Wikipedie

Chelsea Manningová

vojínka americké armády, whistleblowerka
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Chelsea Elizabeth Manningová[1] (rozená Bradley Edward Manning, * 17. prosince 1987) je bývalá americká vojačka. Byla v roce 2010 zatčena a v roce 2013 odsouzena k mnohaletému trestu odnětí svobody kvůli špionáži, neoprávněnému nakládání s utajovanými informacemi a jejich zveřejňování, včetně amerických diplomatických kabelogramů, na platformě WikiLeaks. Je trans ženou; v srpnu 2013 oznámila, že se odmalička cítí být ženou, a poté provedla svou tranzici včetně změny jmen (nikoliv příjmení).[2] Manningová byla 24. února 2012 oficiálně obviněna z „napomáhání nepříteli“[3] a 21. srpna 2013 odsouzena k 35 letům vězení.[4] Evropskými pirátskými stranami byla v únoru 2014 spolu s Edwardem Snowdenem nominována na Nobelovu cenu míru.[5] V květnu 2017 byla z vězení propuštěna na základě zkrácení trestu odnětí svobody na sedm let vysloveným prezidentem Barackem Obamou.[6]

Chelsea Manningová
Chelsea Manningová (9. dubna 2021)
Chelsea Manningová (9. dubna 2021)
Rodné jménoBradley Edward Manning
Narození17. prosince 1987 (36 let)
Oklahoma City
Alma materTasker-Milward V.C. School
Montgomery College
Povoláníinformatička, aktivistka, intelligence analyst, bývalá vojačka
OceněníCena whistleblowerů (2011)
US Peace Prize (2013)
MacBrideova mírová cena (2013)
Sam Adams Award (2014)
Pionýrská cena Electronic Frontier Foundation (2017)
Politická stranaDemokratická strana
Nábož. vyznáníateismus
PodpisChelsea Manningová – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zadržení, uvěznění a obvinění editovat

Manningová byla jako analytik americké rozvědky přidělena k 10. horské divizi Spojených států amerických v Iráku. Byla zadržena agenty United States Army Criminal Investigation Command na základě udání amerického hackera a informátora Adriana Lamo, kterému se údajně Manningová svěřila.[7][8][9]

Zadržena měla být 25. května 2010[10] v Iráku, o tři dny později převezena do Kuvajtu na tamní americkou základnu Arifdžán[10] a později (pravděpodobně na začátku července) do USA na vojenskou základnu námořní pěchoty Spojených států u města Quantico ve Virginii.

Obvinění proti Manningové (celkem v osmi bodech) prezentovala americká armáda až po dvou měsících jejího zadržování, dne 6. července 2010.[11] Naproti tomu články o zadržení a věznění Manningové poukazovaly na to, že doposud nebyla formálně obviněna ze spáchání trestného činu.[12][13] Na jaře 2011 bylo k jejímu případu přidáno 22 dodatečných obvinění,[14] včetně „napomáhání nepříteli“, za což mohl být v USA udělen výjimečný trest, žalobce se však vyjádřil, že jej nebude požadovat. V dubnu 2011 byla Manningová shledána způsobilou ke stanutí před vojenským soudem.[15]

Vězeňské podmínky editovat

Manningová byla držena v zařízení s maximální ostrahou a současně v režimu POI (Prevention of Injury – prevence zranění), v jehož rámci lze vězňům nebo chovancům omezit jejich pohyb, kontakt s ostatními lidmi a usměrnit dobu, po kterou budou moci spát a kdy budou vzhůru. Byla na samotce v malé cele (6×12 stop)[16] po 23 hodin denně,[17] nebyly jí dovoleny návštěvy[18] (ani rodinných příslušníků – výjimkou během posledních měsíců bylo několik málo návštěv jejího právníka a jejího kamaráda a důvěrníka Davida House).[17] V rámci vězeňského režimu měla Manningová budíček v 5 hodin ráno a až do 8 hodin večer měla zakázáno spát,[17] bylo jí též zakázáno v cele cvičit.[17] Podle právního zástupce Manningové a psychologa nebyl takový režim nezbytný.[12][19]

Podmínky, ve kterých byla zadržována, budily pozornost médií, která je označovala za „extrémní“,[12] „nehumánní“,[20] „hanebné“[13] a též za formu mučení.[21] V souvislosti s Manningovou se objevovalo i spojení „politický vězeň“, spolu se zprávou, že podmínky věznění měl na základě formální stížnosti zkoumat komisař OSN.[22][23] Ten v březnu 2012 shledal, že se Spojené státy na Manningové dopustily mučení, krutého a ponižujícího zacházení a porušení presumpce neviny.[24]

V polovině prosince 2010 tiskový mluvčí Pentagonu David LaPonde prohlásil, že s Manningovou je zacházeno jako s jakýmkoli vězněm v zařízení s maximální ostrahou; že může cvičit, číst tisk, přijímat návštěvy a po jednu hodinu denně sledovat televizi.[25] Přítel a důvěrník Manningové David House, který měl o týden později v rozhovoru pro MSNBC příležitost mluvit o podmínkách jejího zadržování, toto prohlášení ve všech bodech popřel a dodal, že nedostatek cvičení a duševní stimulace se začínal u Manningové projevovat na jejím zdraví i psychice.[17] V rozhovoru též poznamenal, že jediný zdroj zadržení a dlouhého věznění Manningové je velmi nedůvěryhodný (poukázal na nucený pobyt Adriana Lamo na psychiatrické léčebně, kde byl od 28. dubna do 7. května 2010, krátce před zadržením Manningové) a že nic nenaznačuje tomu, že by spojení mezi Manningovou a zakladatelem WikiLeaks Julianem Assangem vůbec existovalo.[10]

Dne 25. ledna 2011 vyšetřovatelé americké armády konstatovali, že se jim nepodařilo najít důkazy spojující Manningovou s Assangem (z čehož krom jiného vyplývá, že nemají možnost stíhat Assangeho za prozrazení amerických diplomatických depeší).[26] Současně s tím byl Manningové zrušen režim Prevention of Injury. Dne 10. dubna podepsalo 250 prominentních amerických právníků[27] protest proti zacházení s Manningovou.[28] Mezi nimi i Laurence Tribe, profesor Harvardovy univerzity, považovaný za největší liberální autoritu v USA na ústavní právo (učil mj. i Baracka Obamu), jehož názorem bylo, že toto zacházení je „nejen ostudné, ale též protiústavní“.[29] Dne 8. dubna 2011 si velitel věznice vyžádal hlášení o vězeňských podmínkých Manningové a zjistil četná pochybení, která se následně snažil skrýt.[30][31]

Osvobození editovat

Dne 17. ledna 2017 zrušil prezident Obama zbytek trestu pro Manningovou. K propuštění došlo 17. května 2017.[32]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chelsea Manning na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Kauza WikiLeaks: Manning už je opravdu Manningová [online]. ČT24, 2014-04-23 [cit. 2014-04-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Chelsea Elizabeth Manningová chce, aby se o ní mluvilo už jen jako o ženě, píše její obhájce [online]. ihned.cz, 2013-08-27 [cit. 2014-04-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Bradley Manning byl oficiálně obviněn z napomáhání nepříteli [online]. Britské listy, 2012-02-24 [cit. 2014-04-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ Soud vynesl trest pro vojína Manninga v kauze WikiLeaks: 35 let vězení [online]. Český rozhlas, 2013-08-21 [cit. 2014-04-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ Tisková zpráva České Pirátské strany. www.pirati.cz [online]. [cit. 2014-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. ↑ USA: Chelsea Manning finally free after cruel ordeal. www.amnesty.org [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ JARDIN, Xeni. US Army: alleged Wikileaks source Manning faces 52 years [online]. Boing Boing, 2010-7-6 [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (angličtina) 
  8. ↑ US soldier charged over Apache Wikileaks video [online]. Agence France-Presse. ABC News., 2010-7-7 [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (angličtina) 
  9. ↑ POULSEN, Kevin; ZETTER, Kim. 3 Weeks After Arrest, Still No Charges in Wikileaks Probe [online]. Wired, 2010-6-16 [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (angličtina) 
  10. ↑ a b c Archivovaná kopie. firedoglake.com [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.bradleymanning.org [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-07. 
  12. ↑ a b c Manning Held in Extreme Conditions. The Advocate [online]. 2010-12-23 [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-29. (anglicky) 
  13. ↑ a b VESELÝ, Daniel. Václav Havel zesměšňuje člověka, který je za hanebných podmínek vězněn, aniž by byl obviněn z nějakého zločinu. Britské listy [online]. 2011-01-03 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ UNITED STATES DIVISION – CENTER: Media Release: Soldier faces criminal charges [online]. CBS News, 2010-07-06 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Associated Press. Panel Says WikiLeaks Suspect Is Competent to Stand Trial. The New York Times [online]. 2011-04-30 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Bradley Manning's Confinement Conditions are 'Not Customary' [online]. Human Rights First, 2010-12-23 [cit. 2021-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-15. (anglicky) 
  17. ↑ a b c d e Bradley Manning confidant David House reports on the alleged whistle-blower's confinement [online]. YouTube, 2010-12-23 [cit. 2021-09-15]. Umístěno na účtu FiredoglakeTV; záznam pořadu zpravodajského kanálu MSNBC. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ SAMEULS, Daavid. The Shameful Attacks on Julian Assange [online]. The Atlantic, 2010-12-3 [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Typical Day For PFC Bradley Manning [online]. San Diego Military Defense Attorneys, 2010-12-18 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ 'Manning held in inhumane detention'. Press TV [online]. 2010-12-18 [cit. 2021-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-07. (anglicky) 
  21. ↑ GREENWALD, Glenn. The inhumane conditions of Bradley Manning’s detention. Salon.com [online]. 2010-12-15 [cit. 2021-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-09. (anglicky) 
  22. ↑ WikiLeaks' Manning Held as "Political Prisoner," UN to Investigate. www.youtube.com [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-09. [nedostupný zdroj]
  23. ↑ The Washington Post [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  24. ↑ OSN obvinila Spojené státy z mučení Bradleyho Manninga. Britské listy [online]. 2012-03-13 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ Archivovaná kopie. www.advocate.com [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-29. 
  26. ↑ Americká armáda: Mezi Assangem a Manningem se nepodařilo najít vazby. Britské listy [online]. 2011-01-25 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. 
  27. ↑ ACKERMAN, Bruce. A Statement on Private Manning's Detention [online]. Balkinization, 2011-03-15 [cit. 2021-08-26]. Seznam právníků, kteří podepsali protestní dopis. Dostupné online. 
  28. ↑ 250 amerických akademických právníků protestuje proti věznění Bradleyho Manninga. Britské listy [online]. 2011-04-11 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. 
  29. ↑ Bradley Manning: top US legal scholars voice outrage at 'torture'. the Guardian [online]. 2011-04-10 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Marines’ found they mistreated Manning at Quantico brig, then tried to hide the report. www.bradleymanning.org [online]. [cit. 2011-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-24. 
  31. ↑ GERSTEIN, Josh. Inquiry faults Manning treatment. POLITICO [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Obama zrušil zbytek trestu ženě, která předala serveru WikiLeaks 700 000 utajovaných dokumentů [online]. aktualne.cz [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chelsea_Manningová&oldid=23290647“