Caudron G.6 byl francouzský dvoumotorový dvouplošník s dvou až tříčlennou osádkou, užívaný v době první světové války jako průzkumný a lehký bombardovací letoun.

Caudron G.6 A.3
G.6 escadrille C 56 na letišti
G.6 escadrille C 56 na letišti
Určeníprůzkumný letoun
VýrobceSociété des avions Caudron
ŠéfkonstruktérPaul Deville[1]:s.158
První letčerven 1916
Zařazeno1916
Vyřazeno1918
UživatelAéronautique militaire
Vyrobeno kusů512[1]:s.158
Vyvinuto z typuCaudron G.5
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik editovat

Caudron G.6 vznikl z předchozího typu G.5 instalací výkonnějších rotačních devítiválců Le Rhône 9J o výkonu po 110 k. Jako novinka bylo dno trupu obloženo hliníkovými plechy, řízení bylo zdvojeno. Výzbroj tvořily dva pohyblivé kulomety Lewis ráže 7,7 mm, ovládané předním a zadním střelcem. Prototyp poprvé vzlétl v červnu 1916. Sériové stroje měly výrazně prodlouženou příď trupu pro lepší výstřelné pole předního kulometu.

Nasazení editovat

První jednotka operující s typem G.6 byla escadrille pro spolupráci s armádou C 4, která tyto stroje používala již v polovině léta 1916. V různém pořadí následovaly letky C 6, C 9, C 10, C 11, C 13, C 17, C 18, C 21, C 27, C 28, C 30, C 34, C 39, C 42, C 46, C 47, C 51, C 53, C 56, C 61, C 74, C 104, C 105, C 106 a C 122. Koncem roku 1916 se tak na západní frontě vyskytovalo kolem padesáti Caudronů G.6, z nichž většinu poháněly silnější agregáty Le Rhône 9Jb s výkonem po 88 kW.

V provozu G.6 se projevila značná nestabilita, málo účinné příčné řízení a tendence nesymetrické ztráty vztlaku v zatáčce s pády po křídle. Z těchto důvodů Aviation Militaire od 8. 6. 1917 do druhé poloviny června zakázalo s G.6 lety. Během této doby proběhla výměna kýlové plochy u všech strojů za vhodnější, což odstranilo hlavní chyby.

K 1.7. 1917 bylo ve stavu francouzského letectva 302 G.6, z toho 133 u operačních letek a ve frontových skladech, 162 u záložních leteckých skupin a 7 v materiálové záloze. Od února nad frontou operovala letka C 202 určená k pozorování zásahů dělostřelectva, následovaná letkami C 207, C 220, C 222, C 224, C 225, C 226, C 227, C 228 a C 229.

Od začátku podzimu 1917 byly Caudrony G.6 nahrazovány letouny Sopwith 1½ Strutter, Salmson 2, Breguet 14 a SPAD S.XVI. Již v srpnu 1917 však byla utvořena letka C 488, určená k pobřežnímu hlídkování v Tunisku, následně z řeckého přístavu Patra do prosince 1918 chránila spojenecké lodní zásobovací konvoje ve Středozemním moři. Druhá Tuniská letka se stroji G.6, C 490, operovala od srpna 1918 ze Sfaxu a od začátku roku 1918 byla v Tunisku umístěna také escadrille C 544.

Escadrille C 489 založená v prosinci 1917 hlídkovala proti lodím a ponorkám v Maroku, v Alžírsku se svými Caudrony působila do ledna 1920 letka C 543.

Letka C 575 byla založena v srpnu 1918 se záměrem působení v Palestině, základnu však měla do ledna 1920 v Port Saidu v Egyptě.

Uživatelé editovat

Specifikace editovat

Údaje podle publikace French Aircraft of the First World War[1]:s.158

Technické údaje editovat

Výkony editovat

  • Maximální rychlost: 145 km/h ve výšce 2000 m
  • Dostup: 4400 m
  • Dolet: 275 km
  • Vytrvalost: 3 hodiny
  • Čas výstupu do 2000 m: 7 min. a 30 sec.

Výzbroj editovat

  • 2 × pohyblivý kulomet Lewis ráže 7,7 mm v příďovém a hřbetním střelišti

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caudron G.6 na anglické Wikipedii.

  1. a b c Davilla a Soltan 1997

Literatura editovat

  • DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1891268090. Kapitola Caudron G.6, s. 158–162. (anglicky) 
  • TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. Dostupné online. ISBN 1-85170-324-1. S. 240. (anglicky) 
  • World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing Kapitola File 891, s. 17. (anglicky) 
  • HORNÁT, Jiří. Caudron G.6. Letectví a kosmonautika. Září 2006, roč. 82., čís. 9, s. 32–33. ISSN 0024-1156. 

Externí odkazy editovat