Centrolobium
Centrolobium je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to pěkně kvetoucí mohutné stromy se zpeřenými listy a nápadnými, velkými, křídlatými a ostnitými plody. Vyskytují se v počtu asi 6 druhů v tropické Americe. Dřevo je dekorativní, pevné, červenooranžové. Používá se zejména v truhlářství.
 Centrolobium | |
|---|---|
 Centrolobium tomentosum | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Faboideae |
| Tribus | Dalbergieae |
| Rod | Centrolobium Mart. ex Benth., 1837 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Zástupci rodu Centrolobium jsou vysoké opadavé stromy dorůstající výšek až 30 metrů a průměru kmene až 1 metr. U paty kmene bývají opěrné pilíře. Borka je šedá, hladká nebo podélně brázditá. Kmeny roní červenou mízu. Listy jsou velké, lichozpeřené, složené ze 3 až 10 párů téměř nebo zcela vstřícných, tenkých až polokožovitých, podlouhle vejčitých až eliptických, celokrajných lístků. Na spodní straně jsou lístky hojně a nápadně červeně žláznaté. Palisty jsou velké, okrouhlé až trojúhelníkovité, opadavé. Květy jsou žluté nebo purpurové, středně velké (asi 1 až 2 cm), uspořádané ve velkých a hustých vrcholových latách. Kalich je kuželovitě zvonkovitý, zakončený 4 laloky z nichž horní je nejširší a na vrcholu tupý až vykrojený, spodní jsou špičaté. Pavéza je široce vejčitá až okrouhlá, křídla jsou podlouhlá až obvejčitá, korunní lístky tvořící člunek jsou podobné křídlům. Tyčinek je 10, jsou jednobratré a všechny srostlé. Semeník je přisedlý nebo krátce stopkatý a obsahuje 2 až 3 vajíčka. Čnělka je nitkovitá a za plodu obvykle vytrvalá v podobě tuhého ostnu. Plody jsou velké, nepukavé, typu samara, se semennou částí pokrytou četnými měkkými ostny a se srpovitě podlouhlým velkým křídlem. Plody obsahují 1 až 3 semena.[1][2]
-
Větve Centrolobium tomentosum -
Květ C. tomentosum
Rozšíření editovat
Rod Centrolobium zahrnuje 6 až 7 druhů. Je rozšířen v tropické Americe od Panamy po Guyanu, Ekvádor a Bolívii. Nejvíc druhů roste v Brazílii. Tyto stromy rostou nejčastěji jako součást nížinného tropického deštného a poloopadavého lesa.[1][3][4]
Zajímavosti editovat
Centrolobium má velké a bizarní plody. Dosahují délky až 26 cm a šířky až 10 cm a připomínají gigantickou nažku javoru. Semenná část je pokrytá měkkými ostny, které mohou mít délku až 2,5 cm. Na bázi plodu je tvrdá ostruha podepírající křídlo. Vznikla přeměnou čnělky a může mít na délku až 10 cm. Křídlo je v rámci celé čeledi bobovitých vůbec nejdelší, dosahuje délky až 13 cm.[2][5]
Význam editovat
Některé druhy Centrolobium náležejí v Brazílii mezi oblíbené pouliční stromy, neboť rychle rostou, mají úhlednou oválnou korunu a pěkně kvetou.[2]
Dřevo Centrolobium je dekorativní, žluté až červenooranžové, purpurově pruhované. Je používáno zejména v truhlářství, na nábytek, podlahy a dýhy a při stavbě lodí. Je těžké, tvrdé a pevné, celkem dobře opracovatelné. Dřevo Centrolobium paraense se obchoduje pod názvem arariba, vyváží se však zřídka, neboť jeho těžba v Brazílii stěží pokrývá domácí poptávku.[1][2][6]
-
Dřevo Centrolobium tomentosum
.jpg)
Přehled druhů a jejich rozšíření editovat
- Centrolobium microchaete – Brazílie
- Centrolobium ochroxylum – Ekvádor
- Centrolobium paraense – Panama až Brazílie a Guyana
- Centrolobium robustum – Brazílie, Bolívie
- Centrolobium sclerophyllum – Brazílie
- Centrolobium tomentosum – Brazílie
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1.
- ↑ a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- ↑ Legumes of the World. [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11.
- ↑ a b International Legume Database: Centrolobium [online]. Dostupné online.
- ↑ GUNN, Charles R. Fruits and Seeds of Genera in the Subfamily Faboideae (Fabaceae). Vol. 1. [s.l.]: USDA, 2003.
- ↑ WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Centrolobium na Wikimedia Commons 
Taxon Centrolobium ve Wikidruzích
