Otevřít hlavní menu

Chantymansijský autonomní okruh – Jugra

Chantymansijský autonomní okruh – Jugra (rusky Ха́нты-Манси́йский автоно́мный о́круг — Югра́) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Ťumeňské oblasti. Je začleněn do Uralského federálního okruhu. Rozprostírá se v západní Sibiři.

Chantymansijský autonomní okruh - Jugra
Ха́нты-Манси́йский автоно́мный о́круг — Югра́
Khantia mansia map.png
Chantymansijský autonomní okruh - Jugra – znak
znak
Chantymansijský autonomní okruh - Jugra – vlajka
vlajka
Geografie
Map of Russia - Khanty-Mansi Autonomous Okrug (2008-03).svg
Hlavní město Chanty-Mansijsk
Souřadnice
Rozloha 523 100 km²
Časové pásmo UTC+5[1]
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 532 243[2] (2010)
Hustota zalidnění 2,9 obyv./km²
Jazyk ruština, chantyjština, mansijština
Národnostní složení Rusové 68,1 %, Tataři 7,6 %, Ukrajinci 6,4 %
Náboženství pravoslaví, islám
Správa regionu
Nadřazený celek Rusko
Druh celku autonomní okruh
Podřízené celky rajóny
Vznik 1930
Gubernátor Natalja V. Komarova
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 RU-KHM
Označení vozidel 86 a 186
Oficiální web www.admhmao.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původní obyvatelé oblasti, Mansijci a Chantové, hovoří jazyky podobnými maďarštině. Mansijština a chantyjština patří do skupiny obsko-ugrických jazyků. Tato oblast, dříve nazývaná Jugra, je považována za původní pravlast Maďarů.

HistorieEditovat

  • 1096 – Jugra byla poprvé zmíněna v ruských kronikách
  • 1708 – založení Sibiřské provincie carem Petrem Velikým
  • 1775Kateřina Veliká založila provincii Tobolsk
  • 1918 – Provincie Tobolsk byla přejmenována na Ťumenskou a hlavním městem se stalo město Ťumeň
  • 1923 – Provincie, újezdy, volosti byly zrušeny. Byly založeny nové správní jednotky - Uralský kraj, Tobolský okruh a rajóny – Berjozovský, Surgutský, Samarovský, Kondinský
  • 10. prosince 1930 - založení Osťako-Vogulského národnostního okruhu (rusky Остяко-Вогульский национальный округ)
  • květen 1931 – začátek výstavby nového správního centra - Osťako-Vogulsku
  • 1934 – Osťako-Vogulský národnostní okruh byl připojen k Omskému kraji
  • 23. října 1940 – došlo k přejmenování Osťako-Vogulsku na Chanty-Mansijsk a okruhu na Chantymansijský národnostní okruh
  • 1944 - Chantymansijský národnostní okruh byl připojen k nově založenému Ťumeňskému kraji
  • 1977 - byl změněn status národnostního okruhu na autonomní okruh
  • 1993 - Chantymansijský národnostní okruh se stal v souladu s Ústavou Ruské federace jejím rovnoprávným subjektem
  • 2003 - k oficiálnímu názvu okruhu bylo přidáno slovo „Jugra“

GeografieEditovat

Chantymansijský autonomní okruh zabírá střední část Západosibiřské roviny. Převážnou část jeho území zabírá bažinatá tajga. Okruhem od jihu na sever protékají dvě největší ruské řeky - Ob a jeho přítok Irtyš. Většina řek zamrzá na dobu až 6 měsíců v roce. To je dáno také tím, že území je chráněno ze západní strany Uralem, ale ze severní strany je otevřený terén pro proudění arktických studených větrů.

Okruh sousedí s Krasnojarským krajem, Jamalo-něneckým autonomním okruhem, republikou Komi, Sverdlovskou a Tomskou oblastí.

HospodářstvíEditovat

Oblast je velmi bohatá na ropu a je zde těžena většina ruské produkce. To dává oblasti velkou ekonomickou důležitost. V roce 2007 se zde vytěžilo 278 milionů tun ropy a 28 milionů tun zemního plynu.[3] Kvůli tomu je ekosystém oblasti již několik desetiletí nesmírně zatížen, což jde hlavně na vrub původnímu obyvatelstvu, Chantům a Mansijcům, kteří se dosud živí převážně rybolovem.[4]

DopravaEditovat

Primárním způsobem dopravy zboží v Chantymansijském autonomním okruhu jsou vodní a železniční dopravní cesty, 29% je přepravováno po silnicích a 2% letecky. Celková délka železničních tratí je 1106 km, silniční síť měří více než 18000 km.

ObyvatelstvoEditovat

Chantymansijský autonomní okruh má rozlohu 523 100 km², nicméně celá oblast je velmi řídce osídlena a podle sčítání lidu r. 2002 zde žilo 1 432 817 lidí. Administrativním centrem je Chanty-Mansijsk s 53 953 obyvateli, který ale není největším městem regionu. Největšími městy jsou Surgut (285 027), Nižněvartovsk (239 044) a Něftějugansk (107 830). Původní obyvatelstvo (Chantové, Mansijci, Něnci) tvoří dohromady pouze 2 % populace. Těžba ropy přilákala množství imigrantů z celého bývalého Sovětského svazu. Podle posledního sčítání lidu žije na území AO více než 25 národností početnějších než 2000 osob. Historický vývoj složení obyvatelstva je uveden níže:

census 1939 census 1959 census 1970 census 1979 census 1989 census 2002 census 2010[5]
Chantové 12 238 (13,1 %) 11 435 (9,2 %) 12 222 (4,5 %) 11 219 (2,0 %) 11 892 (0,9 %) 17 128 (1,2 %) 19 068 (1,3 %)
Mansijci 5 768 (6,2 %) 5 644 (4,6 %) 6 684 (2,5 %) 6 156 (1,1 %) 6 562 (0,5 %) 9 894 (0,7 %) 10 977 (0,8 %)
Něnci 852 (0,9 %) 815 (0,7 %) 940 (0,3 %) 1 003 (0,2 %) 1 144 (0,1 %) 1 290 (0,1 %) 1 438 (0,1 %)
Komiové 2 436 (2,6 %) 2 803 (2,3 %) 3 150 (1,2 %) 3 105 (0,5 %) 3 000 (0,2 %) 3 081 (0,2 %) 2 364 (0,2 %)
Rusové 67 616 (72,5 %) 89 813 (72,5 %) 208 500 (76,9 %) 423 792 (74,3 %) 850 297 (66,3 %) 946 590 (66,1 %) 973 978 (68,1 %)
Ukrajinci 1 111 (1,2 %) 4 363 (3,5 %) 9 986 (3,7 %) 45 484 (8,0 %) 148 317 (11,6 %) 123 238 (8,6 %) 91 323 (6,4 %)
Tataři 2 227 (2,4 %) 2 938 (2,4 %) 14 046 (5,2 %) 36 898 (6,5 %) 97 689 (7,6 %) 107 637 (7,5 %) 108 899 (7,6 %)
Ostatní 1 026 (1,1 %) 6 115 (4,9 %) 15 629 (5,8 %) 43 106 (7,6 %) 163 495 (12,7 %) 223 959 (15,6 %) 324 196

Pohyb obyvatelstva (2005):[6]

  • Narození: 19 958 (porodnost 13,5)
  • Zemřelí: 10 415 (úmrtnost 7,1)

Pohyb obyvatelstva 2007:[zdroj?]

Porodnost: 14,61 na 1000 obyv.

Úmrtnost: 7,01 na 1000 obyv.

Přírůstek stěhováním: +3,4 na 1000 obyv.

Míra přirozeného přírůstku: +0,76%/rok

Míra celkového přírůstku: +1,10%/rok

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Khanty-Mansi Autonomous Okrug na anglické Wikipedii a Ханты-Мансийский автономный округ na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  3. Produkce ropy a plynu v Chantymansijském AO. www.admhmao.ru [online]. [cit. 2008-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-01. 
  4. TAAGEPERA, Rein. The Finno-Ugric Republics and the Russian State. [s.l.]: Routledge, 1999. ISBN 978-0415919777. 
  5. Нациoнальный сoстaв населения пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  6. Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky)

Externí odkazyEditovat