Postopčák cizí
Postopčák cizí (Comptonia peregrina) je druh rostliny z čeledi vřesnovité a jediný druh rodu postopčák. Je to keř s neobvykle tvarovanými listy, poněkud připomínajícími listy kapradiny. Květy jsou nenápadné a bezobalné, uspořádané v jednopohlavných jehnědách. Postopčák pochází ze Severní Ameriky a v České republice je občas pěstován jako sbírková dřevina.
 Postopčák cizí | |
|---|---|
 Větévka postopčáku cizího | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bukotvaré (Fagales) |
| Čeleď | vřesnovité (Myricaceae) |
| Rod | postopčák (Comptonia) |
| Binomické jméno | |
| Comptonia peregrina (L.) J.M.Coult., 1894 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Postopčák je opadavý, hustě větvený aromatický keř dorůstající výšky do 1 metru. Letorosty jsou hustě červenohnědě huňaté, větve později olysávají. Listy jsou podlouhlé čárkovitě podlouhlé až úzce kopinaté, 5 až 12 cm dlouhé, na každé straně s 10 až 16 zaokrouhlenými laloky, na líci žlutě tečkované a aromatické. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné a nenápadné, uspořádané v jednopohlavných jehnědách. Samčí květy mají 4 (3 až 8) tyčinky. Na bázi každého samičího květu je 6 až 8 šídlovitých vytrvalých a za plodu zveličelých listenů. Kvete v dubnu až květnu. Jehnědy se po odkvětu mění v kulovitá, asi 2 cm velká plodenství obsahující oříšky se šídlovitými ostny.[1][2]
-
Nakvétající samčí a samičí květenství -
Celkový pohled -
Odkvetlá samčí a samičí květenství -
Fosilie vymřelého druhu Comptonia columbiana
Rozšíření editovat
Druh je přirozeně rozšířen ve východních oblastech USA. Roste jako podrost borových lesů na suchých, skalnatých a chudých půdách v nadmořské výšce 0 až 1800 m.[1]
Taxonomie editovat
Druh poprvé popsal již Carl Linné v díle Species Plantarum z roku 1753, zařadil jej však do rodu Liquidambar jako Liquidambar peregrina. Do samostatného rodu Comptonia jej přeřadil John Merle Coulter v roce 1894.[3] Rod postopčák byl ve třetihorách rozšířen na celé severní polokouli, dokonce i v Grónsku. Poslední nalezené fosílie pocházejí ze svrchní křídy.[4]
Význam editovat
Mnohé původní indiánské kmeny využívaly postopčák jako obdobu kadidla při rituálech, při léčení, jako povzbuzující prostředek i jako jed.[1] Druh je zřídka pěstován i v ČR jako sbírková dřevina nápadná neobvyklými listy. Uváděn je ze sbírek Dendrologické zahrady v Průhonicích a Pražské botanické zahrady v Tróji.[5]
Pěstování editovat
Postopčák prospívá v kyselých čerstvě vlhkých půdách v polostínu.[6] Rozmnožuje se semeny vysévanými ihned po dozrání nebo kořenovými řízky, případně i letními řízky nebo dělením.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c Flora of North America: Comptonia [online]. Dostupné online.
- ↑ Dendrologie online: Comptonia peregrina [online]. Dostupné online.
- ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu postopčák cizí na Wikimedia Commons 
Taxon Comptonia peregrina ve Wikidruzích
