Clarice Beckettová
Clarice Marjoribanks Beckettová (21. březen 1887 Casterton – 7. červenec 1935 Melbourne) byla australská malířka, reprezentující australské tonalistické hnutí. Její obrazy se specifickou mlhavou atmosférou jsou zastoupeny ve sbírkách hlavních australských veřejných galerií.
| Clarice Beckettová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Clarice Marjoribanks Beckett |
| Narození | 21. března 1887 Casterton, Victoria |
| Úmrtí | 7. července 1935 (ve věku 48 let) Melbourne |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Cheltenhem Memorial Cemetery, Melbourne |
| Země | Austrálie |
| Vzdělání | škola Národní galerie v Melbourne |
| Povolání | malířka |
| Hnutí | australský tonalismus |
| Ovlivněná | Max Meldrum |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo
editovatClarice Beckettová byla dcerou bankovního úředníka Josepha Clifdena Becketta a jeho manželky Elizabeth Kate, rozené Brownové. Její umělecké nadání se začalo projevovat během studia na střední škole v Ballaratu, kde také chodila na soukromé lekce kresby. Od roku 1914 navštěvovala školu Národní galerie v Melbourne, kde byl tři roky jejím učitelem Frederick McCubbin. V roce 1917 studovala devět měsíců u Maxe Meldruma, jehož kontroverzní teorie se staly klíčovým faktorem v její vlastní umělecké praxi. Tvrdil, že malba je čistá věda optické analýzy a věřil, že malíř by se měl snažit vytvořit přesnou iluzi prostorové hloubky pečlivým pozorováním tónových a tónových vztahů v přírodě (odstíny světla a tmy) a spontánním zaznamenáváním v pořadí, v jakém byly přijaty okem. Je třeba ignorovat veškeré přikrašlování, příběhy a literární odkazy.[1][2]
V roce 1919 se její rodina v roce 1919 přestěhovala do Beaumaris v melbournském zálivu. Beckettová pečovala o své stárnoucí rodiče, což jí neumožňovalo plně se věnovat umělecké kariéře. Mohla chodit malovat své plenérové obrazy jen časně ráno nebo za soumraku a její obrazy většinou zachycují jen blízké okolí bydliště, kam putovala se svým domácím vozíkem naplněným malířským vybavením. Malovala krajinu kolem moře u Beaumaris, venkovské a předměstské scény, často zahalené do atmosférických efektů prvních rána nebo večerů. Snažila se interpretovat své vlastní omezené prostředí v jemných vztazích tvaru, barvy a kompozice. Právě tlumená, mlhavá nálada a rozptýlené světlo těchto denních dob se staly typickým projevem její tvorby. [1][3] Beckettová objasnila své umělecké cíle v katalogu doprovázejícím šestý ročník výstavy "Twenty Melbourne Painters" v roce 1924: „Upřímně a pravdivě vylíčit část krásy přírody a ukázat kouzlo světla a stínu, které se snažím rozdávat správnými tóny, abych co nejvíce poskytla přesnou iluzi reality. “ [4]
Malovala rychle a nutkavě, nikdy nepřepracovávala a zřídka podepisovala svá plátna. Dokončovala je doma u kuchyňského stolu, neměla samostatný ateliér. Vystavovala obvykle s ostatními Meldrumovými studenty. Za jejího života bylo prodáno jen velmi málo jejích obrazů, často byly předmětem ostré kritiky v novinách. V roce 1931 byla Beckettová vybrána na první výstavu současného australského umění v newyorském Roerichově muzeu.[5]
V letech 1925–1926 strávila pět měsíců na stanici Naringal ve Wallinduc, západně od Ballaratu, kterou vlastnil bratr její přítelkyně Maud Roweové, která také studovala u Meldruma. Poprvé ve svém životě měla ateliér s rozsáhlým výhledem na krajinu. Její světlé, vzdušné malby z Naringalu patří k nejlepším v australské krajinomalbě. [6]
V roce 1934 zemřela její matka. Při malování moře u Beaumaris během bouře v roce 1935 Beckettová prochladla a o čtyři dny později zemřela na zápal plic v nemocnici v Sandringhamu. Bylo jí 48 let. Byla pohřbena na hřbitově Cheltenham v Melbourne.[3][7]
V roce 1936 byla ve výstavní síni Athenaeum v Melbourne uspořádána retrospektivní výstava Clarice Beckettové. [8]
Po její smrti otec spálil řadu jejích obrazů, protože jim nerozuměl a připadaly mu nepovedené. Její dílo bylo po řadu let opomíjeno nejen rodinou, ale i australskými uměleckými institucemi. Téměř 2 000 jejích obrazů po desetiletí chátralo v kůlně na seno u rodinného domu. V době, kdy byly objeveny, bylo možné zachránit pouze 369. Celkem se dochovalo asi 600 obrazů. [6] Její dílo znovu objevila historička umění a galeristka Rosalind Hollinraková v roce 1970. Má velkou zásluhu na tom, že se zájem o Clarice Beckettovou oživil i v odborných kruzích a Beckettová začala být považována za představitelku australského modernismu.[5]
V letech 1999 a 2000 se konala retrospektivní výstava pod názvem Politicky nekorektní: Clarice Beckettová, organizovaná Muzeem umění Iana Pottera, Univerzitou v Melbourne a Rosalind Hollinrake, která navštívila osm národních galerií. Dílo Clarice Beckettové bylo komplexně zhodnoceno a představeno v Umělecké galerii Jižní Austrálie na výstavě Přítomný okamžik v rámci festivalu v Adelaide pořádaném na jaře 2021 za velkého zájmu veřejnosti.[9]
Galerie
editovat-
Krajina v Naringale (1926) -
Večer (1927) -
Říjnové ráno (1927) -
Za Yarrou (1931) -
Collins Street večer (1931) -
Slunečný den -
Pláž v Sandringhamu (1933) -
Koupací budky (1934)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b HODGEOVÁ, Susie. Stručný příběh žen v umění. Praha: Grada Publishing, 2021. ISBN 978-80-271-1255-5. S. 108–109.
- ↑ AUSTRALIAN ARTISTS OF TO-DAY.. Age. 18 Čvc 1931. Dostupné online [cit. 2022-04-04].
- ↑ a b HOLLINRAKE, Rosalind. Beckett, Clarice Marjoribanks (1887–1935). Canberra: National Centre of Biography, Australian National University 18 svazků. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Katalog výstavy Political Incorrect, The Ian Potter Museum of Art, Melbourne, 1999, str. 19
- ↑ a b ABC News. 2021-04-24. Dostupné online [cit. 2022-04-05]. (anglicky)
- ↑ a b Clarice Beckett: Artist: Present Moment to Last a Lifetime | Kingston Local History. localhistory.kingston.vic.gov.au [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Clarice Marjoribanks Beckett (1887-1935) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Work of Clarice Beckett. Age. 5 Kvě 1936. Dostupné online [cit. 2022-04-05].
- ↑ EWINGTON, Julie. Clarice Beckett: The Present Moment | Art Gallery of South Australia. Australian Book Review [online]. 2021-04-13 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Clarice Beckettová na Wikimedia Commons
