Chajim Josef Cadok

izraelský právník, politik a poslanec

Chajim Josef Cadok (hebrejsky: חיים יוסף צדוק, rodným jménem Chajim Wilkenfeld, žil 2. října 191315. srpna 2002) byl izraelský právník, politik a poslanec Knesetu za strany Mapaj, Ma'arach, Izraelská strana práce a znovu Ma'arach.

Chajim Josef Cadok
חיים יוסף צדוק
Chajim Josef Cadok na snímku z roku 1951
Chajim Josef Cadok na snímku z roku 1951
8. ministr obchodu a průmyslu
Ve funkci:
25. května 1965 – 22. listopadu 1966
PředchůdcePinchas Sapir
NástupceZe'ev Šerf
5. ministr rozvoje
Ve funkci:
31. května 1965 – 12. ledna 1966
PředchůdceJosef Almogi
NástupceMoše Kol
9. ministr spravedlnosti
Ve funkci:
10. března 1974 – 20. června 1977
PředchůdceJa'akov Šimšon Šapira
NástupceMenachem Begin
6. a 8. ministr náboženství
Ve funkci:
3. června 1974 – 29. října 1974
PředchůdceJicchak Rafa'el
NástupceJicchak Rafa'el
Ve funkci:
16. ledna 1977 – 20. června 1977
PředchůdceJicchak Rafa'el
NástupceAharon Abuchacira
Stranická příslušnost
ČlenstvíMapaj, Ma'arach, Izraelská strana práce, Ma'arach
Vojenská služba
SlužbaHagana, Mišteret ha-Jišuvim ha-Ivriim

Narození2. října 1913
Rakousko-Uhersko Rava-Ruska, Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. srpna 2002 (88 let)
IzraelIzrael Izrael
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníHřbitov Kirjat Ša'ul
Kneset3., 4., 5., 6., 7., 8., 9.
Alma materVaršavská univerzita
Profesepolitik, vysokoškolský učitel, advokát a advokát
CommonsHaim Yosef Zadok
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Narodil se ve městě Rava-Ruska v Haliči v tehdejším Rakousku-Uhersku, dnes Ukrajina. Vystudoval Varšavskou univerzitu (obor filozofie a judaistika). V roce 1935 přesídlil do dnešního Izraele. Vystudoval ještě právní vysokou školu v Jeruzalému a získal osvědčení pro výkon profese právníka. Před vznikem státu Izrael byl členem židovských sil Hagana a policejních složek Mišteret ha-jišuvim ha-ivrim.[1]

Politická dráha editovat

V mládí v Polsku se angažoval v organizaci Gordonia a ve straně Poalej Cijon. V letech 19491952 byl zástupcem nejvyššího státního zástupce.[1]

V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách v roce 1955, do nichž šel za stranu Mapaj. Mandát ale získal až dodatečně, v lednu 1959, jako náhradník. Stal se členem parlamentního výboru pro záležitosti vnitra a výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Mandát obhájil ve volbách v roce 1959, opět za Mapaj. Zastával post člena výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a předsedy výboru House Committee. Opětovně byl za Mapaj zvolen ve volbách v roce 1961. Byl pak předsedou výboru House Committee a členem výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Uspěl (nyní na kandidátce Ma'arach) i ve volbách v roce 1965. V průběhu volebního období dočasně přešel do samostatného poslaneckého klubu Izraelské strany práce, ale pak se vrátil do Ma'arach. Byl členem výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a předsedal podvýboru pro ústavní zákony. Další funkční období v Knesetu získal za Ma'arach i ve volbách v roce 1969. Předsedal výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a působil jako člen výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Poslancem za Ma'arach zůstal i po volbách v roce 1973, po kterých vykonával opět funkci předsedy výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a člena výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Zvolení se na kandidátce Ma'arach dočkal i ve volbách v roce 1977. Stal se opětovně členem výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Na poslanecký mandát ale rezignoval v průběhu volebního období, v lednu 1978. V Knesetu ho nahradil Emri Ron.[1]

Zastával i řadu vládních postů. V letech 19651966 byl ministrem obchodu a průmyslu, v letech 19651966 také ministrem rozvoje. V letech 19741977 ministrem spravedlnosti a v roce 1974 a 1977 také dvakrát zasedal na postu ministra náboženství.[1]

V letech 19781980 přednášel na Hebrejské univerzitě. Po odchodu z Knesetu se věnoval své právnické praxi a nadále se účastnil stranického života.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e Chajim Josef Cadok [online]. Kneset [cit. 2011-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat