoznačně odlišit od rodu Eucalyptus. Většina druhů korymbií má větvená, koncová květenství, zatímco většina blahovičníků má květenství nevětvená a úžlabní. Všechny korymbie mají baňkovité nebo kulovité plody, odlišující se od plodů mnohých blahovičníků. Charakteristická je také borka.[4][6]

Zástupci editovat

Význam editovat

Červeně kvetoucí korymbie fíkolistá je v klimaticky příhodných oblastech světa, např. v Kalifornii, pěstována jako okrasná dřevina. Pěstuje se i její kříženec s druhem C. calophylla, který má květy růžové.[10] Korymbie citroníková, známá jako citrónový eukalypt, se pěstuje zejména pro silně aromatické olistění, vonící po citrónu.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. HILL, K.D. A Web Guide to the Eucalypts. Corymbia [online]. 2004 [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-31. (anglicky) 
  3. Florabase - The Western Australian Flora [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e HILL, K.D.; JOHNSON, L.A.S. Systematic studies in the eucalypts 7. A revision of the bloodwoods, genus Corymbia (Myrtaceae). Telopea. Dec. 1995, čís. 6(2-3). Dostupné online. ISSN 2200-4025. 
  5. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d FRANKLIN, Donald C.; PREECE, Noel D. The eucalypts of Northern Australia: An assessment of the conservation status of taxa and communities [online]. Environment Centre NT, 2014 [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  7. BACLES, C.F.E. et al. Reproductive biology of Corymbia citriodora subsp. variegata and effective pollination across its native range in Queensland, Australia. Southern Forests: a Journal of Forest Science. 2009, čís. 71(2). 
  8. ORWA, C. et al. Eucalyptus citriodora [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  9. POTTS, Brad; GORE, Peter. Reproductive biology and controlled pollination of Eucalyptus - a review [online]. Hobart, Tasmannia: School of Plant Science, 1995. Dostupné online. (anglicky) 
  10. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 

Externí odkazy editovat