Chlorid rheničný

Chlorid rheničný
Obecné
Systematický název	Chlorid rheničný
Anglický název	Rhenium pentachloride
Německý název	Rhenium(V)-chlorid
Sumární vzorec	ReCl5
Identifikace
Registrační číslo CAS	13596-35-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	237-042-6
PubChem	83602
SMILES	Cl[Re](Cl)(Cl)(Cl)Cl
InChI	InChI=1S/5ClH.Re/h5*1H;/q;;;;;+5/p-5
Vlastnosti
Molární hmotnost	363,471 g/mol
Teplota tání	261 °C
Hustota	3,9 g/cm3
Bezpečnost
	; GHS07
H-věty	H315 H319 H335
P-věty	P261 P264 P271 P280 P302+352 P304+340 P305+351+338 P312 P321 P332+313 P337+313 P362 P403+233 P405 P501
NFPA 704	1 0 W
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid rheničný je anorganická sloučenina chloru a rhenia se vzorcem ReCl₅.^[1] Jedná se o tmavě zelenou pevnou látku.^[2]

Struktura a příprava

Struktura chloridu rheničného se skládá ze dvou oktaedrů spojených stranou a lze ji formulovat jako Cl₄Re(μ-Cl)₂ReCl₄. Vzdálenost Re-Re je 3,74 Å.^[3]

Sloučenina byla poprvé připravena v roce 1933,^[4] několik let po objevu rhenia. Příprava zahrnuje chloraci rhenia při teplotách až 900 °C.^[5] Materiál lze čistit sublimací.

ReCl₅ je jedním z nejvíce oxidovaných binárních chloridů rhenia. Nepodléhá další chloraci. ReCl₆ byl připraven z fluoridu rheniového.^[6] Je znám fluorid rhenistý, ale ne chlorid rhenistý.^[7]

Použití a reakce

Na vzduchu se rozkládá na hnědou kapalinu.^[8]

Ačkoli chlorid rheničný nemá žádné komerční využití, má historický význam jako jeden z prvních katalyzátorů pro metatezi olefinů.^[9] Redukcí vzniká chlorid rhenitý.

Oxygenací se získá ReO₃Cl:^[10]

ReCl₅ + 3 Cl₂O → ReO₃Cl + 5 Cl₂

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rhenium pentachloride na anglické Wikipedii.

↑ HRNČÍŘ, Jan. Sloučeniny [online]. Liberec: Gymnázium F. X. Šaldy [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.
↑ Rhenium(V) chloride [PDF]. Sigma-Aldrich [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.
↑ MUCKER, K. F.; SMITH, G. S.; JOHNSON, Q. The crystal structure of ReCl₅. Acta Crystallographica Section B. Roč. 24, čís. 6, s. 874. Dostupné online. DOI 10.1107/S0567740868003316.
↑ GEILMANN, Wilhelm; WRIGGE, Friedrich W.; BLITZ, Wilhelm. Rheniumpentachlorid. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. Roč. 214, čís. 3, s. 244. DOI 10.1002/zaac.19332140304.
↑ LINCOLN, Roger; WILKINSON, Geoffrey. Rhenium Pentachloride and Volatile Metal Chlorides by Direct Chlorination Using a Vertical-Tube Reactor. Inorganic Syntheses. Roč. 1890, čís. 20, s. 41–43. DOI 10.1002/9780470132517.ch11.
↑ TAMADON, Farhad; SEPPELT, Konrad. The Elusive Halides VCl₅, MoCl₆, and ReCl₆. Angew. Chem. Int. Ed.. Roč. 52, čís. 2, s. 767–769. DOI 10.1002/anie.201207552. PMID 23172658.
↑ MACGREGOR, Stuart A.; MOOCK, Klaus H. Stabilization of High Oxidation States in Transition Metals. 2.1 WCl6 Oxidizes [WF6]-, but Would PtCl6 Oxidize [PtF6]-? An Electrochemical and Computational Study of 5d Transition Metal Halides: [MF6]z versus [MCl6]z (M = Ta to Pt; z = 0, 1−, 2−). Inorg. Chem.. Roč. 37, čís. 13, s. 3284–3292. DOI 10.1021/ic9605736.
↑ EDWARDS, D. A.; WARD, R. T. Some reactions of rhenium(V) chloride. Journal of the Chemical Society A. S. 1617. DOI 10.1039/J19700001617.
↑ HAMILTON, J. G.; ROONEY, J. J. Ring-opening polymerization of endo and exo-dicyclopentadiene and their 7,8-dihydro derivatives. Journal of Molecular Catalysis. Roč. 1986, čís. 36, s. 115.
↑ HOUSECRAFT, C. E.; SHARPE, A. G. Inorganic Chemistry. 2. vyd. [s.l.]: Prentice Hall, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-13-039913-7.

[1] HRNČÍŘ, Jan. Sloučeniny [online]. Liberec: Gymnázium F. X. Šaldy [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.

[2] Rhenium(V) chloride [PDF]. Sigma-Aldrich [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.

[3] MUCKER, K. F.; SMITH, G. S.; JOHNSON, Q. The crystal structure of ReCl₅. Acta Crystallographica Section B. Roč. 24, čís. 6, s. 874. Dostupné online. DOI 10.1107/S0567740868003316.

[4] GEILMANN, Wilhelm; WRIGGE, Friedrich W.; BLITZ, Wilhelm. Rheniumpentachlorid. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. Roč. 214, čís. 3, s. 244. DOI 10.1002/zaac.19332140304.

[5] LINCOLN, Roger; WILKINSON, Geoffrey. Rhenium Pentachloride and Volatile Metal Chlorides by Direct Chlorination Using a Vertical-Tube Reactor. Inorganic Syntheses. Roč. 1890, čís. 20, s. 41–43. DOI 10.1002/9780470132517.ch11.

[6] TAMADON, Farhad; SEPPELT, Konrad. The Elusive Halides VCl₅, MoCl₆, and ReCl₆. Angew. Chem. Int. Ed.. Roč. 52, čís. 2, s. 767–769. DOI 10.1002/anie.201207552. PMID 23172658.

[7] MACGREGOR, Stuart A.; MOOCK, Klaus H. Stabilization of High Oxidation States in Transition Metals. 2.1 WCl6 Oxidizes [WF6]-, but Would PtCl6 Oxidize [PtF6]-? An Electrochemical and Computational Study of 5d Transition Metal Halides: [MF6]z versus [MCl6]z (M = Ta to Pt; z = 0, 1−, 2−). Inorg. Chem.. Roč. 37, čís. 13, s. 3284–3292. DOI 10.1021/ic9605736.

[8] EDWARDS, D. A.; WARD, R. T. Some reactions of rhenium(V) chloride. Journal of the Chemical Society A. S. 1617. DOI 10.1039/J19700001617.

[9] HAMILTON, J. G.; ROONEY, J. J. Ring-opening polymerization of endo and exo-dicyclopentadiene and their 7,8-dihydro derivatives. Journal of Molecular Catalysis. Roč. 1986, čís. 36, s. 115.

[10] HOUSECRAFT, C. E.; SHARPE, A. G. Inorganic Chemistry. 2. vyd. [s.l.]: Prentice Hall, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-13-039913-7.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]