Claude Shannon

(přesměrováno z Claude E. Shannon)

Claude Elwood Shannon (30. dubna 1916 Petoskey, Michigan24. února 2001 Boston, Massachusetts), byl americký elektronik a matematik, zvaný „otec teorie informace“.[1] Je zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů, v roce 1948 jako první představil lineární model komunikace, též zvaný Shannonův a Weaverův model komunikace.

Claude Shannon
ClaudeShannon MFO3807.jpg
Rodné jménoClaude Elwood Shannon
Narození30. dubna 1916
Petoskey, Michigan
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Úmrtí24. února 2001 (ve věku 84 let)
Medford, Massachusetts
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Příčina úmrtíAlzheimerova choroba
BydlištěGaylord
Alma materMichiganská univerzita (od 1932)
Massachusettský technologický institut (od 1936)
PovoláníMatematik, Elektrotechnik
ZaměstnavateléInstitut pro pokročilé studium (1940–1941)
Bellovy laboratoře (1941–1972)
Massachusettský technologický institut (od 1956)
Titulotec teorie informace
OceněníStuart Ballantine Medal (1955)

IEEE Medal of Honor (1966) National Medal of Science (1966) Harvey Prize (1972) Claude E. Shannon Award (1972) Harold Pender Award (1978) John Fritz Medal (1983) Kyoto Prize (1985)

National Inventors Hall of Fame (2004)
Nábož. vyznáníateismus
Manžel(ka)Betty Shannon (od 1949)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Již v dětství byl nadšeným radioamatérem a konstruktérem dálkově řízených modelů. Jeho vzorem byl T. A. Edison (byli vzdálení příbuzní). Vystudoval University of Michigan a v roce 1936 stal se asistentem na MIT. Ve stejném roce získal magisterský titul za diplomovou práci o využití Booleovy algebry při návrhu reléových sítí.[2] Všiml si totiž, že jak Booloeva algebra (počítající na množině o 2 prvcích), tak relé mají dva prvky. Tímto založil nový vědní obor – teorii logických sítí, čímž otevřel prostor pro teorii konečných automatů a následně k teorii číslicových počítačů.[2] Později napsal disertační práci, kde aplikoval podobný postup na genetiku. Tuto práci obhájil v roce 1940 a zároveň získal magisterský diplom v elektrotechnice. C. E. Shannon získal v roce 1941 stipendium na roční stáž na Institute of Advanced Study na Princetonské univerzitě.[3]V roce 1942 nastoupil do Bellových laboratoří, kde působil 15 let a vytvořil zde teorii informace.[2] Na Massachusettském technologickém institutu působil do roku 1978.

C. E. Shannon je většinou znám pouze v odborných kruzích v kybernetice či informatice. Jeho práce jsou psány matematicky velmi formálně. Nesnažil se o popularizaci svého díla a proto se s jeho jménem lze setkat jen obtížně.[3]

Svou profesní kariéru ukončil poměrně brzy, podle vlastních slov si hodlal „užívat života“. Věnoval se hudbě a zabýval se vynalézáním různých „věcí“, například vytvořil dvousedadlovou jednokolku nebo kalkulátor, provádějící aritmetické operace s římskými číslicemi, zkonstruoval „robota“, který žongloval s několika míčky atd. Zemřel v roce 2001 a dožil se tak obrovského rozvoje oboru, který svými pracemi spoluzakládal.[3]

DíloEditovat

 
Shannonova elektromechanická myš Theseus (nazvána podle Thésea z řecké mytologie), která se pokouší projít bludištěm

Shannonova myš (též myška) – první sestrojený učící se mechanismus. Byl to na počítač napojený ocelový vozíček, který projížděl bludištěm a na základě pokusů a omylů, nalezl z bludiště optimální cestu ven. Při druhém pokusu projet bludištěm již náhodně netápal, ale dojel k cíli nejkratší možnou cestou za 15 sekund, zatímco první jízda, kdy se teprve učil cestu, zabrala 60 sekund.[4] Byla to první ukázka umělé inteligence a učícího se stroje.[2]

V roce 1950 Shannon publikoval vědeckou práci nazvanou Programming a Computer for Playing Chess. Popisoval, jak stroj může zahrát šachy.

PublikaceEditovat

  • A mathematical theory of communication – napsal společně s Warrenem Weaverem. Podle historiků vědy se jedná o „Magnu chartu informačního věku“.[2] Článek otevřel cestu k vnímání informace jako předmětu zájmu vědy a tudíž k současné informační a znalostní společnosti. V tomto díle z roku 1948 dokázal klíčové teorémy o přenosu a reprezentaci informace, poprvé se zde objevilo slovo bit. Jeho motivací byla  snaha exaktně popsat komunikaci: jakým způsobem reprodukovat (přesně nebo přibližně) sdělení či signál vyslaný z nějakého místa v jiném zvoleném místě.[2] [5]

ReferenceEditovat

  1. Shannon Statue Dedicated at the University of Michigan (anglicky)
  2. a b c d e f MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha: Academia, 2006. 352 s. ISBN 80-200-1445-4. Kapitola Jak vážíme informace, s. 288–294. 
  3. a b c C. E. Shannon – průkopník informačního věku. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 
  4. KOLMAN, Arnošt. Kybernetika: o strojích vykonávajících některé duševní funkce člověka. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1957. 49 s. Kapitola Užití kybernetické techniky, s. 21–36. 
  5. Matematická biologie učebnice: Úvod do teorie informace. portal.matematickabiologie.cz [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat