Střední znak Ruského imperia byl zároveň znakem ruského následníka trůnu cesareviče.[1]

Cesarevič (rusky цесаревич) byl titul ruského následníka trůnu zavedený v roce 1797 carem Pavlem I. Titul se používal až do zániku monarchie v roce 1917. Celý titul pro ruského následníka trůnu zněl „jeho imperátorská Výsost pán následník cesarevič a velkokníže“ (rusky Его Императорское Высочество Государь Наследник Цесаревич и Великий Князь).[2]

Titul byl zaveden nařízením cara Pavla I. z 5. dubna 1797 v rámci jeho právní úpravy týkající se carské dynastie a následnictví ruského trůnu. Pavlovo Nařízení o carské rodině definovalo titul cesareviče v § 30 jako tu osobu mužského rodu, která je následníkem ruského trůnu. Jeho nástupem na trůn přecházel titul na dalšího následníka v pořadí. Manželka cesareviče měla titul cesarevna (rusky цесаревнa).[3]

Titul cesarevič nelze zaměňovat s titulem carevič, což bylo označení pro všechny syny vládnoucího cara.

Ruští cesareviči (1797–1917)Editovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. DOBROVOLSKIJ, A.A. (red.). Polnyj svod zakonov Rossijskoj Imperii.Kniga 1.Tom I.-VIII.. St.Petersburg: kn.magazin Zakonovedenie, 1911. 907 s. S. 12. (rusky) 
  2. DOBROVOLSKIJ, A.A. (red.). Polnyj svod zakonov Rossijskoj Imperii.Kniga 1.Tom I.–VIII.. St.Petersburg: kn.magazin Zakonovedenie, 1911. 907 s. S. 12. (rusky) 
  3. EFRON, I. A.; BROCKGAUZ, F.A. Encyklopedičeskij slovar. Tom XXXVIII (75). St. Peterburg: Semenovskaja Typolitografija I. A. Efrona, 1903. 497 s. S. 114. (rusky) 

Externí odkazyEditovat