Charles Manners, 4. vévoda z Rutlandu
Charles Manners, 4. vévoda z Rutlandu (Charles Manners, 4th Duke of Rutland, 4th Marquess of Granby, 12th Earl of Rutland, 4th Baron Manners of Haddon) (15. března 1754 – 24. října 1787, Dublin, Irsko) byl britský státník a dvořan ze šlechtického rodu Mannersů. Od mládí se angažoval v politice jako stoupenec whigů, s titulem vévody z Rutlandu byl od roku 1779 členem Sněmovny lordů. Zastával funkce ve vládě a v letech 1784-1787 byl místokrálem v Irsku.
| Charles Manners, 4. vévoda z Rutlandu | |
|---|---|
 Portrét 4. vévody z Rutlandu od Joshuy Reynoldse, 1775 | |
| Místokrál v Irsku | |
| Ve funkci: 24. února 1784 – 24. října 1787 | |
| Předchůdce | Robert Henley, 2. hrabě z Northingtonu |
| Nástupce | George Grenville, 1. markýz z Buckinghamu |
| Lord strážce tajné pečeti | |
| Ve funkci: 23. prosince 1783 – 27. listopadu 1784 | |
| Předchůdce | Frederick Howard, 5. hrabě z Carlisle |
| Nástupce | Granville Leveson-Gower, 1. markýz ze Staffordu |
| Lord nejvyšší hofmistr | |
| Ve funkci: 14. února 1783 – 11. dubna 1783 | |
| Předchůdce | Frederick Howard, 5. hrabě z Carlisle |
| Nástupce | William Legge, 2. hrabě z Dartmouthu |
| Narození | 15. března 1754 |
| Úmrtí | 24. října 1787 (ve věku 33 let) Dublin |
| Místo pohřbení | Belvoir Castle |
| Choť | Mary Manners, Duchess of Rutland (od 1775) |
| Rodiče | John Manners, markýz z Granby a Frances Seymourová |
| Děti | John Manners Elizabeth Mannersová Katherine Weldová-Foresterová Charles Manners Robert Manners William Robert Albanac Manners |
| Příbuzní | Frances Mannersová (sourozenec) John Manners, 7. vévoda z Rutlandu[1], Charles Manners, 6th Duke of Rutland, Emmeline Stuart-Wortley, Lord George Manners[2], Adeliza Norman[2], Lady Elizabeth Frederica Manners[2][1], George John Henry Manners, Marquess of Granby[2], Lady Katherine Manners[2] a George John Frederick Manners, Marquess of Granby[2] (vnoučata) |
| Alma mater | Etonská kolej Trinity College |
| Profese | politik |
| Ocenění | Podvazkový řád |
| Commons | Charles Manners, 4th Duke of Rutland |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kariéra editovat
Narodil se jako nejstarší syn generála markýze z Granby, po matce Frances Seymour (1728-1761) byl synovcem 7. vévody ze Somersetu. Studoval v Etonu a Cambridge, v letech 1774-1779 byl členem Dolní sněmovny za stranu whigů[pozn. 1]. V roce 1779 zdědil titul vévody z Rutlandu a vstoupil do Sněmovny lordů, v letech 1779-1787 byl zároveň lordem-místodržitelem v Leicesteru. V obou komorách parlamentu stál v opozici proti Northově vládě, přičemž profitoval na vzájemně prospěšném přátelství s rodinou Pittů. V roce 1782 obdržel Podvazkový řád[3] a od roku 1783 byl členem Tajné rady. Ve funkci nejvyššího hofmistra vstoupil v roce 1783 do vlády hraběte ze Shelburne[4], což se setkalo s nesouhlasem Jiřího III. a vévody z Graftonu. Po pádu Shelburnova kabinetu se připojil k vládě svého přítele W. Pitta mladšího a stal se lordem strážcem tajné pečeti (1783-1784). V letech 1784-1787 byl místokrálem v Irsku. Ve spolupráci s Pittem se mu podařilo realizovat vládní záměry v Irsku a přes odpor opozice získal jako místokrál značnou popularitu, mimo jiné díky své přátelské povaze. Cestou po severním Irsku se v létě 1787 zhoršil jeho zdravotní stav a zemřel následkem tuberkulózy v říjnu téhož roku.
Rodina editovat
V roce 1776 se oženil s Mary Somerset (1756-1831), dcerou 4. vévody z Beaufortu. Měli spolu šest dětí, dědicem titulů byl nejstarší syn John Manners, 5. vévoda z Rutlandu (1778-1857), další synové lord Charles Manners (1780-1855) a lord Robert Manners (1781-1835) dosáhli v armádě hodnosti generála a zasedali v Dolní sněmovně.
Kromě politické kariéry pokračoval v rodinné tradici shromažďování uměleckých sbírek a podílel se také na stavebních úpravách rodového sídla Belvoir Castle (Leicestershire)
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ V parlamentu zastupoval prestižní volební obvod Cambridge University. Když přešel do Sněmovny lordů, v Cambridge podporoval kandidaturu svého přítele W. Pitta mladšího, který tu však neuspěl. Souběžně vévoda z Rutlandu prosadil svého bratra lorda Roberta Mannerse jako poslance za hrabství Cambridgeshire
Reference editovat
- ↑ a b Kindred Britain.
- ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knighst of the Order of the Garter; Univerzita Palackého, Olomouc, 2020; s. 408 ISBN 978-80-244-5621-8]
- ↑ Personální obsazení funkce lorda nejvyššího hofmistra na webu British History Online dostupné online
