Cerekvička

část obce Cerekvička-Rosice v okrese Jihlava

Cerekvička (německy Neustift)[3] je západní část obce Cerekvička-Rosice v okrese Jihlava. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 83 obyvatel.[5]

Cerekvička
Lokalita
Charakterčást obce
ObecCerekvička-Rosice
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel122 (2021)[1]
Katastrální územíCerekvička (4,33 km²)
Nadmořská výška560 m n. m.
PSČ588 33
Počet domů40 (2011)[2]
Cerekvička
Cerekvička
Další údaje
Kód části obce17523
Kód k. ú.617521
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cerekvička je také název katastrálního území o rozloze 4,33 km2.[6]

Název editovat

Vesnice se zpočátku jmenovala Nová ves (v latinské podobě Nova villa, v německé Neustift). Ve vsi stál dřevěný kostel označovaný ve staré češtině slovem cerkev, pro osadu kolem něj se zřejmě vžilo zdrobnělé pojmenování Cerekvice, později dále zdrobnělé na Cerekvička. Počátekem 16. století toto pojmenování v písemných pramenech nahradilo původní české jméno vesnice (německé zůstalo nezměněno). Vývoj jména v písemných pramenech: Nowavilla (1358), Newstift (doslova "Nové založení", 1368), Parwa Newstifft (1408), Malá Cerekvička (1511), Klein Newsiefft (1678), Klein Neustifft (1718, 1720), Neustift (1751), Neustift a Cerekwe (1846), Neustift a Malá Cerekev (1872), Cerekvička (1881), Cerekvička a Neustift bei Iglau (1924).[7]

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358.[5] Ves vznikla během středověké kolonizace.[7] V roce 1558 vesnici koupilo město Jihlava.[8] V letech 1869–1889 byla osadou obce Vílanec.[9] V letech 1961–1988 byla místní částí Rosice.[10] K 1. lednu 1989 byla vesnice připojena k Jihlavě,[11] od které se osamostatnila 1. ledna 1992[12] a stala se součástí obce Cerekvička-Rosice.[9]

Přírodní poměry editovat

Cerekvička leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Jihlavy, 9 km severně od Stonařova a 2 km západně od Rosic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[13] Průměrná nadmořská výška činí 560 metrů. Vsí protéká Rosický potok, který se západně od Cerekvičky vlévá do řeky Jihlávky. V jižní části obce teče bezejmenný potok, jenž se rovněž vlévá zprava do Jihlávky.[14]

Obyvatelstvo editovat

Podle sčítání 1930 zde žilo v 37 domech 182 obyvatel. 38 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 144 k německé. Žilo zde 182 římských katolíkůů.[15]

Vývoj počtu obyvatel Cerekvičky[16]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 197 177 199 188 190 174 182 123 122 87 74 71 83 87

Hospodářství a doprava editovat

V obci sídlí firmy Mlýn OIL, s.r.o., Biofeedback Institut, s.r.o., RWetc. s.r.o. a AMIDO, s.r.o.[17] Obcí prochází silnice III. třídy č. 03828 z Rosic do Čížova a místní komunikace č. 03829.[18] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Vílanec, Loučky, Stonařov.[19] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5215.

Další fotografie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 11. 
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  7. a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 142. 
  8. JAROŠ, Zdeněk. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice: Městské knihy, 2001. 295 s. ISBN 80-902919-6-1. S. 52. 
  9. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 73. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 450. 
  11. Pisková, Renáta. Jihlava. S. 642–643.
  12. Pisková, Renáta. Jihlava. S. 669.
  13. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  14. Cerekvička [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  15. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 54. 
  16. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 11-1. Dostupné online. 
  17. Arnolec [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  18. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  19. Rosice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat