Ch-101
Ch-101 je řízená střela s plochou dráhou letu typu vzduch-země dlouhého dosahu, vyvinutá a vyráběná společností MKB Raduga. Je určena k ničení dobře chráněných pozemních cílů vysoké hodnoty.
.jpg)
Střela Ch-101 může být nesena strategickými bombardéry Tu-95MSM a Tu-160.
Vývoj editovat
Na konci 80. let 20. století začaly práce na vývoji nadzvukové okřídlené rakety typu vzduch-země nazvané Ch-90. Střela měla být sovětským ekvivalentem k americké AGM-129, avšak po několika zkušebních výstřelech byl program pozastaven. Namísto toho začala kancelář Raduga v roce 1995 vyvíjet střelu Ch-101, která se měla vyznačovat mnohem vyšší přesností. Cílem bylo vytvořit řízenou střelu dlouhého doletu s nízkou efektivní odraznou plochou, určenou na dopravení jaderné nebo konvenční hlavice.
Konstrukce editovat
Rozměry Ch-101 jsou ve srovnání s jejím předchůdcem Ch-55 větší. Střela Ch-101 je dlouhá 7,45 m a její průměr je 742 mm. Pod trupem jsou sklopena křídla, která se po odhození střely roztáhnou, přičemž jejich rozpětí je 3 m. Pohon zajišťuje dvouproudový motor RD-300-95TM s maximálním tahem 3,9 kN. Střela nese ve vnitřní palivové nádrži 1250 kg paliva a její celková hmotnost je 2200–2400 kg.
Ch-101 je schopna zasáhnout cíl na vzdálenost 5000 – 5500 km s kruhovou odchylkou 5–20 m. S touto raketou jsou ruské strategické bombardéry schopné zasadit vysoce přesné údery proti klíčovým vojenským cílům nepřítele z oblasti, která je mimo dosah protivzdušné obrany protivníka. Ch-101 je obtížné detekovatelná radarem, protože její efektivní odrazová plocha je jen 0,01 m². Profil letu střely je proměnlivý, může se pohybovat v rozmezí 30–6000 m nadmořské výšky. Cestovní rychlost letu rakety je 680–720 km/h, ale její maximální hodnoty dosahují 900–970 km/ h. Letová vytrvalost Ch-101 je až 10 hodin. Střela je naváděná na cíl pomocí elektrooptického systému korekce letu Sprut, satelitního systému GLONASS a v závěrečné fázi letu využívá systém TV kamery.[1]
Vyrábí se ve dvou variantách, Ch-101 s konvenční bojovou částí o hmotnosti 400 kg a Ch-102 s jadernou bojovou částí 250 kt. Bojová část Ch-101 má dvě samostatné hlavice s hmotností 150 kg, jednu pevnou a druhou odnímatelnou. Tato odnímatelná část se může v jisté fázi letu od rakety oddělit a snést se na padáku na požadovaný cíl. Střela s pevnou bojovou hlavicí letí dál a jedna raketa tak může útočit zároveň na dva cíle, vzdálené od sebe do 100 km.[2]
Bombardér Tu-95MSM má pod křídly 4 závěsníky a na každém z nich může nést dvojici střel Ch-101. Celkově tak dokáže při jednom letu dopravit na různé cíle až osm těchto okřídlených raket. Větší délka střely ve srovnání se svým předchůdcem Ch-55 neumožňuje umístit Ch-101 ve vnitřním prostoru pumovnice Tu-95MSM. Na rozdíl od něj je možné v modernějším strategickém bombardéru Tu-160 zavěsit v pumovnici až 12 kusů Ch-101.
Nasazení editovat
Ruská intervence v Sýrii editovat
K prvnímu bojovému nasazení střel Ch-101 došlo dne 17. listopadu 2015 v Sýrii. Ruské strategické bombardéry Tu-160 vystřelily 12 těchto raket na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Hlavními cíli útoků se staly sklady zbraní, polní tábor a velitelské základny teroristů v Idlib a Aleppu.[3]
Ruská invaze na Ukrajinu editovat
Ch-101 se dočkala širokého použití při ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, přičemž zdroje amerického ministerstva obrany uvedly, že zaznamenaly vysokou poruchovost: „buď se jim nedaří je spustit nebo se jim nedaří zasáhnout cíl, nebo se jim nedaří při kontaktu explodovat.“[4]
6. března 2022 zamířilo asi osm řízených střel Ch-101 vypálených ze strategických bombardérů Tu-160 a Tu-95MS z oblasti Černého moře na mezinárodní letiště Vinnycja na Ukrajině.[5]
14. září 2022 oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, že ruské síly použily osm střel Ch-101, pravděpodobně z bombardérů Tu-95MS, k zasažení různých hydraulických struktur ve městě Kryvyj Rih na Ukrajině. Hladina řeky Inhulec kvůli tomu prudce vzrostla.[6] Dříve se uvádělo, že byly použity střely Ch-22.[7]
29. května 2023 ukrajinské vzdušné síly oznámily, že sestřelily 37 střel s plochou dráhou letu Ch-101/Ch-555 a 29 útočných dronů Šáhi 136/131.[8]
Uživatelé editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ch-101 na slovenské Wikipedii.
- ↑ Х-101 стратегическая крылатая ракета
- ↑ Х-101 / 102
- ↑ Эксперты рассказали о первом применении Россией крылатой ракеты Х-101
- ↑ Douglas Barrie. Ukraine: Russia’s air-launched cruise missiles coming up short [online]. The International Institute for Strategic Studies, 1 April 2022 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Missile strikes on Vinnytsia airfield launched from Black Sea [online]. 6 March 2022 [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russian missile strike damaged hydraulic structures in Kryvyi Rih [online]. 14 September 2022. Dostupné online.
- ↑ Water level of Ukraine’s river Inhulets rises after Russia strikes hydraulic structures of Kryvyi Rih [online]. 14 September 2022. Dostupné online.
- ↑ Kyjev i Oděsa pod útokem, Ukrajinci sestřelili na 70 raket a dronů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-05-29 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ch-101 na Wikimedia Commons
