Charles Fabry

francouzský fyzik

Charles Fabry (11. června 1867 Marseille11. prosince 1945, Paříž) byl francouzský fyzik, spolutvůrce Fabry-Pérotova interferometru.

Charles Fabry
Charles Fabry.jpg
Narození11. června 1867
Marseille
Úmrtí11. prosince 1945 (ve věku 78 let)
Paříž
Alma materThiersovo lyceum
École polytechnique
Přírodovědecká fakulta v Paříži
PracovištěPařížská univerzita
OceněníMédaille Janssen (1916)
Rumfordova medaile (1918)
Medaile Henryho Drapera (1919)
Franklinova medaile (1921)
Guthrieho přednáška (1926)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1885 zahájil studium na Polytechnické škole v Marseille. Od roku 1889 vyučoval fyziku na gymnáziu; současně pracoval na disertační práci týkající se teorie interferenčních proužků. Práci obhájil roku 1892 a o dva roky později získal místo na fakultě přírodních věd univerzity v Marseille, kde se seznámil se svým budoucím spolupracovníkem A. Pérotem. Spolu s ním začal studovat a vyvíjet interferenční metody, z nichž se postupně do roku 1898 vyvinul Fabry-Pérotův interferometr.

V roce 1913 společně s Henri Buissonem prokázal, že ozón v horních vrstvách atmosféry je rozhodující pro absorpci UV záření. V návaznosti na tento objev roku 1929 Fabry zorganizoval první mezinárodní kongres o atmosférickém ozónu.

Z Marseille se Fabry přestěhoval do Paříže. Roku 1919 se zde stal generálním ředitelem Institutu optiky (Institut d'optique) a v roce 1921 byl jmenován profesorem na katedře fyziky na Sorbonně. O pět let později, po smrti A. Pérota, nastoupil na jeho místo profesora na Polytechnické škole (École polytechnique). V roce 1927 byl zvolen členem francouzské Akademie věd.

V jednom období byl také prezidentem francouzské fotografické společnosti Société française de photographie.

Během 2. světové války se Fabry uchýlil z okupované Paříže do Saint-Cyr-sur-Mer poblíž Marseille, kde se věnoval práci v optice. Po osvobození se vrátil do hlavního města, kde však brzy, koncem roku 1945, zemřel.

Externí odkazyEditovat