Cena Inge Morath
Cena Inge Morath (anglicky Inge Morath Award) je ocenění zavedené společností Magnum Photos jako pocta Inge Morathové. Byla původem rakouskou fotografkou a členkou agentury Magnum Photos, která zemřela v lednu 2002. Odměna je financována od téhož roku jejími kolegy z Magnum Photos a cena je spravována nadací Magnum Foundation[1] ve spolupráci s nadací Inge Morath Foundation[2].
Každoroční Cena Inge Morath se uděluje fotografce mladší třiceti let, na pomoc pro dokončení dlouhodobého dokumentárního projektu. Vítězku a finalistky vybírají členové agentury Magnum Photos, zástupci Morath Foundation na výroční schůzi Magnum. Je to jediná cena, která nese imprimatur agentury Magnum Photos a přináší velkou prestiž těm, které vybrala jako vítěze a finalisty.
Výzva a pokyny pro podání žádostí jsou každoročně vyhlašovány na internetových stránkách Magnum Foundation a Inge Morath Foundation, obvykle v lednu a únoru.
Seznam vítězekEditovat
- 2019 – Alex Potter za Once a Nation, finalistky Kimberly dela Cruz, Tamara Merino a Ioanna Sakellaraki
- 2018 – Melissa Spitz (USA), vítězka, za You Have Nothing to Worry About; Peyton Fulford (USA), finalistka, za Infinite Tenderness; Emily Kinni (USA), finalistka, za The Bus Stop
- 2017 – Johanna-Maria Fritz (Německo), vítězka, za Like a Bird; Isadora Romero (Ekvádor), finalistka, za Amazona Warmikuna
- 2016 – Daniella Zalcman (USA), vítězka, za Signs of Your Identity; Gabriella Demczuk (USA), finalistka, za Baltimore Sings the Blues; Tamara Merino (Čile), finalistka za Underland
- 2015 – Danielle Villasana (USA), vítězka, za A Light Inside; Sofia Valiente (USA), finalistka za Miracle Village
- 2014 – Shannon Jansen (US), vítězka, za A long Walk; Elodie Chrisment (Francie), finalistka, za Pleasure Places – Paris
- 2013 – Cena neudělena
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Magnum Foundation
- ↑ Inge Morath Foundation
- ↑ Archivovaná kopie. www.magnumphotos.com [online]. [cit. 2012-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.