Coahuila y Tejas
Coahuila y Tejas (Coahuila a Texas) byl jeden se zakládajících členů novozaloženého státu Spojené státy mexické na základě Ústavy z roku 1824.[1]
| Coahuila y Tejas Estado Libre y Soberano de Coahuila y Tejas
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Saltillo, později Monclova
| |||||||||
Rozloha
|
800 000 km²
| ||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel
|
70 955 (1828)
| ||||||||
| Státní útvar | |||||||||
stát Spojených států mexických
| |||||||||
Vznik
|
|||||||||
Zánik
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.svg)
Oblast měla dvě hlavní města: nejprve Saltillo a později Monclova. Pro administrativní účely, stát byl rozdělen do tří částí: Béxar, Monclova a Rio Grande Saltillo. Teritorium Bexar byl přibližně dnešní Texas, Monclova zahrnovala severní Coahuilu, a Río Grande Saltillo jižní Coahuilu.
Existence státu Coahiula y Tejas trvala až do roku 1835, kdy po přijetí nové ústavy se federální republika stala unitárním státem, a státy (estados) se staly departmenty (departamentos). Stát Coahuila y Texas byl rozdělen na dvě části a obě se staly departmenty, Department of Coahuila a Department of Texas. Department Texas se oddělil a stal se nezávislou Texaskou republikou, která je teď státem Texas a součástí Spojených států amerických.
Oba regiony Coahuila i Texas se oddělily od Mexika z důvodu snahy mexického prezidenta Santa Anny centralizovat moc v státě. Texas vytvořil Texaskou republiku a Coahuila se spojila s Novým Leónem a Tamaulipas aby zformovala republiku Rio Grande, která ale neměla dlouhé trvání.
Vznik editovat
V roce 1821, po Mexické válce za nezávislost Španělsko ztratilo kontrolu nad svými severoamerickými teritorii a byl zformován nový stát na bývalém území Nového Španělska. V prvních dnech vzniku nového státu probíhali rozsáhlé diskuse, jestli se Mexiko má stát federální republikou, nebo konstituční monarchií. Nová ústava v roce 1824 ustanovila krajinu jako federální republiku s devatenácti státy a čtyři teritorii. Jedním z nových státu byl Coahuila y Texas, který spojil řídce osídlené španělské provincie Texas a Coahuila.[2][3] V mexické federaci byl stát nejchudobnějším.[4] Území Coahuila y Tejas zahrnovalo hranice španělského Texasu ale nezahrnovalo území kolem El Pasa, které patřilo státu Chihuahua a území kolem Lareda v Texasu, které bylo součástí mexického státu Tamaulipas.[2]
Erasmo Seguin, zástupce Texasu v mexickém Kongresu v období ústavních změn, původně zastával názor o samostatnosti pro Texas. Uvědomoval si skutečnost, že malý počet obyvatel a nedostatečné zdroje by nebyli zárukou správného fungování státu a kdyby Texas zůstal teritoriem, federální vláda by měla povinnost pomáhat teritoriím. Protože Coahuila měla víc obyvatel, než Texas, obával se, že v kombinovaném státě by získala také větší vliv v rozhodovacím procesu. Zástupce z Coahuily, Miguel Ramos Arizpe, byl rovněž přesvědčen, že jeho region je špatně připraven na skutečnost, aby se stal samostatným státem. Ramos Arizpe nebyl ochoten se spojit s okolními státy, protože Coahuila v porovnání s nimi měla buď malý počet obyvatel, nebo slabší ekonomiku a byla by tedy slabším partnerem. Ramos Arizpe napsal dopis ayuntamientovi v Bexaru s varováním, že v případě, kdy se Texas rozhodne stát se teritoriem, ztratí své vlastnictví veřejné půdy v prospěch federální vlády. Tato skutečnost byla dostačující na to, aby přesvědčila Texasany aby se vzdali své opozice proti spojení s Coahuilou.[5]
Přistěhovalectví editovat
Federální mexická vláda neměla prostředky na vojenskou ochranu a osadníci si mohli zakládat vlastní ochranné oddíly, které by pomohli kontrolovat nepřátelské indiánské kmeny. Hraniční region Texasu byl předmětem častých útoků kmenů Apačů a Komančů. V naději, že příliv osadníku by mohl zabránit nájezdům, vláda liberalizovala imigrační politiku a osadníkům ze Spojených států bylo dovoleno usadit se v Mexiku.[6]
Státy byli zodpovědné za aplikaci Zákona o kolonizaci. Úřední místa v Saltille, hlavním městě Coahuila y Texas, byli za krátkou dobu obleženy spekulanty s půdou, kteří chtěli získat území v Texasu. Stát schválil v roce 1825 svůj vlastní Kolonizační zákon. Přistěhovalci a naturalizovaní občané podali přibližně 3420 žádostí o půdu, většina z nich byli Angloameričani. Jen jediný z dvacetičtyř empresarios, Martín De León usadil přistěhovalce z Mexika; ostatní empresarios přivedli osadníky většinou ze Spojených států..[7][8]
Ekonomika editovat
Území státu bylo většinou zemědělsky soběstačným regionem, jenom malá část potravin se vyvážela. Bylo to z důvodu nedostatku pracovních sil a částečně z důvodu nájezdů indiánských kmenů.
V části Texas hospodářství záviselo na pěstování bavlny. V roce 1834 Texas exportoval víc než 7,000 balů bavlny. Rančerství bylo taky lukrativní, v roce 1834 Texas exportoval víc než 5000 kusů dobytka. Dřevo bylo exportováno v malých množstvích. V polovině třicátých let 19. století Texas dovážel zboží v hodnotě 630 000 dolarů. Hodnota exportu představovala 500 000 dolarů.
V letech 1823 až 1830, osadníci v Texasu měli celní výjimky na některé dovážené zboží. Celní poplatky ale nemohli být vybírány z důvodu neexistence žádných celních orgánů. V Anahuacu byla ustanovena celnice v roce 1830, ale vojáci byli vyhnáni osadníky v roce 1832. Podobní incident se odehrál v roce 1835.
Většina hospodářství byla v rukou posledních přistěhovalců; jen několik Tejanos bylo zaangažováno v exportu, nebo v průmyslu.[9]
Demografie editovat
Přes příliv osadníku ze Spojených států v období po schválení Kolonizačních zákonů, většina osadníku v státě Coahuila y Tejas byli původní mexičtí občané. V Texasu ale v roce 1830 přibližně 80% obyvatelstva pocházelo ze Spojených států, nebo Evropy.
Galerie editovat
-
1833 -
1834 -
1836
Reference editovat
- ↑ 5th. Article of Mexican Constitution of 1824 Archivováno 16. 8. 2018 na Wayback Machine..
- ↑ a b Manchaca (2001), p. 162.
- ↑ Vazquez (1997), p. 51.
- ↑ de la Teja (1997), p. 85.
- ↑ Weber (1982), p. 24.
- ↑ Manchaca (2001), p. 164.
- ↑ de la Teja (1997), p. 88.
- ↑ Manchaca (2001), p. 199.
- ↑ Weber (1982), p. 141.
Literatura editovat
- WEBER, David J. The Mexican frontier, 1821-1846: the American Southwest under Mexico. [s.l.]: University of New Mexico Press, 1982. (Histories of the American frontier). ISBN 9780826306036.
- MANCHACA, Martha. Recovering History, Constructing Race: The Indian, Black, and White Roots of Mexican Americans. Austin, TX: University of Texas Press, 2001. (The Joe R. and Teresa Lozano Long Series in Latin American and Latino Art and Culture). ISBN 0292752539.
- DE LA TEJA, Jesus F. Myths, Misdeeds, and Misunderstandings: The Roots of Conflict in U.S.–Mexican Relations. Redakce Rodriguez O. Jaime E.. Wilmington, DE: Scholarly Resources Inc., 1997. ISBN 0842026622. Kapitola The Colonization and Independence of Texas: A Tejano Perspective.
- VAZQUEZ, Josefina Zoraida. Myths, Misdeeds, and Misunderstandings: The Roots of Conflict in U.S.–Mexican Relations. Redakce Rodriguez O. Jaime E.. Wilmington, DE: Scholarly Resources Inc., 1997. ISBN 0842026622. Kapitola The Colonization and Loss of Texas: A Mexican Perspective.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Coahuila y Tejas na Wikimedia Commons - Coahuila y Tejas: From liberal federalism to centralista dictatorship
- Compendium of Mexican Constitutions (španělsky)
- Mapa státu Coahuila a Texas z roku 1833 / W. Hooker, sculpt. na portálu Portal to Texas History.
- Zákon a dekrety Coahuila a Texas Gammel's Laws of Texas, Vol. I. na portálu Portal to Texas History.
