Otevřít hlavní menu

Cestovní třída (v železniční dopravě vozová třída) je označení úrovně standardů veřejné přepravy, jíž odpovídá specifická úroveň jízdného cílená na určitou sociální třídu. V lepší třídě bývají dopravní prostředky, případně i čekárny a další prostory luxusněji vybaveny a v ceně jízdného bývá zahrnuto více doplňkových služeb. Důsledné rozlišování tříd je obvyklé zejména v letecké dopravě, železniční dopravě a dálkové lodní dopravě, v některých státech i v autobusové dopravě.

Letecká přeprava a z ní odvozené systémy třídEditovat

V letecké přepravě se mezinárodně používají tři základní třídy, přičemž některé letecké společnosti v rámci jednotlivých tříd rozlišují ještě podtřídy.

Cestovním třídám v letecké dopravě jsou obdobné i cestovní třídy v indonéské autobusové i železniční dopravě, kde se nazývají Executive Class, Business Class a Economy Class. První dvě třídy jsou si cenově a úrovní služeb podobné, obvykle je zaveden místenkový systém (u první třídy povinně místenkový), autobusové linky prvních dvou tříd mají pevně stanovené zastávky. Autobusy Economy Class jezdí zejména v městské a místní dopravě a v oblastech s nezpevněnými silnicemi – nemají pevně určené zastávky, ale zastavují kdekoliv na znamení nebo požádání, často jezdí s otevřenými dveřmi, pokud nějaké vůbec mají.[1]

Lodní přepravaEditovat

V lodní přepravě je obvyklé lepší třídu označovat třída A a horší třídu třída B; za specifickou nejnižší třídu přepravy byla v mezinárodních i československých právních předpisech 20. let považována přeprava poutníků[2] či vystěhovalců[3] v mezipalubí.

Termín lodní třída má však více významů, kromě cestovní třídy označuje též konstrukční typ lodi, v evropských bezpečnostních normách pro osobní lodě zase třídy lodí A, B, C a D rozlišují konstrukční požadavky na lodě podle maximální vzdálenosti od pobřeží, v níž se při vnitrostátní námořní dopravě pohybuje.

Vozová třída v evropské železniční přepravěEditovat

 
Označení 2. vozové třídy ve voze Deutsche Bahn

V evropské železniční dopravě se vozová třída označuje samotnou číslicí nebo číslicí se slovem „třída“ v příslušném jazyce.

  • 1. třída
  • 2. třída (původní 2. třída byla od 3. června 1956 zrušena a nahrazena dosavadní třetí třídou)
  • 3. třída (přečíslovaná od 3. června 1956 na 2. třídu)

Soukromý železniční dopravce LEO Express, který zahájil v listopadu 2012 osobní dopravu na trase Ostrava - Praha, zavedl tři třídy, nazvané po vzoru letecké dopravy. První třída nese název Premium Classs, na soupravě má být údajně označena jako 1+.[zdroj?] Na svém webu označuje třídy písmeny, tedy P pro Premium Class, B pro Business Class a E pro Economy Class.[4]

U ČSD vozové třídě odpovídala barva kartonové jízdenky. Barvy a podobu jízdenek určoval od 1. května 1948 tzv. „Vzorník jízdenek“, vnitřní předpis K 3-č. Jízdenky 1. třídy byly žluté, 2. třídy zelené a třetí třídy hnědé, od roku 1956 1. třída zelené a 2. třída hnědé[5] (t. j. z hlediska barevné symboliky byla zrušena první třída a druhá s třetí byly přečíslovány o třídu níž).

ReferenceEditovat

  1. Veronika Škvárová: Doprava po Indonésii Archivováno 27. 1. 2009 na Wayback Machine, Orbion.cz
  2. Mezinárodní zdravotní úmluva, v Československu vyhlášena pod číslem 15/1929 Sb. (čl. 100: „Loď má býti tak upravena, aby mohla ubytovati poutníky v mezipalubí.“)
  3. Zákon č. 71/1922 Sb. n. a z., o vystěhovalectví, § 1 („Osoby, které cestují po moři v mezipalubí nebo v lodní třídě, již nařízení prohlásí za rovnocennu s mezipalubím, je pokládati za vystěhovalce, leč by bylo z okolností jasně zřejmo, že jdou do ciziny s úmyslem jiným, než jaký uvádí prvý odstavec tohoto paragrafu.“) a § 16 („Cestovním kancelářím nesmí již býti udělováno oprávnění vydávati jízdní lístky pro mezipalubí nebo lodní třídu, kterou nařízení prohlásí za rovnocennu s mezipalubím, jakož ani vydávati lístky pro ostatní lodní třídy vystěhovalcům; dosavadní oprávnění taková pozbývají platnosti dnem, kdy zákon tento nabude účinnosti.“)
  4. Cestovní třídy Archivováno 3. 11. 2012 na Wayback Machine, LEO EXPRESS, přístup na stránku 15. 11. 2012
  5. Alan Butschek: Barevné rozlišení druhů jízdenek, poslední editace 19. 4. 2003, web Železniční zajímavosti

Související článkyEditovat