Chrást (okres Plzeň-město)

obec v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji
(přesměrováno z Chrást (okres Plzeň-sever))

Chrást (německy Chrast) je obec nacházející se zhruba deset kilometrů severovýchodně od centra Plzně, v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Žije v ní přibližně 1 900[1] obyvatel.

Chrást
Celkový pohled na Chrást z jihozápadu, od plzeňské silnice.
Celkový pohled na Chrást z jihozápadu, od plzeňské silnice.
Znak obce ChrástVlajka obce Chrást
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPlzeň
Obec s rozšířenou působnostíPlzeň
(správní obvod)
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 880 (2023)[1]
Rozloha9,84 km²[2]
Katastrální územíChrást u Plzně
Nadmořská výška342 m n. m.
PSČ330 03
Počet domů656 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřadutř. Čs. odboje 133
Chrást
330 03 Chrást u Plzně
starosta@obecchrast.cz
StarostaLadislav Bohuslav
Oficiální web: www.obecchrast.cz
Chrást na mapě
Chrást
Chrást
Další údaje
Kód obce558966
Kód části obce53783
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1242. V roce 1514 koupilo obec město Plzeň od bratří Valdštějnů se vším příslušenstvím.[4] Obec bez úhony přestála období třicetileté války a ve druhé polovině 17. století se začala postupně měnit. Někdy kolem roku 1680 byly v Chrástu založeny železné hutě a pece a přistaveny k tomu kanceláře a obydlí. K pohonu byl použit náhon dlouhý přibližně jeden kilometr. V 18. století však tento provoz začal upadat a docházelo k jeho několikerému propachtování. Až v roce 1883 došlo k trvalému pronájmu a byla zde zavedena výroba orného nářadí, lopat, sekyr, a kladiv, a místo se stalo známé pod názvem lopatárna. Provoz se ustálil a v roce 1938 zde pracovalo 65 zaměstnanců. V roce 1942 však byla výroba zastavena.

Dalším průmyslovým podnikem byla Kamencárna Cech svatého Víta, která byla založena v roce 1789. Ta se záhy stala dodavatelem velmi kvalitního kamence. Jeho roční produkce dosáhla 130–150 centů (1 cent = 56 kg), a výrobek se vyrovnal nejlepším cizozemským výrobkům a úspěšně se vyvážel. V roce 1812 zachvátil obec rozsáhlý požár a popelem lehla podstatná část vsi. V 19. století byly v obci již hamry a kolem roku 1864 prachárna-chemický závod, který byl situován do údolí řeky Klabavy. Výroba však byla pronásledována řadou výbuchů a později byla definitivně zrušena. V obci byly dále dva mlýny a o rozvoj obce se zasloužila i cihelna. [5] Mimo to zde bylo několik brusíren skla a dalších malých průmyslových provozů. Ve vsi přibyla řada potřebných řemeslníků, které každá větší obec potřebovala. Rozvíjely se služby jako obchody a pohostinství. Zemědělská vesnice se selskými a chalupnickými usedlostmi začala pozvolna  měnit svoji podobu v obec s dělnickým obyvatelstvem. Krátce po zahájení provozu železnice a před rozvojem průmyslu v roce 1869 měl Chrást 112 domů a 742 obyvatel.

K dalšímu rozvoji obce dochází v druhé polovině 19. století v reakci na rozvoj dopravy a průmyslu. Nejprve zde společnost Česká západní dráha vybudovala důležitou železniční trať z Prahy do Plzně, což mělo velký hospodářský význam pro obec a okolí. Trať byla uvedena do provozu roku 1862. Těžba černého uhlí v nedalekém Stupně si vyžádala postavení lokálky z Chrástu. Byla dokončena a zprovozněna již roku 1863 a později, v roce 1893 byla prodloužena do Radnic. Železnice překonává v bezprostřední blízkosti vesnice hluboké údolí řeky Klabavy ocelovým mostem se dvěma zděnými pilíři. Na tehdejší dobu to byla obdivuhodná stavba. Most byl nejprve dřevěný, šestipatrový. V roce 1892 byla dřevěná konstrukce nahrazena ocelovou nýtovanou konstrukcí. Při této výměně došlo k tragédii, při které zahynuli tři pracovníci a dalších devět bylo zraněno. Dnes je to technická památka a historická zajímavost, která stále slouží svému účelu. V letech 2002 až 2003 byla konstrukce mostu zpevněna a natřena. V roce 1899 byl v obci založen strojírenský závod, který byl pod názvem „Suchý, Jouza a Čáp, slévárna a strojírna, Chrást u Plzně“ zapsán do obchodního rejstříku.

Vývoj počtu obyvatel a domů[6]
Rok obyvatelé domy
1869 742 112
1900 1185 140
1930 2000 364
1950 1751 458
1991 1680 538
2001 1677 581
2021 1886 656

Na počátku provozu železnice, v roce 1869 měla obec jen 112 domů a 742 obyvatel. V roce 1900, kdy byla železnice v plném provozu, a počala se v obci budovat továrna, počet obyvatel vzrostl 1185 a s nástupem průmyslu dochází k dalšímu rozvoji. V roce 1930, když byla továrna již v plném provozu, se vesnice výrazně rozrostla, a zvětšila se životní úroveň obyvatelstva. V obci žilo již 2000 obyvatel a bylo zde 464 domů.

Za války poznamenala obec také řada smutných událostí. V obci byl aktivní protifašistický odboj. Připomíná jej památník obětem druhé světové války s voznicí, která sloužila za protektorátu k uschování zbraní.

Průmysl editovat

Cihelna byla založena v roce 1872, jak praví současníci, pouze z plzeňského kapitálu a jmenovala se První plzeňská strojní cihelna v Chrástu. Byl to jeden z moderních podniků té doby. Tato továrna zanikla 15.07.1994.[7]

Na jaře roku 1899 byla založena továrna Suchý, Jouza a Čáp, slévárna a strojírna [8], Chrást u Plzně, jejím jednatelem se stal syn jednoho ze společníků Boleslav Čáp. Každý ze tří společníků složil svůj podíl 24 tisíc tehdejší korun.[9] Tehdejší mzda za rok byla u dělníka zpravidla pod 1 000 tehdejších korun.[10] Doslova na zelené louce byla zahájena stavba řady objektů, včetně 21 metrů vysokého komína a vyhloubena studna. Již dne 31. července 1900 bylo úspěšně zahájeno prvé lití a na konci roku v továrně pracovalo již čtyřicet zaměstnanců. Továrna se dále rozvíjela a před znárodněním zde pracovalo okolo 240 pracovníků. V roce 1902 se továrna účastnila první hospodářské a živnostenské výstavy v Táboře a získala zde první cenu a státní medaili. Prodej firmy se rychle rozšiřoval. V roce 1906 byl zřízen sklad ve Vídni, rostl postupně prodej do alpských zemí, (Štýrský Hradec, Lublaň, Krems an der Donau, Brač v Dalmácii a další). Postupně přibyly také obchodní styky v bývalé Haliči i v ruském Polsku (sklady ve Lvově a Varšavě). Sortiment výroby se rozšířil o brousící a leštící stroje pro kamenický průmysl. Firma úspěšně přečkala obě světové války i meziválečnou krizi[11].

V únoru 1948 došlo ke znárodnění továrny a její provoz převzala Škoda Plzeň, která jej začlenila do své výroby. Byla opuštěna výroba zemědělských strojů a zahájena výroba kompresorů. V roce 1987 koncern Škoda zahájil licenční výrobu šroubových bloků B 100 a vývoj šroubových kompresorů a továrna se stala známá pod názvem ATMOS[12]. V roce 1992 po celkové privatizaci společnosti převzal továrnu včetně značky ATMOS nový majitel, firma Liška a Kraus kompresory a byl zahájen vývoj nových řad mobilních i stacionárních šroubových kompresorů a do konce roku 1994 byla zavedena výroba šestnácti nových typů kompresorů.[9] Firma vyrábí zejména šroubové a pístové kompresory, generátory, kompresorové stanice a další specializovaný sortiment. Výroba je značně modernizována a v roce 2020 zde bylo jen 80 pracovníků, z toho bezprostředně v dělnických profesích 45. Firma dosáhla v roce 2020 prodeje téměř za 200 milionů korun.[12]

V Chrástu působí firma Baumruk & Baumruk, která se nachází poblíž nádraží v Uhelné ulici. Firma vyrábí sériové součásti stavebních a zemědělských strojů, zabezpečuje servis a vyváží své výrobky do mnoha evropských zemí. V roce 2017 firma zaměstnávala na plný úvazek sto pracovníků.[13]

K význačnějším továrnám patři také firma ELIS - PLAST[14], s. r. o., která se zabývá výrobou a zpracováním plastických hmot.

V obci se také nachází rozvodna elektrického proudu. Jedná se o dvojité vedení 400 kV – ZVN – zvláště vysoké napětí - V431/V432 Přeštice – Chrást/Kočín, napojené na rozvodnu Přeštice.

Obecní správa editovat

V listopadu 2002 proběhlo místní referendum o připojení Chrástu k Plzni. Většina voličů se vyslovila pro připojení, kvůli nízké účasti ale obec zůstala samostatná. Do konce roku 2006 byla obec součástí okresu Plzeň-sever, od 1. ledna 2007 byla společně s dalšími menšími obcemi v blízkosti Plzně (například Dýšinou a Kyšicemi) přeřazena do okresu Plzeň-město.

Pamětihodnosti editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v okrese Plzeň-město#Chrást.

Osobnosti editovat

Ve vesnici příležitostně pobýval Josef Skupa (1892–1957), zakladatel loutkového Divadla Spejbla a Hurvínka. Loutku Hurvínka připomíná pomník.

Fotogalerie editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. Vyd. 1. vyd. Praha: Nakl. Lidové noviny 787 s. ISBN 80-7106-723-7, ISBN 978-80-7106-723-8. OCLC 60805688 
  5. LÁBEK, Ladislav. Z historie plzeňského obchodu a průmyslu. Nákladem vlastní. vyd. Plzeň: Ladislav Lábek, 1926. 110 s. S. 83. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2005 [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  7. Cihelna Chrást s.p. - Katalog firem. www.axis4.cz [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  8. KRIST, Miloslav. Factory story: Příběh továrny. 1. vyd. Plzeň: Miloslav Krist, 2010. 88 s. S. 10–47. 
  9. a b Historie společnosti [online]. ATMOS [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. 
  10. Ottův obchodní slovník, II - 1. Praha: Nakladatelství Otto 672 s. S. 595–598. 
  11. KRIST, Miloslav. Příběh továrny / Factory story. 1. vyd. Plzeň: Miloslav Krist, 2010. 88 s. S. 10–47. 
  12. a b Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. or.justice.cz [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  13. BAUMRUK & BAUMRUK s.r.o. – Laserové řezání plechu, robotické sváření dle ISO 3834-2, 15085 a V 95/5, CNC obrábění, kovovýroba. Dále náhradní díly pro lokomotivy Škoda, designové výrobky z nerezu aj.. www.baumruk.eu [online]. [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  14. https://elis-plast.cz/

Externí odkazy editovat