Otevřít hlavní menu

Colette Bessonová (7. dubna 1946, Saint-Georges-de-Didonne9. srpna 2005, La Rochelle) byla francouzská atletka, běžkyně, jejíž hlavní disciplínou byl běh na 400 metrů.

Colette Bessonová
Portrét z roku 1968
Colette Bessonová v roce 1968
Osobní informace
Narození 7. dubna 1946
Úmrtí 9. srpna 2005 (ve věku 59 let)
Stát Francie Francie
Kariéra
Disciplína 400 m
Účasti na LOH 2
Účasti na ME 2
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Letní olympijské hry
zlato LOH 1968 běh na 400 m
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro ME 1969 běh na 400 m
stříbro ME 1969 štafeta 4×400 m
Halové ME v atletice
zlato EHH 1969 běh na 400 m
bronz HME 1970 běh na 400 m
bronz HME 1972 štafeta 4×360 m

Obsah

KariéraEditovat

V roce 1968 se stala v mexickém Ciudad de México olympijskou vítězkou. Ve finále běhu na 400 metrů vytvořila časem 52,03 s nový evropský rekord.[1] O rok později získala zlatou medaili na čtvrtých a zároveň posledních evropských halových hrách (předchůdce halového ME) v Bělehradu. Cílem proběhla v čase 54,0 s a tímto výkonem vyrovnala halový světový rekord Američanky Janell Smithové z roku 1965.[2] Na Mistrovství Evropy v atletice 1969 v Athénách získala dvě stříbrné medaile (400 m, 4×400 m).

V roce 1970 vybojovala na prvním ročníku halového ME ve Vídni bronzovou medaili na čtvrtce a zlato v kombinované štafetě na 2000 metrů (1+2+3+4 kola).[3]

V roce 1971 získala zlatou (400 m), stříbrnou (4 x 100 m) a bronzovou medaili (800 m) na středomořských hrách v tureckém İzmiru. V témže roce doběhla na evropském šampionátu v Helsinkách ve finále (400 m) na 7. místě.

Na halovém ME 1972 v Grenoblu skončila v běhu na 400 metrů těsně pod stupni vítězů, na 4. místě.[4] Reprezentovala také na letních olympijských hrách 1972 v Mnichově, kde však nepostoupila z úvodního rozběhu. Ve štafetě na 4×400 metrů se umístila Francie na 4. místě.

Atletickou kariéru ukončila v roce 1977. Od roku 2002 působila jako prezidentka v antidopingové laboratoři ve městě Châtenay-Malabry nedaleko Paříže.[5] Zemřela ve věku 59 let na rakovinu.[6]

OdkazyEditovat