Chlodvík III.
Chlodvík III. (po 660? – po 676?) byl v letech 675 a 676 franským králem Austrasie z dynastie Merovejců. Jeho vláda byla tak krátká a sporná, že ho lze považovat pouze za pretendenta.[1] Jediným zdrojem informací o jeho vládě je Passio Leudegarii, Leodegara biskupa z Autun.[2]
| Chlodvík III. | |
|---|---|
| franský král | |
 Chlodvík III., portrét ze zlatého tremissu | |
| Doba vlády | 675–676 |
| Tituly | král Austrasie |
| Narození | po 660? |
| Úmrtí | po 676? |
| Předchůdce | Childerich II. |
| Nástupce | Dagobert II. |
| Dynastie | Merovejci |
| Otec | Chlothar III. ? |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Po vraždě Childericha II. v roce 675 začal mezi různými aristokratickými skupinami mocenský boj o dědictví v Austrasii a Neustrii. V Neustrii byl jednou z těchto skupin na trůn jmenován Theuderich III., který byl nejmladším synem Chlodvíka II. a královny Balthildy.[2] Důležitou roli v tomto boji o moc sehrál autunský biskup Leodegar a bývalý majordomus Ebroin, který byl v opozici proti biskupovi. Ebroin v Austrasii jako merovejského nástupce jmenoval Chlodvíka III., s jehož pomocí chtěl legalizovat svojí ztracenou pozici majordoma.
Životopis editovat
Základním zdrojem informací o Chlodvíkovi III. je Passio Leudegarii (popis mučednictví biskupa Leodegara).[3] Po smrti Childericha II. se v Austrasii vytvořila aristokratská skupina, ke které se připojil také bývalý majordomus Ebroin. Tato skupina jmenovala králem Austrasie Chlodvíka III. o kterém prohlašovali, že je synem Chlothara III., syna Chlodvíka II. a požadovali jeho uznání i opoziční stranou. Uznání Chlodvíka požadovali i od biskupa Leodegara z Autunu a tvrdili, že jeho král Theuderich III. je neprávoplatný. Vláda Chlodvíka III. trvala přibližně od září 675 do června 676.[4] S pomocí legitimního merovejského panovníka se chtěl Ebroin zmocnit svého ztraceného úřadu majordoma a tím získat i pravomoc k vydávání právně závazných rozkazů (praecepta) a královských předvolání, jejichž prostřednictvím chtěl naverbovat armádu.[3] O generaci později stejného triku využil Karel Martel, když si v roce 717 úřad zlegalizoval dosazením merovejského krále Chlothara IV.[5] Když Ebroin úřad majordoma získal, s pomocí armády se na podzim roku 675 zmocnil královské pokladnice. Jakmile získal kontrolu nad pokladnicí, stáhl svou podporu Chlodvíka III. a někdy mezi 2. dubnem a 30. červnem 676 Austrasiané na trůn dosadili Dagoberta II.
O dalším osudu Chlodvíka III. se nedochovaly žádné zdroje.[2] Existuje několik mincí, které jsou připisovány krátké vládě Chlodvíka III. Je mezi nimi i zlatý tremissis nesoucí jméno CHLODOVIO RIX a jméno peněžníka Eborina.[6][7] Ačkoli je možné, že mince byly ražené za Chlodvíka IV.
Obvykle se předpokládá, že Chlodvík byl chlapec nedynastického původu, využitý jen v mocenském boji. Podle Margarety Weidemannový, se jednalo o nemanželského syna Chlothara III.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clovis III na anglické Wikipedii.
- ↑ GERBERDING, Richard A. The rise of the Carolingians and the Liber historiae Francorum. Oxford: Clarendon Press 209 s. Dostupné online. ISBN 9780198229407. S. 71. (anglicky)
- ↑ a b c WOOD, Ian. The Merovingian kingdoms, 450–751. Abingdon, Oxon: Routledge, 2014. 408 s. Dostupné online. ISBN 9781317871156. (anglicky)
- ↑ a b FOURACRE, Paul; GERBERDING, Richard A.; GERBERDING, Richard A. Late Merovingian France: History and Hagiography, 640–720. [s.l.]: Manchester University Press Dostupné online. ISBN 978-0-7190-4791-6. (anglicky)
- ↑ a b HALFOND, Gregory I. Bishops and the Politics of Patronage in Merovingian Gaul. [s.l.]: Cornell University Press Dostupné online. ISBN 978-1-5017-3932-3. (anglicky)
- ↑ FOURACRE, Paul. The age of Charles Martel. London: Routledge, 2013. 207 s. Dostupné online. ISBN 9781315845647. S. 65, 69–70. (anglicky)
- ↑ BLET-LEMARQUAND, Maryse; BOMPAIRE, Marc; MORRISSON, Cécile. Platine et plomb dans les monnaies d’or mérovingiennes : nouvelles perspectives analytiques. S. 175–198. Revue Numismatique [online]. 2010 [cit. 2021-04-02]. Roč. 6, čís. 166, s. 175–198. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ GRIERSON, Philip; BLACKBURN, Mark A. S. Medieval European Coinage: With a Catalogue of the Coins in the Fitzwilliam Museum, Cambridge. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-03177-6. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlodvík III. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Childerich II. |
král Austrasie 675–676 |
Nástupce: Dagobert II. |