Coluccio Salutati
Coluccio Salutati nebo Coluccio di Pierio di Salutati (16. února 1331 – 4. května 1406) byl italský politik, učenec, představitel renesančního humanismu a následovník Petrarky. Shromažďoval staré spisy, analyzoval je a vybavoval anotacemi.[1]
Coluccio Salutati | |
![]() | |
Rodné jméno | Lino Coluccio Salutati |
---|---|
Narození |
16. února 1331 Stignano |
Úmrtí |
4. května 1406 (ve věku 75 let) Florencie |
Povolání | politik, spisovatel a filozof |
Alma mater | Boloňská univerzita |
Témata | filozofie |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svým působením ovlivnil Poggia Braccioliniho a Leonarda Bruniho a probudil zájem o studium starověké řecké literatury. Na jeho podnět přišel roku 1396 do Florencie učit řečtinu Manuel Chrýsolorás.[2]
DíloEditovat
- Invectiva (Invettiva), 1403
- De saeculo et religione (Il secolo e la religione), 1381
- De fato, fortuna et casu (Il fato, la fortuna e il caso), 1396-1399
- De nobilitate legum et medicinae (La nobiltà delle leggi e della medicina), 1399
- De tyranno (Il tiranno), 1400
- De laboribus Herculis (Le fatiche di Ercole), nedokončené
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coluccio Salutati na slovenské Wikipedii.
- ↑ (slovensky) http://ii.fmph.uniba.sk/~filit/fvs/salutati_c.html
- ↑ (anglicky) Catholic Encyclopedia, 1913
Autoritní data: AUT: js2009220507 | GND: 118605178 | ISNI: 0000 0001 2101 7539 | LCCN: n80081447 | VIAF: 61554735 | WorldcatID: lccn-n80081447