Chudenice (zámek)
Chudenice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenném městysi v okrese Klatovy. Vesnice s pozdější tvrzí a zámkem patřila od konce třináctého století rodu Černínů, kteří se po ní psali. Nejstarší tvrz vznikla ve čtrnáctém století. V následujících staletích byla renesančně a barokně přestavěna, ale dochovaná podoba zámku je výsledkem klasicistních úprav. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
| Chudenice | |
|---|---|
 Východní průčelí | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní, klasicistní |
| Architekt | Karel Balling |
| Výstavba | 14. století |
| Přestavba | 2. polovina 16. století 1776 |
| Stavebník | Černínové z Chudenic |
| Další majitelé | Černínové z Chudenic |
| Současný majitel | Městys Chudenice |
| Poloha | |
| Adresa | Chudenice,  Česko |
| Ulice | U Černínského zámku |
| Souřadnice | 49°28′5,7″ s. š., 13°10′26,55″ v. d. |
  Chudenice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 34545/4-2985 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Prvním známým příslušníkem rodu Černínů, kterému Chudenice patřily, byl Drslav z Chudenic připomínaný roku 1291 jako zemský soudce. Byl příslušníkem panského stavu, ale jeho potomci patřili až do sedmnáctého století do vladyckého stavu. Z nich jsou známi Černín a Kunrát z Chudenic, kteří u chudenického kostela roku 1358 založili kaplanství.[2] Již v té době nejspíše ve vesnici stála gotická tvrz.[3] První písemná zmínka o ní pochází až z roku 1603,[3] kdy si Jindřich a Adam Černínové, synové Humprechta Černína (1525–1601), rozdělili pozůstalost po otci. Chudenice s řadou dalších vesnic připadly mladšímu Adamovi. Tvrz, kterou smlouva popisuje jako „tvrz Chuděnice od kamene dobře vystavenou s dvorem a štěpnicí velkou při tvrzi“,[2] již pravděpodobně měla podobu renesančního zámku.[3]
Přestože byl Adam Černín katolíkem, zúčastnil se na straně stavů stavovského povstání. Byl proto sice souzen, ale roku 1622 zproštěn obžaloby, a ještě téhož roku zemřel. Zůstala po něm vdova Johanka z Lokšan a pět dětí. Zámek byl navíc někdy v té době vypleněn vojskem. Správy statku se vzápětí ujal Adamův bratr Jindřich, a staral se o ni až do roku 1629, kdy dospěl nejstarší Adamův syn Děpolt Protiva Černín. Mladší Děpoltův bratr Humprecht Diviš zemřel ještě za strýcova poručnictví a osudy ostatních bratrů jsou neznámé. Děpolt Protiva Černín zemřel 2. prosince 1660.[2]
Správu panství od té doby vykonávala za nezletilé děti vdova Anna Mandaléna Hrzánová z Harasova. Děti si panství rozdělily tak, že bratři Jan Heřman a František Maxmilián Černínové dostali po polovině Chudenic včetně tvrze, dvora a dalších vesnic. Druhý z nich však svůj podíl prodal v roce 1666 Janu Heřmanovi. Ten se však koupí a špatným hospodařením zadlužil tak, že nemohl platit ani daně. V roce 1678 proto místokomorník Petr Mikuláš Straka z Nedabylic provedl soudní odhad ceny zámku, který měl koupit svobodný pán Arnošt Vojtěch z Račína.[2] Ještě než k tomu došlo, vyplatil hrabě Humprecht Jan Černín pána z Račína, a získal tak chudenický zámek do majetku nedrahovské větve rodu. Zámek od té doby přestal sloužit jako panské sídlo. Stavitel Karel Balling vypracoval projekt, podle kterého byl zámek roku 1776 barokně[4] přestavěn na byty úředníků chudenického panství, ke kterému v polovině devatenáctého století patřilo 45 vesnic a městečka Chudenice a Švihov. Po zrušení poddanství z něj vznikl roku 1848 velkostatek, který Černínům zůstal až do roku 1945.[3] Na Starém zámku v Chudenicích se roku 1868 narodil dramatik a libretista Jaroslav Kvapil, jehož otec Ignác Hynek Kvapil z Lutína tady do roku 1905 působil jako hraběcí a obvodní lékař.[5]
Po druhé světové válce se zámek stal sídlem Lesního úřadu, jehož zaměstnanci v něm také bydleli. V roce 1948 jej převzala obec Chudenice a začala jej využívat ke kulturním účelům. Kromě kina a knihovny v něm zřídila kuchyni jednotného zemědělského družstva, klubovnu Socialistického svazu mládeže a byty. Budova se zároveň stala sídlem Muzea Josefa Dobrovského, které v ní zřídilo muzejní a zámeckou expozici.[6]
Stavební podoba editovat
Renesanční zámek měl pravidelný půdorys s okrouhlými baštami ve třech nárožích. Z této stavební fáze se v interiéru dochoval takzvaný Andělský pokoj s klenbou z doby okolo roku 1600.[7] Průčelí jednopatrového východního křídla po stranách zdůrazňují ploché rizality s trojúhelníkovými štíty. Levým rizalitem vede průjezd do zámeckého dvora.[3] Dochovaná podoba zámku je výsledkem klasicistní přestavby.[4]
Součástí památkově chráněného areálu je také hradba bývalé tvrze a zámecký pivovar v budově čp. 165.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-03]. Identifikátor záznamu 146273 : Zámek Starý. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Domažlicko a Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Chuděnice zámek, s. 31–34.
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Chudenice – zámek, s. 114–115.
- ↑ a b c Zámek starý [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-03]. Dostupné online.
- ↑ PhDr.h.c. Jaroslav Kvapil [online]. Starý zámek Chudenice [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Historie zámku [online]. Městys Chudenice [cit. 2018-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Chudenice, s. 550.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chudenice na Wikimedia Commons
