Otevřít hlavní menu

Chlorid hořečnatý (chemický vzorec MgCl2) je bílá, hygroskopická látka, která tvoří několik hydrátů s obecným vzorcem MgCl2•x(H2O). Tato sloučenina je typický iontový halogenid, který se velmi dobře rozpouští ve vodě. Chlorid hořečnatý se získává z mořské vody. Bezvodý chlorid hořečnatý se používá na výrobu kovového hořčíku.

Chlorid hořečnatý
Krystalická forma

Krystalická forma

Obecné
Systematický název Chlorid hořečnatý
Anglický název Magnesium chloride
Německý název Magnesiumchlorid
Sumární vzorec MgCl2
MgCl2• 6 H2O
Vzhled bílé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS
7791-18-6 (hexahydrát)
Číslo RTECS OM2975000
Vlastnosti
Molární hmotnost 95,211 g/mol
203,303 g/mol (hexahydrát)
Molární koncentrace cM 4,021 mol/dm3 (20 °C, 30% roztok)
Teplota tání 708 °C
117,2 °C (hexahydrát)
Teplota varu 1 412 °C
Hustota 2,325 g/cm3 (25 °C)
2,316 g/cm3 (30 °C)
1,569 g/cm3 (17 °C, hexahydrát)
1,276 g/cm3 (20 °C, 30% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient 4,12 cP (808 °C)
7,017 cP (20 °C, 30 % roztok)
Kinematický viskozitní koeficient 5,498 cS (20 °C, 30% roztok)
Index lomu nDa= 1,675
nDc= 1,59
hexahydrát
nDa= 1,495
nDa= 1,507
nDa= 1,528
30% roztok
nD= 1,415
Rozpustnost ve vodě 52,9 g/100 ml (0 °C)
53,8 g/100 ml (10 °C)
54,8 g/100 ml (20 °C)
55,5 g/100 ml (25 °C)
56 g/100 ml (30 °C)
58 g/100 ml (40 °C)
61,3 g/100 ml (60 °C)
65,8 g/100 ml (80 °C)
73 g/100 ml (100 °C)
hexahydrát
282,43 g/100 ml (0 °C)
304,35 g/100 ml (20 °C)
403,72 g/100 ml (60 °C)
578,29 g/100 ml (80 °C)
895,56 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Methanol
15,5 g/100 ml (0 °C)
16 g/100 ml (20 °C)
17,8 g/100 ml (40 °C)
20,4 g/100 ml (60 °C)
16 g/100 ml (20 °C, hexahydrát)
Ethanol
3,6 g/100 ml (0 °C)
5,6 g/100 ml (20 °C)
10 g/100 ml (40 °C)
15,9 g/100 ml (60 °C)
5,6 g/100 ml (20 °C, hexahydrát)
Pyridin
1,28 g/100 ml (0 °C)
1,06 g/100 ml (20 °C)
Měrná magnetická susceptibilita -6,259×10−6 cm3g-1
-5,74×10−6 cm3g-1
Povrchové napětí 67 mN/m (720 °C)
65 mN/m (900 °C)
Struktura
Krystalová struktura Šesterečná
Jednoklonná (hexahydrát)
Hrana krystalové mřížky a= 718 pm
c= 1 760 pm
hexahydrát
a= 990 pm
b= 715 pm
c= 610 pm
Koordinační geometrie Oktaedr
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -641,8 kJ/mol
-2 499,6 kJ/mol (hexahydrát)
Entalpie tání ΔHt 417 J/g
Entalpie varu ΔHv 1 440 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp -1 595 J/g
Standardní molární entropie S° 89,9 JK-1mol-1
366 JK-1mol-1 (hexahydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -592,5 kJ/mol
-2 115,6 kJ/mol (hexahydrát)
Izobarické měrné teplo cp 0,747 JK-1g-1
1,549 J K-1g-1 (hexahydrát)
Bezpečnost
R-věty Žádná rizika
S-věty S22, S24/25
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PoužitíEditovat

  • Hexahydrát farmaceutické čistoty lze užívat jako doplněk stravy co by zdroj hořčíku, a sice v množství 2-3g/den. Koncentrovaný roztok má sice hořkou chuť, dostatečně zředěný je spíše mírně slaný.[zdroj?]
  • Vodný roztok se používá k plnění nemrznoucích směsí. Také se používá k plnění pneumatik jakožto zátěže traktorů.[zdroj?]
  • Elektrolýzou taveniny chloridu hořečnatého se vyrábí kovový hořčík.
  • Je jednou ze složek PCR reakce: rozpuštěný v roztoku poskytuje hořečnaté ionty, které jsou kofaktorem polymerázy.

V některých zemích (například v České republice a Slovinsku) se v nepatrném rozsahu používá jako posypová sůl (resp. příměs) pro zimní posyp. Je však vhodný pouze pro likvidační posyp, nikoliv pro preventivní posyp.[1]

VýrobaEditovat

Chlorid hořečnatý je možné vyrobit například neutralizací hydroxidu hořečnatého kyselinou chlorovodíkovou:

Mg(OH)2 + 2HCl → MgCl2 + 2H2O

další možností přípravy je spalování kovového hořčíku v elementárním chloru:

Mg + Cl2 → MgCl2

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlorid hořečnatý ve Wikimedia Commons
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.