Chorvatské království (1102–1526)

Chorvatské království (latinsky Regnum Croatiae, chorvatsky Kraljevina Hrvatska nebo Hrvatsko kraljevstvo, Hrvatska zemlja) byl státní útvar Chorvatů (dědičná monarchie) na březích Jaderského moře, který byl v letech 11021526 spojený s Uherským královstvím v personální unii. Chorvatské království bylo v roce 1102 ovládnuto uherským králem Kolomanem, takto se zrodila dlouhotrvající unie Uherska a Chorvatska. Tento uherský panovník se nechal téhož roku korunovat v Biogradu na „krále chorvatského a dalmátského“, čímž mimo jiné formálně rozšířil název království o Dalmácii. Takto Chorvatské království vešlo ve známost jako chorvatsko-dalmátské (latinsky Regnum Croatiae et Dalmatiae, chorvatsky Kraljevina Hrvatska i Dalmacija). Úzké vazby s Uherskem později v 19. století vyvrcholily zapojením obou celků do Zemí Koruny svatoštěpánské, ze strany Chorvatska zcela zákonně a dobrovolně.

Království chorvatské (a dalmátské)
Regnum Croatiae (et Dalmatiae)
Kraljevina Hrvatska (i Dalmacija)
 Chorvatské království (925–1102) 11021526 Chorvatské království (1527–1868) 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Chorvatsko-dalmátské království v roce 1260
Biograd (do 1125),
Knin (do 1522),
Bihać
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
státní útvary a území
Předcházející:
Chorvatské království (925–1102) Chorvatské království (925–1102)
Nástupnické:
Chorvatské království (1527–1868) Chorvatské království (1527–1868)

Chorvatské království přetrvalo a definitivně zaniklo až v roce 1918, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko a chorvatské země se připojily ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů resp. ke království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Související informace naleznete také v článku Chorvatské království.

Unie s Uherským královstvímEditovat

V roce 1102 ovládl Chorvatské království uherský král Koloman, syn krále Gejzy I. Koloman nechal Uherskem znovu obsadit oblast Chorvatska a roku 1102 se korunovat na chorvatského (a dalmátského) krále, čímž došlo k připojení chorvatského území k Uhersku, avšak to vše po dohodě s vládnoucími chorvatskými rody. Takto se zákonně (a dobrovolně) Chorvatsko spojilo personální unií s Uherským královstvím (když šlo spíše o unii reálnou). Zrodila se dlouhotrvající unie Uherska a Chorvatska.

Dalmácie byla v té době kontrolována Byzantskou říší, od roku 1409 Benátskou republikou. Na jihu Dalmácie od 14. století existovala nezávislá Republika Dubrovník.

Po vymření dynastie Arpádovců Ondřejem III. (1290-1301) v rámci personální unie s Uherskem střídalo Chorvatsko panovníky a dynastie, takže v letech 1301-1386 vládli Anjouovci, po nich v letech 13871526 postupně Lucemburkové, Jagellonci, Matyáš Korvín a Jan Zápolský, který byl vzdorokrál posledního Jagellonce Ludvíka II. a nechal se králem zvolit od slavonské šlechty. Od poloviny 15. století bylo také Chorvatsko a především jeho východní část Slavonie vystaveno tureckému výboji. Mladý Ludvík Jagellonský, ale zahynul v bitvě u Moháče a uhersko-chorvatské soustátí se opět ocitlo bez panovníka a dynastie.

Období Chorvatského královstvíEditovat

Jednotlivá historická období Chorvatského království můžou být rozdělena takto:

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. 

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat