Harran

historické osídlení severní Mezopotámie
(přesměrováno z Cháran)

Harran je jednou z nejstarších sídlištních aglomerací na naší planetě, je starý více než 6000 let. Leží zhruba 40 km jihovýchodně od města Şanlıurfa, na jihovýchodě dnešního Turecka a blízko severní hranice Sýrie. K nalezení jsou zde charakteristické domky uplácané z bláta vypadající jako včelí úly. V městě se také nachází pevnost a ruiny staré harranské univerzity. V současnosti je hlavní obživou turistický ruch.

Harran
Poloha
Souřadnice
StátTureckoTurecko Turecko
Harran
Harran
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1,1 km²
Počet obyvatel87 843 (2018)
Hustota zalidnění83 342,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.harran.bel.tr
PSČ63 ХХХ
Označení vozidel63
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ruiny univerzity v Harranu
Harran a jeho „včelí úly“ (domy ve formě kupole vystavěné přečnělkovou klenbou)

O městě jsou zmínky už v Bibli,[1] v jejích českých překladech je však název města přepisován jako Cháran, z hebrejského חָרָן, Charan. Mimobiblické starověké texty se v souvislosti s městem zmiňují o stavbě chrámu, který byl zasvěcen měsíčnímu božstvu Sínovi. Okolo 2. tisíciletí př. n. l. město ovládli Amorité a o něco později Asyřané, kdy se o rozkvět města coby asyrského obchodního centra s velkou měrou zasadili především králové Adad-nirári I. a Tiglatpilesar I. V roce 763 př. n. l. se však obyvatelé města vzbouřili a Cháran byl vypleněn. Tuto skutečnost využil pozdější asyrský král Sinacherib k zastrašování obyvatel Jeruzaléma a jejich krále Chizkijáše.[2] Město Cháran však znovu obnovil Sargon II. a poničený chrám měsíčního božstva byl opraven za vlády dalších asyrských králů Asarhaddona a Aššurbanipala. V roce 609 př. n. l. obsadili město Chaldejci, kteří i nadále udržovali chrámový kult – matka Nabonida tam dokonce působila jako nejvyšší kněžka. Během období Římské říše se město nazývalo Carrhae (Karrhy); v roce 53 př. n. l. zde došlo k velké bitvě Římanů s Parthy, kdy v blízkosti města padl římský vojevůdce Crassus. Za pozdější okupace sásánovských a islámských panovníků bylo město známo též pod označením Karky.

Bitva u Karrh roku 296 editovat

V roce 296 poslal Diocletianus Galeria do Sýrie, aby zakročil proti sásánovským Peršanům, kteří se pokoušeli ovládnout vazalskou Arménii. Galerius svedl s králem Narsém poblíž Karrh bitvu, v níž utrpěl těžkou porážku a značně tím poškodil svou pověst schopného vojevůdce.[3] Diocletiana to velmi rozladilo a caesar musel urychleně shromáždit v podunajských provinciích nové vojsko, aby katastrofu odčinil. V roce 297 vpadli Římané do Arménie, zlomili perský odpor a donutili krále Narsého k výhodnému míru.[4] Klid na hranici poté vydržel čtyřicet let, až do závěru vlády Konstantina Velikého (†337).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Gn 11, 31 (Kral, ČEP)
  2. 2Kr 19, 12 (Kral, ČEP)
  3. Eutropius IX 24; Aurelius Victor 39, 34.
  4. Eutropius IX 25, 1.

Literatura editovat

Externí odkazy editovat